Návrh na zvýšení daně z nafty je ve sněmovně před schvalováním

Vládní návrh na zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 korun na litr je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ji ale chce kvůli nižším cenám a vyšším příjmům rozpočtu zvednout už nyní. Poslanci také ve středu schválili novelu, díky níž by exekutoři dostávali od státu paušální náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí.

Zvýšení sazby má být účinné od prvního dne kalendářního měsíce po vyhlášení novely zákona ve sbírce. Vláda původně navrhovala, aby sněmovna schválila zvýšení daně již v prvním čtení, to ale v půlce května zablokovala opozice. Novelu musí po schválení ve sněmovně schválit také Senát a poté ji dostane k podpisu prezident. Pokud by vyšla ve sbírce ještě v červenci, zvýšení by platilo již od srpna.

Dočasně snížená sazba spotřební daně měla platit do konce letošního roku a měla hlavně ulevit dopravcům kvůli loňským vyšším cenám. Vláda s návrhem přišla kvůli tomu, aby získala víc peněz do veřejných rozpočtů. Argumentuje přitom tím, že nafta proti loňskému roku výrazně klesla.

Podle informací společnosti CCS stál litr nafty v tomto týdnu v průměru 31,43 koruny. Loni v červnu byla o 15,37 koruny za litr dražší. Ceny loni začaly skokově narůstat po zahájení útoku ruské armády na Ukrajinu na konci února 2022. Letos pohonné hmoty nejprve od začátku února zlevňovaly.

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová prohlásila, že zvýšení daně je přímým důsledkem nerealistické marketingové snahy ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mít rozpočet se schodkem nižším než 300 miliard korun. Vládě podle ní nešlo o řidiče ani loni, když navrhla sazbu snížit, ani teď, když chce ceny zvýšit uprostřed roku. Proto předložila návrh, který odkládá účinnost zvýšení sazby na konec roku, kdy se měla sazba původně zvýšit.

Poslanec ANO Martin Kolovratník navrhl jako kompromis zvýšit daň pouze o padesát haléřů na litr. Poslanci opozičního hnutí SPD Jan Hrnčíř a Karel Sládeček chtějí zvýšit daň proti nynějšímu stavu pouze o pět haléřů na litr.

Vláda tvrdí, že i kdyby prodejci promítli plně do ceny navýšenou sazbu daně, bude cena nafty v tuzemsku stále nižší nebo srovnatelná ve srovnání s okolními státy. Zvýšení daně by mělo měsíčně přinést státu asi 800 milionů korun navíc.

Náhrady nákladů pro exekutory

Poslanci rovněž schválili novelu exekučního řádu, která stanovuje exekutorům náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí.  Náhrada bude ve výši 750 korun na jeden případ, s daní z přidané hodnoty 905,5 koruny. Celkem bude letos potřebovat ministerstvo spravedlnosti na tyto paušální náhrady podle důvodové zprávy 862 milionů korun. Předloha teď zamíří k posouzení senátorům.

Podle původně přijaté úpravy neměli exekutoři dostávat žádné náhrady, což se chystali napadnout u Ústavního soudu. Zastavování bezvýsledných exekucí je novinkou od ledna, podle odhadů Exekutorské komory by se už letos mohlo zbavit nuceného vymáhání dluhů 50 tisíc až 80 tisíc lidí. „Lze předpokládat, že zejména tito dlužníci se budou vracet do legální ekonomiky a z jejich činnosti poplynou státu daňové příjmy,“ stojí v důvodové zprávě.

Zastavování se týká exekucí, v nichž se za posledních šest let nepodařilo nic vymoci a které nezahrnují nemovitost. Exekutor vyzve věřitele ke sdělení, zda souhlasí se zastavením exekuce. Pokud věřitel nevyjádří nesouhlas a nesloží zálohu na další vedení exekuce, exekutor proces zabavení majetku zastaví. Složením zálohy lze šestiletou lhůtu prodloužit o další tři roky, a to nejvýše dvakrát. Celková doba bezvýsledné exekuce nesmí překročit dvanáct let.

„Řešíme historický dluh, který vznikl, když exekuční systém nebyl regulován,“ řekl zpravodaj nynější předlohy Marek Výborný (KDU-ČSL). Novela vznikla podle něho ve spolupráci s opozicí, debata se vedla o výši paušální náhrady. Výsledek odpovídá současné situaci veřejných financí, uvedl Výborný. 

Přísnější pravidla pro agentury práce

Poslanci také schválili vládní novelu o zaměstnanosti, která se týká agentur práce – mimo jiné posiluje kontrolu a upřesňuje, kdy je možné povolení ke zprostředkování zaměstnání odebrat. Stanovuje také, že by agentura měla platit náklady správního řízení, které se vede kvůli porušování jejích povinností.

Zvednout by se mohla kauce při žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Žadatelé by místo 500 tisíc korun mohli skládat úřadu práce milion korun. Při zániku agentury totiž podle ministerstva v řadě případů půlmilionová částka nestačila na pokrytí nedoplatků na zdravotních a sociálních odvodech. Podmínkou ke vzniku agentury by nově měla být také bezdlužnost, už při podání žádosti o povolení by agentura musela mít rovněž označené sídlo a svou provozovnu.

Agentury by měly poskytovat povinně víc informací. Generálnímu ředitelství úřadu práce by pravidelně oznamovaly, kolik lidí a do jakých odvětví a oborů přidělují. Stát tyto údaje nyní nemá. Hlásit by to měly i zahraniční agentury, které do Česka pracovníky vysílají. Firmy by také měly agenturního zaměstnance podle novely využívat jen po omezenou dobu. 

Situace České pošty a státních podniků

Před schvalováním je ve sněmovně také předloha o možnosti navyšování jmění státních podniků v souvislosti s bezpečnostními zájmy státu nebo se zajištěním důležitých veřejných potřeb. Úpravu zákona kabinet předložil s ohledem na situaci ztrátové České pošty, kterou po rušení části poboček a propouštění čeká reorganizace. O podobě novely by měli poslanci hlasovat příští týden.

Opoziční hnutí ANO navrhlo, aby o navýšení rozhodovala dolní komora, nikoli kabinet. Pozměňovací návrh zdůvodnila Jana Mračková Vildumetzová (ANO) potřebou zachování parlamentní kontroly nad nakládáním se státním majetkem. 

Mračková Vildumetzová se na plénu zajímala o to, o kolik se má základní jmění České pošty navyšovat. Ptala se, zda půjde o avizovaných osm miliard korun, a také na to, na co peníze půjdou. Vysvětlení žádal rovněž Karel Sládeček (SPD), poukazoval na nepřípustnost vystavení bianco šeku.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bude plán transformace České pošty předložen do konce června a vláda jej bude schvalovat 28. června, nebo 12. července. „Samotná částka bude představena v transformačním plánu,“ řekl. Zmiňovaných osm miliard korun neměl být podle Rakušana příspěvek státu, šlo o odhadovanou celkovou transformační částku.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce novelou o státním podniku zmírnit nedávno přijaté změny rozpočtových pravidel. Tyto změny stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar.

Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit jen po souhlasu ministerstva financí. Podle Jurečky by to zasáhlo do majetku státních podniků ve stovkách milionů korun a přineslo také provozní potíže.

„Navrhuje se proto nerušit všechny dosavadní účty státních podniků najednou, ale v odůvodněných případech umožnit jejich zachování,“ uvedl ministr ve zdůvodnění své úpravy, která by také stanovila, že národní podnik se za státní podnik nepovažuje. 

Schůzi poslanci zahájili už v pátek, nedostali se ale ani ke schválení programu. Opoziční ANO a SPD totiž jednání sněmovny zablokovaly na protest proti způsobu přijetí zpřísnění zákona o střetu zájmů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
15:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 2 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 2 hhodinami

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 2 hhodinami

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
13:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 7 hhodinami

VideoMacinka chce tah na branku, říká k Českým centrům Koten. Dvořák: Snaha rozmetat, co fungovalo

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek slíbil reformu Českých center. Chce proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem se stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl, který nahradí Jitku Pánek Jurkovou. Podle poslance Radka Kotena (SPD) původní vedení ministrovi zahraničí nevyhovovalo a chce v čele člověka, co bude mít „tah na branku“. Koten to uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Propagace Česka v zahraničí by dle něj měla odpovídat prostředkům, které stát instituci poskytne. „Obávám se, že to, co vidíme, co se děje, je snaha rozmetat vše, co doposud fungovalo a co dlouhá léta budovaly jednotlivé státní instituce, a prosadit si svou,“ kontroval exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Dodal, že si práce ředitelky Pánek Jurkové váží.
před 7 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.