Na obnovu Ukrajiny musíme být připraveni, už nyní lze začít, řekl Fiala

Nahrávám video

Kdy bude moci poválečná obnova Ukrajiny začít naplno, není jasné, ale mezinárodní společenství musí být připravené a začít s rekonstrukcí poničených měst může už nyní. S takovýmto vzkazem v pondělí vystoupil český premiér Petr Fiala (ODS) na úvod mezinárodní konference, jejímž cílem je připravit obrysy složitého a nákladného procesu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhuje platformu pro zprostředkování financí. Na rekonstrukci země bude potřeba okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun), uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

„Upřímně řečeno, nevím, kdy bude moci plnohodnotná rekonstrukce Ukrajiny začít, ale vím, že musíme být připraveni,“ řekl Fiala při úvodním plenárním zasedání konference ve švýcarském Luganu. „S opravováním některých poničených měst už můžeme začít, aby se mohli lidé vrátit domů,“ pokračoval český premiér,

Fiala vystupoval jako lídr země, která právě převzala předsednictví v Radě Evropské unie a vytyčila si jako jednu z priorit půlročního období spolupráci na obnově Ukrajiny.

Ta si zřejmě v nejbližších letech vyžádá stovky miliard dolarů, byť zatím o poválečné situaci nelze mluvit, neboť ruské útoky i po více než čtyřech měsících pokračují.

Předseda vlády ČR slíbil, že Česko bude Ukrajině i nadále dodávat zbraně. Až boje utichnou, měl by se podle něj do rekonstrukce země zapojit „celý civilizovaný svět“. Fiala nicméně označil za „zjevné“, že velká část obnovy bude na bedrech Evropské unie.

Rozsah výzvy naznačil ukrajinský premiér Denys Šmyhal, když v pondělí uvedl, že na rekonstrukci jeho vlasti bude potřeba okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun). Se svým ukrajinským protějškem následně odděleně jednal premiér Fiala, podle kterého byla řeč i o konkrétních oblastech, v nichž by se ČR do obnovy mohla zapojit. Šéf české vlády zmínil dopravu, zdravotnictví a jadernou energetiku.

„Pan premiér Šmyhal a další přišli s obrysy nějakého základního půdorysu, na kterém by se to mělo všechno rozvíjet… A teď se budou připravovat pracovní skupiny a bude se už v konkrétních rovinách ta spolupráce připravovat,“ řekl Fiala českým novinářům.

Evropská komise chystá platformu pro rekonstrukci

Účastníci konference v Luganu mají v úterý vydat závěrečné prohlášení, které podle von der Leyenové přinese „první stavební kameny provázející naši cestu“ k rekonstrukci válkou zasažené země. „Tohle jsou základy, se kterými budeme pracovat,“ uvedla.

Ve svém projevu hovořila mimo jiné o plánu „platformy pro rekonstrukci“, která by shromažďovala prostředky od nejrůznějších stran a pomáhala s jejich účinnou distribucí. Podle ní by tento mechanismus pod dohledem komise poskytl investorům jistotu, že jejich peníze nejen jdou na dobrý účel, ale že jsou také efektivně využívány.

„Výzvy jsou obrovské, o tom není pochyb, ale nejsou nepřekonatelné,“ uvedla předsedkyně EK. „Ukrajina se může z této války vydat na cestu k silnějšímu a modernějšímu státu,“ dodala. 

Půjčka 12,5 bilionu korun?

Podle zpravodaje ČT Jana Šmída by měly prostředky jít především do infrastruktury, protože ruské válečné tažení jí poškodilo zhruba třicet procent. Finance by také například měly zajistit diverzifikaci ukrajinské energetiky. Evropská unie by si na finančních trzích mohla půjčit přes 500 miliard eur (12,5 bilionu korun), doplnil Šmíd s tím, že konference v Luganu je prvním pokusem zjistit, jak si rekonstrukci představuje samotný Kyjev.

Nahrávám video

Česká europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) zdůraznila, že EU nemůže být jedinou stranou, která k obnově Ukrajiny přispěje. Švýcarská konference by také neměla zastínit potřebu další vojenské pomoci nebo řešení ekonomických dopadů války přímo v Unii, míní.

Jednou z diskutovaných cest, jak pro Ukrajinu zajistit prostředky, je využít zmrazený a zabavený ruský majetek v Evropě i jinde ve světě. „Hledá se právně čisté řešení, politická vůle tady je. Já bych to velmi podporovala, ale musíme najít řešení v souladu s mezinárodními právními závazky,“ komentuje Charanzová s tím, že situaci řeší také Kanada a Británie.

Nahrávám video

Debaty o obnově infrastruktury a institucí na Ukrajině více než čtyři měsíce od začátku ruské invaze nabírají na intenzitě.

O tématu se mluvilo také na nedávném summitu skupiny velkých ekonomik G7, po němž německý kancléř Olaf Scholz hovořil o potřebě obdoby Marshallova plánu. Mezitím na ukrajinská města dál dopadají ruské bomby, diskuse o poválečném vývoji jsou však namístě i podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Abychom dosáhli rozhodného vítězství, musíme zajistit, že Ukrajina bude schopna vstát z popela,“ uvádí v předmluvě k nadcházející konferenci.

Ve Švýcarsku budou zástupci EK, OSN i OECD

Na jihu Švýcarska budou o věci jednat především evropští lídři včetně předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové nebo šéfky britské diplomacie Liz Trussové, dále zástupci agentur OSN či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Dvoudenní setkání v Luganu navazuje na sérii konferencí o reformě Ukrajiny. V souvislosti s ruskou válkou byl název akce upraven na „konferenci o obnově Ukrajiny“, což je téma, které v posledních dnech zdůrazňuje i Fiala v kontextu začínajícího českého předsednictví v Radě Evropské unie.

Z hor na pomezí Švýcarska a Itálie se Fiala v úterý přesune do francouzského Štrasburku, kde bude o předsednictví mluvit ve středečním projevu k Evropskému parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr životního prostředí Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZpěvačka Lenny dokončila nové album, vydá ho v září

Zpěvačka Lenka Filipová, známá jako Lenny, dokončila nové studiové album. Slibuje, že na něm bude rockovější. Vydá ho koncem září, ke třem skladbám už zveřejnila videoklipy. I nadále v textech zpívá anglicky o věcech odpozorovaných kolem sebe, je však znát odklon od popovějších písní. Dokládá to letní, rockově laděný song Casanova.
před 4 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Národní koalici proti suchu povede Babiš, členy budou i ministři a experti

Ministři se v pondělí sešli na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývali se mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO). Na brífinku po jednání kabinetu doplnil, že orgán bude řídit. Členy budou i ministři zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) nebo životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Koalice poprvé jednala v pondělí odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Antimonopolní úřad potvrdil vysoké pokuty za kartel stravenkových firem

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna potvrdil pokuty v celkové výši 280 milionů korun za kartelovou dohodu stravenkových firem Edenred, Pluxee (dříve Sodexo) a Up. Pokuty jsou pravomocné, firmy je musí zaplatit. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Společnosti Up a Pluxee reagovaly, že se kvůli pokutě obrátí na soud.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.