Ptačí chřipka se potvrdila ve dvou chovech

„Případ je zcela atypický tím, že o nákaze jsme se dozvěděli až v okamžiku, kdy zhruba 2500 kusů vykrmených kachen bylo expedováno na jatka v Mirovicích v Jihočeském kraji a teprve na základě veterinárního vyšetření v rámci porážky na jatkách máme potvrzeno toto ohnisko,“ uvedl ministr zemědělství v demisi Marek Výborný (KDU-ČSL) k nálezu ve Valdíkově s tím, že s takovou situací se setkali poprvé.

Státní veterinární správa prošetřuje, že v samotném chovu už bylo kolem 2,5 tisíce uhynulých vykrmených kachen. „Zdá se, že mohlo dojít k porušení veterinárních pravidel, nenahlášení úhynu a expedici na jatka, což logicky nákazu samotnou přeneslo ze samotného chovu také na jatka,“ uvedl Výborný.

Jednatel AGRO-V ve Valdíkově Jan Virag odmítl, že by porušil veterinární pravidla. „Ani jsme nevěděli, že tam ptačí chřipka je. Nic jsme neporušili. Farma je v naprostém pořádku,“ řekl. Kachny jsou chované v halách, jsou tam dezinfekční rohože, dezinfikuje se i voda. Podle krajské veterinární správy se okolnosti dodržování pravidel teprve prověřují. „Zatím se to tak jeví, ale nemůžeme v tuto chvíli nic předjímat,“ uvedl také ředitel krajské veterinární správy Božek Vejmelka.

Podle Viraga na možnou nákazu upozornil odběratel. „Odběratel tam poslal veterinářku. Té se nelíbila játra. Žádný úhyn po cestě nebyl a najednou (informovali), že pozastavili porážku,“ uvedl s tím, že poté přišlo oznámení o pozitivním nálezu. „Byli jsme trochu v šoku,“ poznamenal a dodal, že následně začalo docházet i k úhynům v hale. „Měli jsme tam ještě jeden kamion, který měl být vyskladněný dnes. To se samozřejmě zastavilo,“ řekl Virag.

Nákazu potvrdil i další chov

V úterý odpoledne ministerstvo zemědělství informovalo o dalším ohnisku nákazy. Mluvčí resortu Vojtěch Bílý řekl, že zdejší nákazu potvrdily laboratorní testy. Jde o firmu Mach Drůbež, která patří k největším producentům jednodenních brojlerových kuřat v Česku i na Slovensku a má v oblasti Litomyšle několik farem. Nákaza se týká chovu v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic, řekl technický ředitel firmy Miloslav Soušek.

Nosnice v zasaženém chovu jsou podle Souška zrovna v nejlepším věku. „Ve chvíli, kdy kuřata odchováme a začnou snášet a začnou být ekonomicky aktivní, tak je to nejhorší období. Nejlepší nosnice nám zmizí,“ řekl. Podle něj se nákaza dostala do chovu od tažných divokých ptáků, kteří se kvůli vyšším teplotám ještě nepřemístili do teplejších oblastí. „I přes velmi přísná zootechnická opatření se ptačí chřipka šíří i vzduchem, alespoň to tak máme v Lanškrouně vypozorované,“ dodal. Podle něj se nákaza dostala do chovu větracím zařízením, nasvědčuje tomu skutečnost, že první uhynulé kusy byly u větráků.

S likvidací velkochovu v Lanškrouně-Albrechticích začnou hasiči a zaměstnanci firmy Mach Drůbež ve čtvrtek. Usmrtit budou muset čtyřicet tisíc slepic a třináct tisíc kohoutů v kontejnerech s oxidem uhličitým, kromě toho také do asanačního podniku v blízkém Žichlínku odvezou více než 150 tisíc násadových vajec, řekl Výborný. Likvidace by měla skončit do neděle.

Veterináři vytyčí kolem chovu dvě ochranná pásma, tříkilometrové a desetikilometrové, žádný další velkochov se v nich nenachází. Chovatelé nesmějí drůbež přemísťovat nebo vozit na výstavy, měli by ji chránit před kontaktem s divokými ptáky a jejich trusem. V menším pásmu veterináři udělají soupis zvířat v malochovech a budou provádět namátkové kontroly.

Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda bude likvidace náročná, každá slepice váží kolem 3,5 kilogramu, kohouti více. Celkem jde asi o 150 tun zvířat, bude také nutné pracovat v ochranných oblecích. Po likvidaci se bude velkochov dezinfikovat.

Loni v únoru muselo být na některých farmách, které spadají pod společnost Mach Drůbež, kvůli nákaze ptačí chřipkou usmrceno více než 90 tisíc slepic a kohoutů. Kapacita farem je až 2,1 milionu slepic, které ročně snesou až tři sta milionů vajec.

Obnova chovu může být dlouhá

Ministerstvo zemědělství ráno oznámilo, že vykrmené drůbeže, která se bude utrácet, bude 2500, podle jednatele firmy ve Valdíkově Viraga jí bude víc, asi čtyři tisíce. „Těm mladým, které jsou asi deset dní staré, absolutně nic není. Akorát mají smůlu, že jsou v areálu,“ řekl Virag.

Obnova chovu podle něj může být dlouhá. Hlavně pokud bude nařízená i likvidace více než dvou tisíc balíků slámy, která je pro chov drůbeže nezbytná. „Nikdo dva tisíce balíků nemá a svážet to po deseti balíkách, je nesmysl. Takže vůbec nevíme, jak to dopadne,“ řekl Virag.

Ministr v demisi vyzval chovatele k dodržování předpisů. Chovaná drůbež by se podle něj neměla dostat do kontaktu s volně žijícím ptactvem, které nákazu přenáší.

Jatka zůstanou mimo provoz

Z jatek nebude žádné maso distribuováno, nebezpečí pro spotřebitele proto nehrozí, řekl Výborný. Musí však dojít k sanaci asi padesáti tun drůbežího masa. „Jatka jsou zavřená, musí dojít k odvozu veškerého materiálu, provede se dezinfekce a pak na základě zjištění činnosti se povolí další provoz jatek,“ řekl Semerád.

Jatka, jež patří do společnosti Vodňanská drůbež, zůstanou mimo provoz několik dní. Závod je vyhlášen ohniskem nákazy, a tudíž zde až do zrušení ohniska musí být pozastavena porážka, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Zatím není jasné, jak vysokou ztrátu omezení provozu firmě způsobí, řekl Pavel Heřmanský, mluvčí Agrofertu, kterému Vodňanská drůbež patří. „Obnovení provozu záleží na rozhodnutí veterinární správy. A ztráty budeme moci vyčíslit právě až po obnově provozu,“ poznamenal. Na jatkách se bude muset uskutečnit asanace asi padesáti tun drůbežího masa.

Kolem nákazy vyhlásila veterinární správa ochranná pásma, ve kterých platí mimořádná veterinární opatření. „Provoz v pásmech bude řízený krajskou veterinární správou, dojde k soupisu veškerých hospodářství, zakážou se veškeré přesuny. Chovatelé, pokud budou mít jakékoliv podezření, budou ho muset nahlásit,“ řekl Semerád.

Podle serveru Seznam Zprávy může odstávka jatek znamenat pro chovatele kachen významný problém. Jde totiž o jediná průmyslová jatka na porážku kachen v zemi. Ředitelka Sdružení drůbežářských podniků Zuzana Slámová nicméně uvedla, že odstávka jatek v Mirovicích nebude mít dlouhodobý vliv. „Jde o jednorázový výpadek porážky jatečných kachen, a tak se jedná o nevýznamný dopad na zpracovatelské kapacity,“ řekla serveru.

Likvidace prvního chovu začne ve středu

Likvidace začne ve středu v devět hodin ráno. Podílet se na ní budou krajští hasiči i hasičský záchranný útvar. Asi 20 hasičů by podle mluvčí Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina Petry Musilové mělo být na místě v osm ráno. „Začnou rozbalovat dekontaminační soupravy a v devět ráno začneme s likvidací chovu,“ řekla Musilová. Zásah je podle ní zatím naplánovaný jen na středu.

Na hasičích je pomoc pracovníkům veterinární správy a také dekontaminace lidí i techniky. „Každý, kdo do areálu, do kontaminované části, vejde, byť bude mít ochranné prostředky, musí po ukončení činnosti projít dekontaminací,“ řekla Musilová.

Očistit se musí i technika, což bude zajišťovat Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru ČR. „Naše jednotky se v tuto chvíli chystají k tomu, aby se přepravily do dislokace Jihlava. Ráno se hlučínská jednotka společně s jihlavskou odebere do místa chovu,“ řekla za záchranný útvar mluvčí Jana Urbancová. Záchranný útvar bude v dekontaminačním rámu očišťovat veškerou techniku a vozidla, která budou z areálu vyjíždět.

Letos jde o druhý a třetí výskyt ptačí chřipky v komerčním chovu, v nekomerčních malochovech bylo letos sedmnáct případů. Česko kvůli aktuální nákaze přijde o status země bez výskytu ptačí chřipky, čímž se zkomplikuje podle Semeráda vývoz zvířat zejména do třetích zemí.

V halách společnosti AGRO-V ve Valdíkově se ptačí chřipka vyskytla i loni v únoru. Usmrceno tehdy muselo být padesát tisíc kachen na výkrm. Obnova chovu trvala několik měsíců. Kachny v těchto halách měly příznaky typické pro ptačí chřipku, mezi něž patří apatie, průjem a dechové potíže, veterináři potvrdili vysoce patogenní ptačí chřipku H5N1.

Škodu tehdy společnost vyčíslila na třináct milionů korun. Kompenzovanou ji dostala od státu. Doplacená byla podle Viraga po roce a čtvrt. „Teď škoda nebude tak velká, ale zasáhne nás to dost,“ dodal Virag.

Škodu způsobenou likvidací odhaduje technický ředitel druhé z firem Soušek na několik desítek milionů korun. Výborný dodal, že stát má pro tyto případy kompenzační program.

Prodej musí omezit také Líheň Studenec

Kvůli potvrzení ptačí chřipky musí omezit prodej také Líheň Studenec, která má chovy nedaleko v obcích Vaneč a Častotice na Třebíčsku. Exportuje přitom do Evropy, Asie i Ameriky. V obavě ze zavlečení nákazy také omezila pohyb pracovníků mezi chovy a zastavila nevyhnutelné opravy, řekl jednatel společnosti Pavel Dobrovolný.

„Doufám, že se nezopakuje to, co se zopakovalo před rokem, že nás to postihne úplně fyzicky, že nám to zlikviduje chovy tak, jak to bylo před tím, ale že se budeme potýkat pouze s omezením prodeje konzumních vajec, prodeje jednodenních kuřat a hlavně exportu vylíhnutých kuřat do členských zemí Evropy, ale i třetích zemí, protože exportujeme kuřata do celého světa,“ řekl Dobrovolný.

Na farmách Líhně Studenec se loni ptačí chřipka potvrdila asi týden po likvidaci chovu kachen ve Valdíkově, což dává Dobrovolný do souvislosti. „Podmínky, které byly loni v únoru, byly extrémní, protože foukal jeden z nejsilnějších jarních větrů přímo od Valdíkova k nám na naše farmy. Teď je zatím počasí klidné, je i o něco vyšší teplota, než byla loni,“ řekl Dobrovolný

Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci už několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež.

Na konci října oznámilo první letošní případ ptačí chřipky podtypu H5N1 Slovinsko. Stalo se tak v době, kdy opětovnému vzestupu tohoto viru čelí i další evropské země. Francouzský úřad pro dohled nad zdravím zvířat (ESA) uvedl, že od srpna do poloviny října se v jedenácti evropských zemích objevilo 56 ohnisek nákazy. Bylo to převážně v Polsku, největším producentovi drůbeže v EU, dále ve Španělsku a v Německu. První případy ptačí chřipky v této sezoně oznámily v druhé polovině října také Belgie a Slovensko.