Lídři z Jihočeského kraje hovořili o hospodaření státu. Na případném zvyšování daní se neshodli

Hlavním úkolem nové vlády bude podle krajské lídryně SPD Ivety Štefanové nastartovat ekonomiku i státní rozpočet. „Jde o to podpořit podnikatele. My jsme prosadili paušální daň pro živnotníky do obratu jednoho milionu korun, i to přispěje,“ řekla s tím, že stát by se už neměl zadlužovat. Zároveň by se podle ní už neměly zvyšovat daně, aby nebyli pracující ještě více zatěžováni.

Národní rozpočtová rada vidí jako největší problém to, jak rychle se Česko zadlužuje. Podle krajského lídra ANO Richarda Brabce rada, ale i opozice a někteří ekonomové neustále straší. „Úder covidu víceméně zastavil všechny ekonomiky. Bylo jasné, že je potřeba do těch ekonomik napumpovat peníze, udělaly to všechny státy,“ řekl. Připomněl také, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) oznámila, že se Česko k vyrovnanému rozpočtu vrátí během šesti až sedmi let. 

Vláda připravila na příští rok rozpočet se schodkem přes 370 miliard korun. Jihočeská lídryně hnutí PŘÍSAHA Ivana Kerlesová by ruku pro takový rozpočet nezvedla. „Současný deficit je výsledkem špatného hospodaření kabinetu a posledních vlád. Tady se rozvracejí veřejné finance,“ prohlásila a zmínila například covidové zakázky, které podle ní byly netransparentní. Schodek rozpočtu by prý měl být rozhodně nižší, o kolik, to však neuvedla. 

Navrhovaný deficit odmítá také krajský lídr koalice PirátiSTAN Lukáš Kolářík. „Je celkem překvapující, že schodek je ještě vyšší než v minulém roce. Covid nemáme, a přesto je ten schodek mnohem větší,“ upozornil. Odmítl kritiku na adresu Národní rozpočtové rady. „I Národní kontrolní úřad jasně konstatoval, že půlka rozpočtového minusu nebyla vynaložena v souvislosti s covidem,“ dodal a zmínil také zrušení superhrubé mzdy, což je údajně dobrý krok, ale ne v tuto dobu. 

Plánovaný schodek rozpočtu je tak vysoký i přesto, že příští rok by už stát neměl vyplácet žádnou covidovou pomoc. Podle Ondřeje Veselého, který je v čele krajské kandidátky ČSSD, je problém ve zrušení superhrubé mzdy, respektive přijetí daňového balíčku. „Nemůžeme mít německé služby za rumunské daně,“ zopakoval slova stranického předsedy Jana Hamáčka. „Výdaje jdou správným směrem, jdou na podporu těch, kteří ji potřebují,“ doplnil. 

„My bychom dokázali zvýšit přijmy do státního rozpočtu,“ sdělila jihočeská lídryně KSČM Alena Nohavová. Pro návrh rozpočtu s deficitem přes 370 miliard by možná za určitých podmínek hlasovala. „Když se hlasuje o rozpočtu, tak jsou tam ještě možné různé přechody v jednotlivých kapitolách. Pokud by byla kapitola školství, zdravotnictví či sociálních služeb lépe naplněna, tak bychom pro to mohli ruku zvednout,“ upřesnila. 

Ke zrušení superhrubé mzdy lídr koalice SPOLU v jižních Čechách Jan Bauer řekl, že když v roce 2017 kandidoval, byla to pro něj jedna z priorit. „Je třeba říci, že součástí toho hlasování (o superhrubé mzdě) byl náš návrh úspor přibližně 82 miliard korun. My (ODS) jsme byli připraveni podpořit zrušení superhrubé mzdy, mimo jiné to přináší sedm procent čistého (výdělku) pro všechny pracující,“ řekl a dodal, že pro snižování daní je vhodná jakákoliv doba. Deficit ale označil za nepřijatelný.

Zvyšovat po volbách daně, či nikoliv?

Jednou z cest, jak zvětšit příjmy státu, je zvyšování daní. Proti tomu je však SPD, podle Štefanové to není správná cesta. „Lepší je ve státním rozpočtu hledat možné zbytné výdaje nebo ty, které se dají odložit,“ uvedla a hájila zrušení superhrubé mzdy. Podle ní jde o peníze, které zůstanou občanům. „Od nich se zase může nastartovat ekonomika,“ doplnila. 

S tím ale nesouhlasí představitel ČSSD Veselý. „Způsob, jakým se to (zrušení superhrubé mzdy) stalo, nechal peníze v kapsách lidí, kteří měli extrémně vysoké příjmy. Lidé s nízkými přijmy nedostali téměř nic,“ řekl. K navýšení příjmů státu podle něj bude muset dojít. „My navrhujeme vyšší daně, ale není to tak, že každý by měl mít vyšší daně,“ doplnil s tím, že by se to týkalo třeba bohatých nadnárodních korporací. Lidé se středními příjmy by podle něj měli stejné daně a lidé s malým příjmem nižší.  

Se zvýšením daní nejbohatším počítá ve svém programu také KSČM. „My si představujeme tři pásma a pak čtvrté pásmo by bylo to nejvyšší – to by byla ta miliardářská daň,“ uvedla Nohavová. Jak vysoká by „miliardářská daň“ byla, ale neuvedla s tím, že by to bylo předmětem diskusí. „Rozmyšlené to máme, protože máme experty na ekonomiku. Já ale nejsem expert na ekonomiku,“ dodala. 

PŘÍSAHA by chtěla prověřit stávající daňový systém a přenastavit ho tak, aby byl moderní, funkční a efektivní. Konkrétní návrh ale v programu chybí. Kerlesová řekla, že hnutí nemá přehled, kam všechny státní peníze jdou. „Veřejnost nemá tyto podrobné informace, takže znova říkám, že to chceme prověřit a pak konat,“ nastínila.

Představitel hnutí ANO Brabec řekl, že daně zvyšovat nechtějí, což podle něj znamená, že ani nebudou. „Budeme možná rušit nějaké daňové výjimky, ale určitě ne typu slevy na poplatníka a tak dále. (…) Máme rekordní investice, jdou obrovské peníze do zdravotnictví, do životního prostředí, do výstavby silnic,“ doplnil. 

Koalice PirátiSTAN má podle Koláříka jasný plán, jak rozběhnout ekonomiku a zastropovat výdaje státu. „Pokud by ekonomika nerostla tak, jak předpokládáme, tak bychom možná mohli zvážit nějaké změny v daních. Je možné, že zvýšíme daně z průmyslových objektů, které jsou zátěží pro obce, nebo taková daň z nerostných surovin je také velice nízká. Tam by se o tom také dalo uvažovat. Rozhodně nemůžeme zvyšovat daň z práce, protože podnikat a pracovat se musí vyplatit,“ uvedl. 

Představitel koalice SPOLU Bauer zkritizoval, že si vláda půjčuje například na důchody. „Důchodový účet je za loňský rok v deficitu dvacet až třicet miliard, letos se plánuje opět nějakých dvacet až třicet miliard a v sociálním pojištění se na důchody v rámci průběžného systému nevybírá a musí se to platit z rozpočtu,“ uvedl. Na závěr ještě doplnil, že koalice SPOLU daně zvyšovat nebude. 

Výběr zastoupených uskupení v debatě vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.