O Erasmus byl loni rekordní zájem, na všechny se ale nedostane

Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet vysokoškolských studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 9714. V roce 2019 šlo pouze o 7278 studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.

„Zájem studentů o mezinárodní studium v rámci Erasmu se soustavně zvyšuje. Přičítáme to i tomu, že v současném globalizovaném světě je mezinárodní zkušenost pro studenty takřka nutností pro budoucí uplatnění na pracovním trhu,“ říká vedoucí oddělení zahraničních styků Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michaela Rudinská.

Nárůst v počtu výjezdů potvrzují i data Domu zahraniční spolupráce, který je výhradní zprostředkovatel programu Erasmus+. V loňském roce se programu zúčastnilo přes devět tisíc českých studentů, v roce 2019 jich vyjelo 7278. Kromě covidových let, které výjezdy značně omezily, počet studentů vyjíždějících do zahraničí každoročně roste.

Omezené finance a vyšší poptávka ze strany studentů znamená, že ne všichni zájemci se na zahraniční pobyt skutečně dostanou. „Do zahraničí reálně vysíláme přibližně stejný počet studentů jako v loňském roce, a to i přes to, že je dnes zájem daleko vyšší. Musíme tak častěji z důvodu omezených finančních prostředků studenty odmítat. Z Erasmu se tak stává stále více prestižní záležitost,“ tvrdí ředitelka centra zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity Violeta Osouchová.

Pro studenty to znamená, že si s přípravou přihlášky musejí dát větší práci. „Než například před deseti lety, kdy zájem býval menší a stipendium na pobyt získala většina ze studentů, kteří si podali přihlášku,“ popsala Osouchová.

Některé školy také zkracují délku pobytu v zahraničí. Západočeská univerzita v Plzni vysílá studenty už jen na jeden semestr a ne na celý akademický rok. „Pro letošní rok evidujeme rekordní počet zájemců o studijní pobyty. Rozpočet, který máme k dispozici, však zůstává v zásadě stejný jako v minulých letech. Proto jsme byli nuceni zavést několik opatření. Mezi ně patří i omezení délky studijního pobytu,“ poznamenala tamní koordinátorka programu Erasmus+.

Univerzity sahají do vlastních kapes

Některé univerzity se rozhodly výjezdy dofinancovat z vlastních peněz. „Pro tento akademický rok máme k dispozici výrazně nižší grant programu Erasmus+ než v předchozím roce, a to i přes vyšší zájem studentů. To vyžaduje významné dofinancování z vlastních zdrojů univerzity,“ vysvětlila koordinátorka Erasmu+ pro Jihočeskou univerzitu Zdeňka Novotná.

Vlastní finanční prostředky letos dá i Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. „Většinou na pokrytí studentských mobilit rozpočet přibližně stačí. Aktuální rok je ale výjimkou, kdy se nám požadovaný rozpočet zkrátil o 25 procent. Musíme tak tento rok dofinancovávat sami,“ řekla mluvčí Petra Svěráková.

Peníze řeší i na Univerzitě Hradec Králové. „Každý rok dostaneme méně peněz, než o kolik žádáme. Rozpočet zkrátka nestačí na pokrytí celého zájmu o program Erasmus+. Děláme maximum pro to, abychom poptávku pokryli. Granty tak často dofinancováváme z vlastních nebo dalších dostupných zdrojů,“ uvedla vedoucí oddělení komunikace a propagace Tereza Makovská.

Jednání na evropské úrovni

Řešením je podle Domu zahraniční spolupráce navýšení investice do mezinárodního vzdělání, které financuje Evropská komise. „Na Evropské úrovni se momentálně účastníme vyjednávání o rozpočtu na příští rok. Abychom mohli pokrýt zájem, musel by být trojnásobný nebo až pětinásobný. Konečné číslo budeme znát někdy v druhé půlce tohoto roku,“ řekla mluvčí DZS Nevolná.

Se současným rozpočtem navíc musí DZS většinu škol a organizací, které o grant žádají, odmítat. „Poptávka je tak velká, že ji nedokážeme pokrýt. Spousta škol má zájem o to, aby byly do programu Erasmus zapojené, ale přidělený rozpočet dokáže pokrýt sotva dvacet procent žadatelů. Vypadne tak spousta zajímavých projektů, na které nezbydou finance,“ dodala Nevolná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 2 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 8 hhodinami
Načítání...