Ministři dostali za úkol ušetřit ještě letos dvacet miliard. Příští rok plánují propouštět

Nahrávám video

Ministři začali s přípravou dalších úspor. Týkají se letošního roku a mají pomoci udržet schodek rozpočtu pod 300 miliardami korun. Celkem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyčíslil škrty pro tento rok zhruba na dvacet miliard korun. Úspory se plánují i pro příští rok. Ministři se chystají snížit počet zaměstnanců svých pracovišť.

 Stanjurovi mají jeho ministerští kolegové předložit své návrhy do poloviny srpna. „Přicházíme i s novými návrhy, které se třeba týkají nové koncepce a proplácení policejních odposlechů,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Významně jsme snížili dotační částky, tam to znamená úspory v řádech stovek milionů korun,“ přiblížil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Počkejte si na ten konečný výsledek, nechci předbíhat, ale čím více ušetříme letos, tím méně bolet to bude příští rok,“ domnívá se ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

„Nějaký manévrovací prostor tam asi máme, třeba v otázkách investic, posun nějakých akcí, ale nejdřív si vyslechneme, jak bude vypadat situace v rámci celé vlády,“ popsal ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Úspory se podle ministerstva financí dotknou hlavně provozu, platů nebo dotací. Bez nich by se letošní deficit státního rozpočtu dostal až na 320 miliard. Opozice je skeptická. „Jako bývalá ministryně financí to vidím jako nereálné, pokud to chce brát z provozu, téměř na konci roku, a z objemu mezd, při tom, že my máme největší propad reálných mezd ze zemí OECD,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO).

„Pokud se státní rozpočet připraví tak, že se nabírá letos osm tisíc nových státních zaměstnanců, a pak koncem května začne vláda řešit, jestli náhodou stát nezaměstnává moc lidí a jestli není potřeba někde to upravit, tak samozřejmě je pozdě,“ okomentoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Stát zaměstnává téměř půl milionu lidí

Dosud míst ve státní správě spíš přibývalo. Letos ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace zaměstnávají 499 tisíc lidí, o deset tisíc víc než vloni. Vůbec nejpočetnějšími státními zaměstnanci jsou učitelé, kterých je 194 tisíc. Následuje 77 tisíc ostatních zaměstnanců škol, například kuchařek nebo uklízeček. Přes 69 tisíc je příslušníků bezpečnostních složek –⁠ hasičů, policistů, celníků nebo dozorců.

Letos stát za platy svých pracovníků vydá přes čtvrt bilionu korun. Průměrný výdělek ve veřejné sféře přesáhl 42 tisíc korun hrubého měsíčně a dlouhodobě se drží nad celorepublikovým mzdovým průměrem.

Příští rok chtějí ministerstva propouštět

Propouštění státních zaměstnanců je v plánu pro příští rok. Ministerstva připravují škrty v tabulkových místech nebo slučují agendy. Cílem je kvůli vysokému zadlužení ještě výrazněji redukovat výdaje na provoz i na platy.

Kvůli úsporám například již skončila pobočka úřadu práce v Nejdku na Karlovarsku. Škrtá se i na samotném ministerstvu práce. „Už jsem před nějakým časem zastavil doplňování veškerých pozic, které tady vznikají poté, co lidé odcházejí. Ať už na mateřskou, rodičovskou, do důchodu nebo někam jinam,“ uvedl ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Zavírání poboček se týká i ministerstva financí. Od července ukončilo provoz na 77 územních pracovišť finančních úřadů, v dalších letech přinesou úsporu až 150 milionů korun. Za poslední dva roky zrušil resort na tisíc tabulkových míst. „Jsem příznivec toho, abychom měli méně zaměstnanců, ale lépe placených. Tak i v rámci ozdravného balíčku máme opatření na straně celní správy, kde se snižuje počet celních úřadů,“ řekl Stanjura.

Propouštění chystá i ministerstvo zemědělství. „Od 1. července škrtlo 25 míst, a jako nově nastoupivší ministr mohu potvrdit, že v tomto budeme pokračovat dál,“ sdělil šéf ministerstva Marek Výborný (KDU-ČSL). Ministr nyní připravuje analýzu toho, jaká je situace v podřízených organizacích, i tam vidí prostor pro redukci pracovních pozic.

Podobné to je i u kultury. Tam počítají s úsporou čtyř milionů korun, na životním prostředí dokonce víc než třiceti milionů. „Zaměstnanců příspěvkovek je významně násobně víc, než je na ministerstvu, a tam je manévrovací prostor samozřejmě větší,“ uvedl Baxa.

„V některých organizacích budu spořit na místech, to znamená přímo na zaměstnancích,“ řekl šéf ministerstva životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Resort spravedlnosti už teď ví, že mu bude příští rok chybět asi dvacet milionů korun na výplaty. „Budeme muset přeskupovat některé odbory a během léta se o tom budeme na ministerstvu bavit, abychom to nějak rozhodli,“ podotkl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

I tady tak hrozí propouštění, podobně jako na ministerstvu průmyslu. „Průběžně pracuji na organizačních změnách ministerstva, snižuji počet manažerských pozic,“ uvedl Síkela.

Některé resorty hledají úspory v reorganizaci

Další resorty zase hledají úspory formou slučování agend a odborů. Snižují tak nejen tabulková místa, ale i náklady na pracoviště. „Zrušíme celkem přes třicet činností konkrétního papírování, které je zbytečné. To bude znamenat úsporu až v řádu desítek pracovních míst. Tady předpokládáme úsporu v řádech stovek milionů korun v celkovém souhrnu,“ oznámil Kupka.

„Za poslední dva roky se dostaneme na číslo asi 235 pracovních míst, z nichž asi 140 jsou reálná živá pracovní místa, která byla i v rámci revize agend, kterou jsme prováděli, zrušena. Rušíme i oddělení, odbory a podobně,“ přiblížil Rakušan.

Podle opozice by ale měla vláda hledat úspory jinde. „Já si myslím, že by vláda mohla zrušit ta tři zbytečná ministerstva a spoustu politických náměstků. Ale hlavně musí hledat, musí jít cestou digitalizace, rušení agend. To je podle mě cesta nejúčinnější,“ myslí si Schillerová.

Další možnosti úspor na provozu resortů budou ministři znát až za několik týdnů, až budou mít přesnější podklady ohledně podoby státního rozpočtu na rok 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 13 mminutami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 12 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.