Máme seznam dvou stovek rodin, které si chtějí vzít dětské uprchlíky, tvrdí iniciativa

Nahrávám video

Iniciativa Češi pomáhají má seznam zhruba dvou stovek rodin, které by byly ochotny přijmout dětské uprchlíky z řeckých táborů. Vyzvala vládu, aby poskytnutí pomoci umožnila a vytvořila meziresortní skupinu, která by navrhla přesný postup. Na tiskové konferenci to řekl zakladatel iniciativy Jaroslav Miko. Řecko v září požádalo o to, aby Česko přijalo 40 dětí bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve čtvrtek zopakoval, že Česko má pomáhat především v zemích, odkud uprchlíci přicházejí, a připomněl, že stát nadále odmítá jejich přerozdělování.

„Rodin je nyní zhruba 200. Některé už nevěří, že by se vše zrealizovalo (přijetí dětských uprchlíků)… Proběhlo setkání s některými rodinami. Přijely ze Zlína, z Ostravy. Jely do Prahy, aby se něco dozvěděly,“ uvedl Miko. Podle něj mu loni v září premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček slíbili, že snahy iniciativy podpoří. „Pokud budou děti, budou rodiny a budou finance, tak nám stát dá součinnost,“ shrnul závazek Miko. 

České rodiny jsou podle něj připraveny postarat se o děti, které přišly do Evropy bez doprovodu: „Třeba když jim v Sýrii zemřeli rodiče, do Evropy je vzali sousedi. Ale pak je nechali v Řecku s tím, že k nim nemají žádný právní status.“

Iniciativě se přihlásily nejen rodiny cizinců, ale také české nebo rodiny lidí různého původu.

Nahrávám video

Řecko vyzvalo k převzetí dětí. Hamáček prý požadoval jen malé Syřany

Řecko začátkem září vyzvalo všechny ministry vnitra EU, aby jejich země přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Na dopis upozornil server Hlídací pes. Šéf resortu Hamáček pak uvedl, že se Řecko jen snaží znovu vyvolat debatu o přerozdělování uprchlíků. Dodal, že v přesouvání sedmnáctiletých bez nároku na azyl po Evropě nevidí smysl. Minulý týden Atény vybídl, aby poskytly seznam konkrétních dětí, které by ČR mohla přijmout. Podotkl, že podobnou žádost zaslal do Řecka už před rokem, odpověď ale nedostal.

Řecká vláda chce, aby nezletilí běženci chodili do školy, aby byli v bezpečí, ale pravdou je, že kapacity jsou nedostačující. Právě proto očekává, že by je jiné členské státy mohly přebírat.
Thomas Kulidakis
spolupracovník ČT v Řecku

„Jsem přesvědčen, že problém, o kterém hovoříme, se rozhodně netýká syrských sirotků ve věku do deseti let. Typický nezletilý bez doprovodu na řecké straně je chlapec ve věku 15+, velmi pravděpodobně z Afghánistánu nebo z Pákistánu. U takových osob je případná integrace velmi komplikovaná,“ řekl dnes Hamáček. Dodal, že u pakistánských uprchlíků důvod k přijetí nevidí, protože EU má s Pákistánem uzavřenou readmisní dohodu o navracení. „Takže tam by měla řecká strana okamžitě reagovat a vrátit je zpátky do Pákistánu,“ uvedl Hamáček.

Miko řekl, že český ministr vnitra loni žádal pouze o seznam syrských dětí a řecká strana odmítla vybírat potřebné podle státní příslušnosti. „Opakuje se ta situace. Ministr znovu žádá o seznam syrských dětí. Řecká strana znovu zopakovala, že děti na základě národnosti separovat nelze, když už si vybíráme podle věku. Proč má mít syrské dítě nárok na lepší život než afghánské nebo palestinské,“ ptal se Miko.

Nahrávám video

Iniciativa Češi pomáhají spolu s Lékaři bez hranic, Organizací pro pomoc uprchlíkům a Amnesty International vyzvala vládu, aby projevení solidarity nebránila a vytvořila meziresortní skupinu, která by navrhla přesný postup přijetí dětských běženců bez doprovodu z Řecka.

„Chceme, aby Česká republika přijala desítky dětí, to přece není v rozporu s naší bezpečností. A také aby vláda zrušila usnesení předchozí vlády, že Česko nevezme ani jednoho uprchlíka. Právě na to se ministr Hamáček odvolává,“ vyzval Miko a dodal: „Neříkáme, ať přijmeme každého. Rozhodně je na místě bezpečnostní prověrka dětí.“

Podle spolupracovníka ČT v Řecku Thomase Kulidakise jsou řecké tábory pro uprchlíky přeplněné. V poslední době navíc počet přicházejících lidí zesílil; jen ve středu dorazilo k řeckým břehům 360 lidí. Za letošní rok přišlo do Řecka podle Úřadu vysokého komisaře OSN téměř 60 tisíc lidí, z nichž většina připlula přes Egejské moře z Turecka. Podmínky v táborech se zhoršují, množí se nepokoje a přichází zima.

Řecká vláda proto tento týden přišla s plánem přesunout dvacet tisíc lidí na řeckou pevninu, kde těm, jejichž žádost o azyl nebude zamítnuta, povolí volný pohyb v místě, kde o azyl požádali. Tábory na pěti největších řeckých ostrovech se zavřou a vzniknou tam nová zařízení.

K přijetí dětí vyzvaly i opoziční strany

Na kabinet chtějí ve sněmovně tlačit i politici ze čtyř opozičních stran. Podle nich je absurdní, že desetimilionová bohatá země s humanistickou tradicí za víc než rok pomoc neposkytla. „Kdybychom rozmístili 40 dětí po celé republice, pro Prahu by to byly čtyři děti, pro Liberec dvě. To je přece nic,“ řekl místopředseda STAN Jan Farský. „Je to jeden autobus dětí, bavíme se o absurdně malém čísle,“ dodala místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Kromě nich výzvu podpořili ještě za Piráty Jan Lipavský a lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová.

S návrhem přijmout desítky syrských sirotků z řeckých táborů přišla loni právě Šojdrová. Premiér Babiš tehdy uvedl, že Česko žádné migranty přijímat nebude a uprchlíkům je třeba pomáhat v jejich zemích. Zmínil plán vybudovat sirotčinec v Sýrii. Týdeník Respekt před nedávnem informoval o tom, že se záměr neuskuteční.

Podle Šojdrové řecká žádost je nabídkou k dobrovolné solidaritě. „Celou dobu jsme slyšeli, že ČR je pro dobrovolnou solidaritu. Teď, když ji můžeme projevit, si vybíráme, jestli jsou děti malé. Neumíme se chovat zodpovědně. Ty děti tam jsou dva tři roky, sami si můžeme za to, že už tady nemáme osmileté děti,“ uvedla europoslankyně s tím, že je povinností každé vlády pomáhat dětem. 

Podle vedoucí jednoho z řeckých projektů Lékařů bez hranic Eirini Papanastasiou je v Řecku na 5000 dětských uprchlíků bez doprovodu. V uprchlickém centru na ostrově Samos s kapacitou 650 míst pobývá 7000 lidí, dětí bez doprovodu je tam 300. Vody a jídla je nedostatek, chybí hygienické zázemí. „Viděli jsme děti, které jsou v takovém stavu, že přestaly jíst, mluvit,“ popsala Papanastasiou. Méně než 13 let je 15 procentům dětí, ostatní jsou starší.

O podmínkách v táborech mluvil také Miko: „Byl jsem zděšen, jak to může vypadat na území Evropské unie v 21. století. Děti spí v dírách, utíkají na noc do lesů, v táborech chybí zdravotní péče, lidé čekají několik hodin na jídlo a dostanou zkaženou rýži, nejsou tam řádné hygienické podmínky. Děti už ani nereagují jako děti, čím déle tam zůstávají,“ dodal Miko.

Nahrávám video

V4 znovu odmítla debatu o kvótách

Země visegrádské čtyřky ve čtvrtek na společném jednání zopakovaly odmítavý postoj k povinným kvótám na rozdělování migrantů mezi státy EU. Podle nich je třeba migrační problém řešit v Unii společně, zároveň je ale nutné hledat cesty, které nebudou členské státy nijak rozdělovat. V4 považuje za prioritu zabezpečení vnějších hranic EU a pomoc v zemích, odkud uprchlíci přicházejí, aby se řešily příčiny migrace.

 „Bylo by neefektivní se ke kvótám vracet. Takové nápady Unii jen rozdělí a nic dobrého to nepřinese. EU se má soustředit na ochranu vnějších hranic a pomoc zemím, ze kterých k nám proudí migranti,“ zdůraznil Hamáček.

Podobně se vyjádřil také premiér Babiš: „Je potřeba pomáhat lidem v zemích, odkud přichází. Určitě budeme solidární s tím, že poskytneme finanční prostředky, pomoc policistů nebo armády. Ale toto (přijímání uprchlíků) určitě není řešení.“

Reagoval tím na slova řeckého premiéra, který kritizoval členské státy EU ze střední a východní Evropy za to, že Řecku nepomáhají s přemisťováním uprchlíků. Řecký premiér podle spolupracovníka ČT Kulidakise zdůraznil, že solidarita v EU nemůže fungovat tak, že středoevropské země budou čerpat unijní fondy a těšit se z schengenského prostoru, aniž by pomohly svým partnerům v nouzi.  

Slovensko už ví jistě, že žádné děti nepřijme. Ještě loni na podzim přitom premiér Peter Pellegrini tvrdil, že jeho země je dost bohatá na to, aby se mohla postarat o pár desítek sirotků. Podle tamního ministerstva vnitra ale stát nakonec od záměru upustil. Také Polsko odmítá přijímat uprchlíky včetně dětí bez doprovodu. Považuje je za bezpečnostní hrozbu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 3 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 10 hhodinami
Načítání...