Národní parky čelí škrtům a propouštění

Například Krkonošský národní park získal podle své správy v loňském roce provozní dotace od zřizovatele ve výši 145,3 milionu korun, pro letošek se očekává 111,1 milionu. Loni měla správa rozpočet 472 milionů korun, pro letošek je to podle posledního návrhu dosud neschváleného rozpočtu 464 milionů. V rezervním fondu má 151 milionů korun, správa letos plánuje vybrat 147 milionů.

„Ministerstvo financí navrhlo u naší organizace snížení o čtrnáct přepočtených míst. O tom nás následně zřizovatel informoval a zadal nám úkol do konce dubna předložit naše návrhy, jakým způsobem hodláme případné zrušení uvedeného počtu míst řešit,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Podle něj v tuto chvíli není jasné, kdy k rušení míst dojde. „Promýšlíme nyní, o jaké pozice by se mohlo jednat. Rozhodující bude zachovat funkčnost agend, které jsou pro ochranu přírody a chod správy parku klíčové. Zachování péče o přírodu a návštěvnický servis je pro nás zásadní. Rušení míst se může týkat činností spojených s podporou turistického ruchu, environmentální výchovy či pořádáním akcí pro veřejnost,“ uvedl Drahný.

Správa KRNAP má v současné době 238 zaměstnanců. Vedení parku upozorňuje, že i relativně malé snížení stavu znamená výrazný zásah, protože zákonné a legislativní povinnosti nezmizí a budou je muset převzít ostatní pracovníci.

Další národní parky

Výzva přišla podle Deníku N i do národního parku Šumava, zrušit by měl zhruba patnáct pracovních pozic. Ministerstvo životního prostředí pošle největšímu národnímu parku o sedmdesát milionů korun méně než loni, kdy hospodařil se 182 miliony korun. Přeshraniční projekty, které musí park kofinancovat, vedení rezervace odloží na neurčito. Škrty se dotknou i turistické infrastruktury.

„My opravdu vážně uvažujeme, že některá informační střediska budeme muset zavřít, abychom ušetřili na provozu a na lidech. Když budeme potřebovat nakoupit nějaké vybavení pro hasiče nebo budeme chtít doplnit některé věci, budeme to muset odsunout,“ řekl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

O 1,2 milionu korun bude nižší také rozpočet národního parku České Švýcarsko. Letos bude hospodařit se 79 miliony korun, což podle vedení pokryje pouze základní provoz. Největší letošní investicí má být oprava vysokozátěžových bariér za čtyřicet milionů korun. Peníze na ni nyní správa parku hledá z jiných zdrojů.

„Ty bariéry chrání obec Hřensko před geologickými riziky. Budeme řešit, jestli nám pojišťovna poskytne pojistné plnění zálohově, abychom mohli začít, nebo jestli budeme muset sáhnout do rezervního fondu,“ vysvětlil mluvčí NP České Švýcarsko Tomáš Salov.

V případě tohoto parku resort navrhuje propustit pět lidí. Tady pracují vyšší desítky lidí, na Šumavě nižší stovky. Škrty se mají dotknout zhruba pěti procent zaměstnanců.

Podle informací redakce Deníku N by se personální změny mohly projevit od 1. července. Týkat by se neměly nejmenšího národního parku Podyjí. Ministerstvo životního prostředí argumentuje tím, že správy parků mají i vlastní příjmy, čerpají evropské dotace a mají rezervy, které mohou dočasně využít. Minulý týden ministr Petr Macinka (Motoristé) tvrdil, že „snížení neohrožuje zajištění základních úkolů parků“.

„Národní parky mají z předchozích období velké stamilionové rezervy. Pokud jim ministerstvo životního prostředí posílá ještě další peníze, navyšuje tím jejich finanční rezervu, což je v období, kdy se musíme chovat finančně udržitelně, naprosto zbytečné,“ uvedl poslanec a kandidát na ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Priority

Navzdory finančním propadům musí vedení parků zachovat oddělení, která přímo souvisejí s ochranou přírody. Týká se to například strážní služby nebo hasičů.

Prioritou správ národních parků je podle Vladimíra Bejčka z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze péče o přírodu a krajinu. Druhou funkcí je zajištění turistických aktivit a osvěty. „Omezení počtu pracovníků je dost fatální. Už dnes chybí strážci přírody. Lidi v parcích je potřeba hlídat,“ poznamenal.

„Příspěvek od státu je důležitý na provoz a platy. Další projekty jsou realizované například z Norských fondů, které přesahují stamiliony korun. Je třeba si uvědomit, že jakmile ty projekty doběhnou, musíme zajistit ze státního rozpočtu udržitelnost, to jsou nemalé prostředky, ke kterým jsme se zavázali. Při krácení těchto prostředků mohou nastat problémy,“ vysvětlil Bejček. Vyčerpání rezervních fondů podle něj není dobré řešení. „Rezerva je důležitá součást rozpočtu organizace. Počítat s rezervním fondem na běžné věci je nešťastné,“ řekl.

Jít takzvanou slovenskou cestou a získat finanční prostředky prodejem dřeva podle něj nemá perspektivu. „Je to až poslední cesta, která by mohla vést do pekel,“ míní Bejček. Podle jeho názoru by mohlo peníze přinést zpoplatnění vstupu do národních parků. „Všude na světě se platí. Byl by to další zdroj pro aktivity, které člověk od národních parků čeká,“ uzavřel.

Výměna ředitelů?

Deník N také uvedl, že ministerstvo životního prostředí plánuje i výměnu ředitelů tří institucí ochrany přírody, kteří určují, jak přísně stát prosazuje pravidla na nejcitlivějších územích. Takzvaný Macinkův seznam má podle Deníku N obsahovat jména ředitelů KRNAP, Národního parku Šumava a Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).

Drahný říká, že neví o tom, zda jsou na pořadu dne změny ve vedení Správy KRNAP. „Nemám informace o tom, že by personální změny měly zasáhnout vedení parku,“ dodal.

Kromě správ národních parků škrty řeší i Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ten má na pokyn ministerstva upřesnit, jak zruší 37 míst, což je zhruba pět procent z přibližně 650 zaměstnanců.

Ředitel instituce Mark Rieder situaci nechtěl podle Deníku N komentovat. Podle informací deníku už ČHMÚ od roku 2020 přišel zhruba o padesát míst a další propouštění by mohlo mít dopad i na klíčové veřejné služby.