Lídři z Pardubického kraje mluvili v předvolební debatě o dotacích z Evropské unie

Podle PŘÍSAHY čerpá Česko dotace z Evropské unie neefektivně. Lídryně hnutí v Pardubickém kraji Zdeňka Víchová poukázala například na to, že pro malé obce je proces žádání o dotace velmi nepřehledný. „Rádi bychom zavedli registr dotací, snížili byrokracii, měli bychom mít odborníky na ministerstvech. Je velmi málo lidí, kteří se opravdu vyznají v dotacích Evropské unie,“ uvedla. 

„Prioritou každé vlády by mělo být maximální čerpání (dotací), když už v Evropské unii jsme. Čerpání (dotací) by podle nás mělo být efektivní, transparentní a smysluplné,“ řekla lídryně KSČM Květa Matušovská s tím, že peníze z EU by měly jít na rozvoj regionu a infrastruktury. Podle ní je Pardubický kraj v čerpání dotací úspěšný. Připomněla také, že komunisté jsou i nadále pro referendum o vystoupení Česka z EU. 

Koalice PirátiSTAN ve svém programu hovoří o tom, že stát příliš spoléhá na rozdělování peněz z evropských a jiných fondů. Tyto prostředky bude podle ní třeba postupně nahradit z vlastních zdrojů. „Teď nás čeká poslední rozpočtové období EU, kdy budeme čistým příjemcem peněz. Nyní je ještě ta doba, kdy skutečně můžeme využít evropské peníze na to, abychom ty západní země doháněli. Potom už bude úkolem Česka fungovat řekněme 50:50,“ řekl pardubický lídr koalice Mikuláš Ferjenčík. 

Podle lídra koalice SPOLU Pavla Svobody je důležité, aby Česko umělo čerpat dotace na kvalitní projekty. „Ideálně na konkrétní věci, žádné měkké cíle. V národním plánu obnovy jsem si detailně prostudoval například část, kterou bude distribuovat ministerstvo kultury, kde se panu Zaorálkovi podařilo vyjednat slušné peníze, ale je tam naprostý chaos a nejednoznačná informovanost, jak to bude probíhat, jestli to půjde přes krajské úřady nebo rovnou z ministerstva a tak dále. Cesta je jednoznačně digitalizace,“ řekl. 

„My máme s evropskými dotacemi několik problémů. Ten první z nich je, že evropské dotace v podstatě generují korupci. Stačí se podívat na ROP Severozápad, na 14 miliard korun. Druhá věc je, že dotace jsou v rámci Evropské unie rozdělovány nespravedlivě. Srovnejte dotace, které dostávají čeští zemědělci s dotacemi, které dostávají Francouzi,“ upozornil lídr kandidátky SPD Jaroslav Bašta. 

ČSSD ve svém programu říká, že dotace nesmějí skončit jako „dárečky pro velké korporace“, měly by jít spíš malým a středně velkým podnikům. „A ještě chceme vrátit život na venkov. Myslíme si, že dotace by měly skutečně sloužit tam, kde občan potřebuje zajištění. Potřebujeme i vrátit krajinu do hospodárné podoby,“ uvedla Alena Šírová, která v kraji vede do voleb sociální demokracii. Peníze podle ní mají dostat regionální zemědělci, u kterých prý budou nakupovat i lidé z velkých měst. 

ANO má v programu uvedeno, že spustí čerpání fondu o objemu 978 miliard korun. Krajský lídr hnutí David Kasal kritizoval ODS, že když byla ve vládě, vyjednala u EU málo peněz například pro zdravotnictví. „Naše vláda v současné době vyjednala 55 miliard. Tyto peníze půjdou na rozvoj zdravotnictví, půjdou na kybernetickou bezpečnost v nemocnicích a na stavbu urgentních příjmů po celé České republice,“ řekl.

Lepší propagace zajímavých míst

Lídři kandidátek v Pardubickém kraji debatovali také o rozvoji cestovního ruchu. Například KSČM chce podpořit turismus, lázeňství či kulturu tak, aby došlo k oživení služeb, které s těmito odvětvími souvisí. „Je doba pocovidová. Na lázeňství, kulturu a na celý cestovní ruch se váže zaměstnanost. Tím, si myslím, bychom mohli obnovit ekonomiku,“ řekla Matušovská. 

Hnutí ANO chce zase propagovat přírodní, historické a kulturní dědictví Česka, ale také tradiční řemesla nebo designové výrobky. „Když vezmeme Hlinsko, kde máme Veselý Kopec a skanzen, tak je to jedno z míst, které můžeme nabídnout i zahraničním návštěvníkům,“ míní Kasal. 

Koalice PirátiSTAN se chce zaměřit na to, aby se davy turistů rozmnělnily. „Rozhodně nechceme, aby tady byly jenom dvě nejvíc exponované lokality, Praha a Český Krumlov, ale aby se turismus rozšířil. To by mělo ekonomický přínos i pro další lokality,“ řekl Ferjenčík s tím, že v zahraničí by se měla propagovat i další zajímavá místa v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.

Dobrá propagace je důležitá také podle lídra SPD Bašty. „Pamatuji si na to, jak funguje agentura CzechTourism, která lákala turisty nejenom do Prahy, Českého Krumlova a Karlových Varů, ale i na další místa. Máme instituce, které se tím zabývají, a které fungují při ministerstvu zahraničních věcí,“ řekl. 

PŘÍSAHA chce zavést jeden volný den vstupu pro občany Česka do muzeí, galerií a památek, což by mělo být 28. října. „Mnoho lidí vnímá 28. říjen jako den, kdy je volno. Jsou plná nákupní střediska. My bychom chtěli připomenout lidem, že jsme národ s bohatým kulturním dědictvím,“ řekla Víchová a zmínila například Litomyšl, kde sama žije.

Naopak ČSSD se chce zaměřit na „spekulanty“, tedy lidi, kteří krátkodobě pronajímají své nemovitosti turistům. V programu strany se píše, že právě proto rostou ceny nemovitostí a lidé se stěhují pryč z center. „Domnívám se, že je potřeba regulovat stavebnictví a dostupné bydlení, to není jenom o tom, že se bude bydlení využívat pro volnočasové pobyty turistů,“ řekla Šírová a jako příklad uvedla Hlinsko, kde při akcích chybí ubytovací zařízení.

Zabránit vylidňování center měst chce také koalice SPOLU. Chce podpořit například nákup, případně zbourání zchátralých budov, pokud místo nich vzniknou nové bytové domy. „Pokud jsou někde brownfieldy, tak se jistě shodneme, že je lepší je využít, než aby nám chátraly a byly smetištěm v centru města. Pokud jde o památkově chráněnou budovu, tak si zaslouží památkovou ochranu,“ upřesnil Svoboda.   

Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.