Mnoho Rusů agrese ze srpna 1968 nezajímá. Navíc jsou teď naladěni i protičesky

Nahrávám video

Zatím dvakrát se oficiálně omluvilo Rusko za okupaci po sovětské invazi v roce 1968. První pardon vyřknul v roce 1993 tehdejší prezident Boris Jelcin, srpnové události označil za nepřípustnou agresi vůči suverénní zemi. V roce 2006 pak přijal morální odpovědnost za svou zemi i současný šéf Kremlu Vladimir Putin. Pro současné Rusko to však téma není.

Jedenadvacátý srpen 2023 je v ulicích válčící Moskvy den jako každý jiný. Mnoho Rusů 55 let stará agrese nezajímá, nejmladší generace o ní příliš neví, hovoří o ní jen ti nejstarší.

„Je tady pohled komunistů, ten říká, že sovětská armáda a vojska Varšavské smlouvy odvrátila buržoazní puč,“ přibližuje historik Vadim Truchačov ze Státní humanitární univerzity v Moskvě.

Velká část Rusů je přitom i kvůli ruské invazi na Ukrajinu naladěna silně protičesky. „V roce 1968 Sovětský svaz odvrátil rozšíření NATO. Samozřejmě to bylo uděláno proti vůli Čechů, ale nás názor Čechů nezajímá,“ tvrdí Truchačov.

Ojedinělý protest ze srpna 1968 proti okupaci Československa si tak pamatují nejspíš jen někdejší disidentské kruhy. Akce se tehdy zúčastnilo osm mladých lidí. Ti protestovali 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v ruské metropoli. Rozvinuli tam transparent s nápisem Za vaši a naši svobodu. Během několika minut je pak zatkla komunistická milice.

„Mělo to morální smysl, a jak já neustále opakuji, taky čistě osobní. Chtěli jsme mít čisté svědomí,“ říká jedna z tehdejších demonstrantek Natalia Gorbaněvská. „Navždy to zůstane špinavostí v dějinách naší země,“ připojil jiný z pamětníků Viktor Fajnberg.

Po dlouhých letech ve vězení nebo nucené psychiatrické léčby většina z osmi demonstrujících ze Sovětského svazu emigrovala na Západ. Připomínat jejich odvahu se opakovaně nedařilo ani po pádu komunismu. Posléze v srpnu 2013 a pak znovu v roce 2018 jejich pietní setkání na původním místě protestu rozehnala policie Ruské federace.

Putin by znovu odpovědnost za srpen 68 nepřijal, myslí si Pazderka

„Události ze srpna 68 jsou jenom kapkou v moři nereflektované a nezpracované dlouhé sovětské historie,“ připomněl bývalý zpravodaj v Rusku a současný šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka. Odkázal přitom na „krvavější“ události, například na potlačenou revoluci v Maďarsku v roce 1956 či na trauma z afghánské války.

„Sociologické průzkumy ukazují, že více než polovina Rusů vůbec neví, co se tehdy dělo, že tomu nepřikládá žádnou váhu, odstřihává se od toho,“ uvedl novinář s odkazem na častá tvrzení, že „to byla sovětská historie a dnes je to Ruská federace“. Snaha reflektovat události tak podle něj už dávno zmizela.

Pazderka dále řekl, že si neumí představit, že by šéf Kremlu Putin v současné době znovu přijal odpovědnost za dění v srpnu 1968. „Putin roku 2006 rozhodně není Putin v roce 2023, je to člověk, který prošel nějakou evolucí a s ním samozřejmě ruská společnost,“ myslí si.

„Od roku 2014, kdy Rusko začalo se svou agresí vůči Ukrajině, se vnitřní šrouby v ruské společnosti začaly strašně utahovat. I lidé, kteří byli ochotní vzpomínat na srpen 68 a nějak reflektovat sovětskou minulost, najednou odmítali jakékoli rozhovory, zavíraly se archivy a všechno se znovu dostávalo do stavu ‚obležené pevnosti‘.“

Okupace měla podobné cíle jako agrese na Ukrajině, míní historik Tomek

„Současné Rusko se rozhodlo pokračovat v kurzu Sovětského svazu a ještě daleko hrubším způsobem než za Brežněvovy vlády, takže co se tehdy schvalovalo, se už neodsuzuje a v podstatě se to podporuje,“ uvedl v pořadu Události, komentáře ruský historik, religionista a politolog Andrej Zubov.

Podotkl, že okupace byl zločin už v roce 1968 a samozřejmě to zločinem zůstává.

„Je zajímavé, že to mělo v podstatě podobné cíle jako agrese na Ukrajině, to znamená nastolit vládu, která bude přijatelná, která bude prostě povolná sovětské nebo moskevské vládě,“ připojil historik z Vojenského historického ústavu Praha Prokop Tomek, rovněž signatář Charty 77.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O víkendu se částečně ochladí, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinese částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
před 1 hhodinou

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 8 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.