Nadějný český objev: Látka, která se v Rusku a Číně používá na chřipku, likviduje i klíšťovou encefalitidu

Nahrávám video

Virem zika, klíšťovou encefalitidou, západonilskou horečkou a horečkou dengue se na světě nakazí desítky milionů lidí ročně. Občas někde vypukne epidemie. Na tyto infekce způsobené takzvanými flaviviry přitom neexistuje účinný lék. Ovšem brněnští vědci jsou nyní velmi blízko k tomu, aby se situace změnila. Poslední rok v laboratoři vedené Danielem Růžkem otestovali na buňkách látku, která je vysoce účinná právě na tuto skupinu virů.

„V případě optimální dávky dosahujeme účinnosti prakticky sto procent. Hodně nás překvapilo, že látka funguje takhle perfektně,“ říká Růžek. 

Velkou výhodou je rovněž fakt, že zmiňovaná látka – odborně zvaná umifenovir – je součástí již existujícího přípravku, který se v Rusku (pod komerčním názvem arbidol) a Číně používá pro léčbu a prevenci chřipky. Je tedy již vyzkoušeno, že u lidí nemá nežádoucí účinky nebo jsou zcela minimální. Značně to tak urychlí případná další testování a tím pádem i možné využití při léčbě ziky nebo klíšťové encefalitidy. 

„Tato látka prošla klinickým testováním, je bezpečná pro lidi, takže pokud bychom uvažovali o nějakém léku, tak tato látka má nyní k běžnému užití podstatně blíže. Kdybychom začínali úplně s novou molekulou, potrvá ověřování třeba patnáct let,“ vysvětluje Růžek, vědec Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Takto by se doba mohla zkrátit na třetinu. 

Arbidol vyvinul Ruský výzkumný chemický a farmaceutický ústav asi před 25 lety, přípravek pak dostal licenci v roce 2009. Až čeští vědci však nyní objevili jeho netušené možnosti. Výsledky svého ročního výzkumu v těchto dnech publikují v prestižním zahraničním vědeckém periodiku.

Ze stážisty profesionální vědec

Přitom Růžkův tým byl na začátku výzkumu skeptický. Třeba i proto byl testováním látky pověřen mladý student molekulární biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Michal Štefánik, který byl v laboratoři na stáži. „Před zhruba rokem si tu přivydělával jako technik. My jsme od toho zprvu nic neočekávali – protestováváme tisíce látek – tak jsme mu to zadali. Nakonec se ukázalo, že umifenovir funguje takhle výtečně,“ říká Růžek.

Ze začátku skutečně nic nenasvědčovalo tomu, že jsou v Brně na prahu průlomového výzkumu. „Několik měsíců jsem se trápil na viru zika, než se mi podařilo najít ideální protokol a buněčné linie, na kterých látka efektivně fungovala, aniž by byla jakkoliv toxická,“ popisuje Štefánik. „Předpokládali jsme, že by tam mohl být nějaký zlepšený efekt, ale ne až tak výrazný, protože nalézt antivirotika s takovou účinností bývá většinou problém. V tomto případě je to výjimka potvrzující pravidlo,“ doplňuje mladík, který i díky tomuto výzkumu získal v laboratoři práci na plný úvazek.

Počítačový 3D model viru zika
Zdroj: ČT24

Jakým způsobem zmiňovaná látka vlastně na organismus působí, je stále ještě trochu záhadou. Dosavadní testy naznačují, že mechanismus účinku je zřejmě jiný, než je běžné u dalších látek, na jejichž testování se vědci zaměřují. Většina antivirových látek, které v Brně zkoumali, působí na infekci a množení virů přímo v buňkách, arbidol ale pravděpodobně zamezuje už samotný průnik viru do buňky.

Nyní brněnští vědci potřebují účinek látky potvrdit na laboratorních zvířatech. To potrvá asi rok. Když se to povede, může se přistoupit ke klinickému testování. 

Zatímco infekce viru zika či západonilské horečky je problémem mimo střední Evropu, klíšťová encefalitida je naopak problémem zejména právě Evropy a Ruska. A Česka pak zvlášť. V rámci kontinentu je totiž v tuzemsku dlouhodobě zaznamenáván jeden z nejvyšších výskytů této infekce. Ročně se nakazí encefalitidou (též zvanou klíšťový zánět mozku) zpravidla 450 až 600 lidí Čechů. Jsou však i roky, kdy je jich přes tisíc.

Každé čtvrté klíště na českém území je nositelem nějaké infekce

Státní zdravotní ústav zmiňuje, že nemocnost klíšťovou encefalitidou v České republice od začátku devadesátých let minulého století do roku 2006 stoupala. V uvedeném roce dosáhla také nejvyšší zaznamenané hodnoty – onemocnělo deset ze sta tisíc obyvatel. Poslední čísla jsou z roku 2016, kdy bylo hlášeno 565 onemocnění.

Klíštětem přenášené virové onemocnění přitom může přinést nemocnému doživotní následky a některé případy končí i smrtí. Čerstvé statistiky laboratoře Protean ukazují, že každé čtvrté klíště na českém území je nositelem nějaké infekce – nejčastěji borelie. Přímo klíšťovou encefalitidou jsou pak infikovány asi tři procenta klíšťat.

Podle průzkumu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsou největší míra rizika, že se člověk nakazí v oblasti Kokořínska, Brd, Šumavy, Jesenicka nebo Krušných hor a Slavkovského lesa v Karlovarském kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...