Ministři chtějí příští rok o čtvrt bilionu víc, Stanjura trvá na dodržení plánu

Nahrávám video

Členové vlády požadují pro příští rok do rozpočtů svých ministerstev o zhruba 250 miliard korun více, než mohou podle plánovaného schodku státního rozpočtu dostat. Informaci potvrdili nezávisle na sobě tři členové kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvá na dodržení plánovaného deficitu 235 miliard korun, s nímž návrh státního rozpočtu počítá.

„Já si myslím, že ministerstva v první fázi jsou maximalistická – že řeknou, co by chtěla, a proto o tom jednáme jako vláda, jako celek,“ konstatoval ministr financí Stanjura. Vláda má podle něj určité priority, konkrétní členové vlády pak musí přesvědčit kolegy v kabinetu o tom, že priority jejich resortu jsou důležitější než priority jiných ministerstev.

Stanjura také trvá na klíčových vládních prioritách, na něž vláda hodlá vydat v příštím roce více peněz. Jde o zvýšení důchodů, výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), zvýšení plateb státu zdravotním pojišťovnám za děti či důchodce, vláda se také zavázala k vydávání 130 procent průměrné mzdy na platy učitelů.

Více peněz chce resort školství

Právě ministr školství Mikuláš Bek (STAN) požaduje pro příští rok na vzdělávání další desítky miliard korun. Jinak šéf resortu hrozí tím, že návrh státního rozpočtu nepodpoří.

Další peníze ve vzdělávání by se měly týkat i nepedagogických pracovníků. Personálie v tomto ohledu řeší i Základní a mateřské škola v Dětřichově na Liberecku. Úklid chodeb, pomocné práce v kuchyni či vytápění školy tam ještě loni zajišťovaly tři ženy. Na začátku roku ale musel ředitel jednu z nich kvůli škrtům propustit.

„Vzhledem k tomu, že jsme malá škola, tak si nemůžeme dovolit čekat na finance, jestli nějaké budou,“ přiblížil ředitel školy David Kolačný. S pracemi tak ve škole částečně pomáhají i učitelky a asistentky pedagogů. „Jinak bychom to asi nezvládly,“ říká kuchařka, uklízečka a školnice Jana Hlaváčová.

Rozpočtové úspory ve školství letos pocítili právě kuchařky, školníci či další nepedagogičtí pracovníci. Vláda i přes loňskou vysokou inflaci snížila částku na jejich platy o dvě procenta. Ministr školství Bek tvrdí, že podobné škrty už v rozpočtu na příští rok dopustit nechce. Zároveň požaduje deset miliard navíc na platy učitelů, sedm a půl miliardy na investice a šest miliard pro vysoké školy.

Tvrzení, že by Bek návrh státního rozpočtu na vládě případně nepodpořil, pokládá ministr financí Stanjura za „nezodpovědné výroky“. „Naši voliči – a teď myslím naši voliči všech stran – určitě nechtějí, aby padla vláda,“ upozornil.

Stanjura dále připomíná, že návrh státního rozpočtu je klíčový vládní zákon, bez jehož schválení nemůže kabinet prosazovat své priority. A věří, že na rozpočtu se nakonec dohodne všech pět koaličních stran.

„Já si myslím, že je zbytečné si dopředu hrozit nějakými kroky,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). O tom, jaké bude rozložení mezi jednotlivými kapitolami, bude podle něj kabinet jednat jako každý rok.

Budeme muset slevit, tuší někteří ministři

Desítky miliard navíc bude oproti letošku požadovat hlavně kvůli zvýšení důchodů či příspěvku na péči ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Růst rozpočtu o třicet miliard bude chtít pro ministerstvo dopravy šéf resortu Martin Kupka (ODS). A například čtrnáct miliard navíc požaduje ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

„Investice míří především na dva velké programy – na budování dostupného bydlení. (…) Ale jsou tam i požadavky týkající se rozvoje regionů,“ hájil své požadavky ministr Bartoš.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) částky malé nebudou. „Nicméně všechny nároky budou mít svůj jasný důvod – je to samozřejmě koncepce ochrany měkkých cílů, jsou to další provozní výdaje,“ doplnil.

Osmnáct členů vlády celkem požaduje o zhruba 250 miliard víc, než jim umožňuje plánovaný schodek 235 miliard. Sami ministři však připouští, že budou muset ze svých požadavků slevit.

„Čeká nás období, kdy se musejí ty předpoklady postupně přiblížit té očekávané a nezbytné výši deficitu,“ myslí si ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová tvrdí, že by ministr financí měl se členy vlády vyjednávat. „Žádné PR schůzky – má to být tvrdé vyjednávání, hledání nějakého kompromisu,“ říká.

Vláda bude schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok na konci září. V říjnu pak začnou tento důležitý vládní zákon projednávat poslanci.

Plánovaný schodek rozpočtu na příští rok je už šestým výrazně deficitním v řadě. Rekordní byl v roce 2021, kdy činil 420 miliard korun. Od té doby hospodaření v minusu postupně brzdí až na plánovaných 235 miliard korun.

Klesnout má podle vládních plánů i deficit celých veřejných financí, do kterých patří vedle státního rozpočtu i hospodaření krajů nebo obcí. Zatímco loni vzrostl schodek o půl procentního bodu na 3,7 procenta HDP, letos a příští rok kabinet plánuje jeho snižování až ke dvěma procentům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 2 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 10 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 11 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.