Obce a kraje zakončily pololetí v plusu. Málo investují, míní ministerstvo

Nahrávám video

Hospodaření obcí a krajů skončilo za pololetí v plusu skoro 65 miliard korun. Je to o osmnáct miliard méně než loni, ale stále jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii. Podle ministerstva financí tak samosprávy dál investují hluboko pod svými reálnými možnostmi. Starostové se ale brání, že si na své projekty musí nejdřív naspořit. Zůstatky na bankovních účtech radnic dál rostou. V červnu činily rekordních 590 miliard korun.

„Projektová příprava, která trvala nějakou dobu, teď bude vrcholit a pravděpodobně v příští roce, tak jak je to ale cyklicky každé čtyři roky, investiční činnost naroste a úspory z letošního roku budou rozpuštěny,“ konstatovala výkonná ředitelka Svazu měst a obcí České republiky Radka Vladyková.

„Zatím se pořád ukazuje, že rozpočty měst, obcí a krajů bohužel nedýchají s vývojem státního rozpočtu. Pro další volební období je třeba udělat změnu,“ upozornil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09). 

Úročení úspor

Zůstatky na účtech samospráv jsou podle ministerstva financí proti roku 2013 víc než čtyřnásobné. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že některé obce využívají k uložení úspor málo úročené finanční produkty. A prostředky tak ztrácí hodnotu. 

Například přes miliardu a půl z krajských peněz má Moravskoslezské hejtmanství uloženo v rámci čtyř různých vkladů u České národní banky. „Je tam o něco výhodnější úroková sazba, a také delší stagnace. Protože při změnách, nebo hlavně snižování úrokových sazeb ty komerční peněžní domy reagují okamžitě a hned snižují sazby, kdežto, a je to výhodnější pro Moravskoslezský kraj, Česká národní banka drží ten původní úrok déle,“ přiblížila mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.

Takových termínovaných vkladů, ať už krajů nebo obcí, centrální banka eviduje víc než čtyři sta, v hodnotě necelých sedmnácti miliard. Pro srovnání – před dvěma lety jich bylo sto dvanáct, v objemu něco málo přes miliardu.

  • Příjmy samospráv přesáhly 470 miliard, výdaje 405. Přebytek je tak zhruba 65 miliard korun.
  • Zkreslují ho ale peníze na platy ve školství, které hejtmanství a Praha od státu už inkasovaly, ale zařízením je ještě neodeslaly. Bez nich regiony skončily v plusu zhruba třicet miliard.
  • Krajské rozpočty byly v lepší kondici než ty obecní. Vykázaly přebytek necelých 35 miliard korun. Před pěti lety to bylo bezmála třináct.
  • Hospodaření obcí skončilo k poslednímu červnu 29miliardovým plusem, menším než loni. Pokud ale ze statistiky vyčleníme hlavní město, byl přebytek radnic bezmála jedenáct miliard.
  • Ministerstvo financí dlouhodobě upozorňuje na to, že samosprávy při sestavování rozpočtů podhodnocují své příjmy a nadhodnocují plánované výdaje. Jako příklad uvádí třeba loňský rok, což ukazují níže uvedená data.
  • Schválený rozpočet na celý rok u krajů a obcí počítal s deficitem zhruba pětadevadesát miliard, nakonec ale skončil v téměř dvaapadesátimiliardovém plusu. Zápornou bilanci si regiony schválily i letos – ministerstvo však opět počítá s přebytkem.

„Když se podíváte například na problém, který byl způsobený i samosprávám u Sberbank, tak si myslím, že je to dobré rozhodnutí, ale to si musí zvážit každé konkrétní zastupitelstvo,“ komentoval ministr financí a 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Se zástupci samospráv chce vyjednávat a doufá, že počet krajů a obcí, které budou takto peníze ukládat, dál poroste. Apelovat na ně chtějí i koaliční starostové.

„Stát by nemusel emitovat dluhopisy, protože by měl k dispozici tyto finanční částky. A tam zase jsou dluhopisy úročené třeba 4,5 procenty. Takže tam je procento pro stát a procento pro obce. Takže je to o motivaci těch obcí,“ míní poslanec a člen rozpočtového výboru Jan Kuchař (STAN).

„Je to věc úroků, je to věc nějakých jednání, je to věc i nějaké debaty o tom, jak to nastavit do budoucna. Já si myslím, že to, jak se jen apeluje, se míjí účinkem,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

„Důsledkem toho, že neinvestují v takových požadovaných objemech, je zanedbaná infrastruktura některých obcí a některých krajů,“ prohlásil Nový.

Desítky nevyužitých miliard

V roce 2024 měly podle ministerstva financí obce a kraje na 43 miliard korun, které ale na výstavbu nevyužily. Za prvních šest měsíců letoška je to šedesát miliard.

„Záleží na tom, kolik města a obce mají zasmluvněno. Většina faktur se pak platí na přelomu listopadu a prosince. Takže v tuto chvíli těžko hodnotit. A taky nám v tom vždycky velmi míchá kartami Praha,“ dodala Vladyková.

Úřad Zbyňka Stanjury Prahu dlouhodobě kritizuje za nízkou investiční aktivitu a neefektivní využívání prostředků. Podle zástupců města má ale metropole zahájeny akce za násobek toho, co má k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 3 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 7 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 9 hhodinami
Načítání...