NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.

Kontroloři zamířili na ministerstva zdravotnictví (MZd) a pro místní rozvoj (MMR) a do vybraných nemocnic. Mluvčí MMR Veronika Lukášová sdělila, že nemocnice nepořizovaly nadbytečné přístroje, ale připravovaly se na nečekané krize. Reakci MZd ČTK zjišťuje.

Ministerstva poskytla na projekty téměř 19 miliard korun. Šlo o peníze, které Česko obdrželo v letech 2020 až 2023 z evropského investičního nástroje REACT-EU na podporu zotavení z krize způsobené pandemií covidu-19. Vláda rozhodla, že většina těchto peněz bude využita na zdravotnické projekty, uvádí NKÚ. Podle jeho zjištění ministerstva ani nekontrolovala, zda bylo potřebné tyto dotované přístroje pořídit.

Úřad popisuje, že peníze musely být vyčerpány za necelé tři roky, a proto ministerstva upřednostnila nákupy přístrojů a vybavení před investicemi, které by vedly ke kvalitativnímu posunu ve zvládání mimořádných situací. Dotace stát poskytoval na 100 procent. Nemocnice podle NKÚ některé přístroje a vybavení nakupovaly také jen jako záložní.

NKÚ: Nevyužitá příležitost k posunu zdravotnictví

„Podpora představovala bezprecedentní příležitost k posunu českého zdravotnictví na vyšší úroveň. Naše kontrola ukázala, že tuto příležitost Česká republika nevyužila,“ komentoval to člen úřadu Roman Sklenák, který kontrolu vedl. MMR s tím nesouhlasí. Podle mluvčí Lukášové bylo cílem dotací zajistit pružnou reakci na budoucí pandemie a další nečekané a krizové události, což se podařilo.

„Je třeba uvést, že v době pandemické krize nelze předem předvídat typy jednotlivých diagnóz a s nimi souvisejícího přístrojového vybavení k jejich diagnostice či léčbě,“ doplnila mluvčí MMR. Proto podle ní MZd sestavilo seznam přístrojů, které si nemocnice mohly z dotace pořídit. Potřebnost pořizovaného vybavení prověřoval řídící orgán dotačního programu IROP a u přístrojů s cenou nad pět milionů korun také přístrojová komise MZd.

NKÚ jako příklad nadbytečných nákupů uvádí, že některé nemocnice nakoupily takzvané rentgeny s C-ramenem, což jsou mobilní rentgeny využívané hlavně přímo v operačních sálech. V roce 2024 na nich uskutečnily od dvou do osmi výkonů. Jednalo se o nemocnice Rumburk, Litoměřice a Teplice, které spadají pod společnost Krajská zdravotní.

„Průměrný roční počet výkonů na těchto rentgenech přitom v roce 2024 přesahoval 400,“ uvádí NKÚ. „V jiném případě nemocnice za dotaci zakoupila optický spektrometr, který ani po 21 měsících od jeho pořízení neuvedla do ostrého provozu. Méně efektivní či neefektivní využívání pořízených přístrojů zjistil NKÚ u všech kontrolovaných nemocnic,“ stojí v jeho tiskové zprávě.

„Pokud NKÚ identifikovalo nízkou míru využitelnosti v praxi, jednalo se o ojedinělé situace. Potřebnost zdravotnického vybavení navíc nelze jednoznačně kvantifikovat jednotnými ukazateli, a proto nelze tvrdit, že by podpořené nemocnice pořizovaly nadbytečné či neodůvodněné přístroje,“ sdělila mluvčí MMR. Ministerstvo má podle ní podrobný přehled o využívání dotovaných přístrojů prostřednictvím zpráv, které příjemci dotací každoročně předkládají ke kontrole.

Ministerstva také rozhodla, že prostřednictvím uvedených dotací podpoří nemocniční pracoviště navázaná na takzvané urgentní příjmy. „Síť urgentních příjmů však nebyla v době kontroly dobudována a podporu čerpala i pracoviště, která ještě nebyla na funkční urgentní příjem reálně navázána. Dokončení sítě urgentních příjmů je naplánováno nejdříve na rok 2029. V té době ale bude už většina přístrojů pořízených z těchto dotací morálně a technicky zastaralá nebo na hraně životnosti,“ shrnul NKÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 1 hhodinou

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 9 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 10 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 21 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.