Očkovaní lidé nebudou po návratu z červených a oranžových zemí potřebovat test. Otevírají se nová vakcinační centra

Při návratu z červených zemí, tedy zemí s vysokým rizikem nákazy, musí lidé podstoupit PCR test nejpozději pět dní po příjezdu. Při příjezdu z oranžových států se středním rizikem pak PCR či antigenní test ve stejném termínu. To od úterý 4. května už nebude platit pro lidi, kteří mají 14 dní po očkování.

Nejdříve pátý den po návratu je nutné test absolvovat při příjezdu z tmavě červených zemí. Do té doby musí být lidé v samoizolaci. Osoby, které se vrátily ze zemí oranžové, červené a tmavě červené kategorie, musí nosit 14 dní všude mimo domov respirátor, a to i ve venkovních prostorech.

Od pondělka patří mezi červená území Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Monako, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko a Kanárské ostrovy. V oranžové kategorii jsou Finsko, Irsko, Island, Malta, Norsko, Portugalsko a Azorské a Baleárské ostrovy.

Podstoupit test na covid-19 před vstupem na území Česka je povinné už jen při návratu ze zemí spadajících do tmavě červené kategorie, tedy do území s nejvyšší mírou rizika. Patří do ní menší část členských států Evropské unie a také většina třetích zemí, mezi nimi Velká Británie. Pro návraty z červených a oranžových zemí se test před návratem do ČR aktuálně vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu.

Nejhorší situace zůstává na Zlínsku

Od 11. dubna klesl každou neděli počet pozitivních testů za den pod tisíc, a první květnovou neděli se dokonce přiblížil k pěti stovkám. Oproti minulé neděli s 825 případy to byl výrazný pokles, ostatně nakažených bylo méně než kteroukoli předchozí neděli od první zářijové. Méně nakažených než před týdnem bylo i ve většině krajů. Výjimkou byly Jihočeský, Liberecký, Olomoucký a také Karlovarský kraj, kde testy ukázaly první květnovou neděli na vyšší počet nových případů než v poslední dubnovou. V Karlovarském kraji ale znamenal mezitýdenní nárůst nových případů, že 25. dubna nebyl žádný pozitivní test, zatímco 2. května jeden.

Za poslední týden přibylo 134 nakažených na sto tisíc obyvatel, je to o tři méně než po sobotě. Nákaza se v současnosti nejvíce šíří v Jihočeském a Zlínském kraji a na Vysočině. Z okresů je nejvíce nakažených vůči počtu obyvatel na Zlínsku – 250 na sto tisíc obyvatel za sedm dní. Na Českobudějovicku je to 241 nových případů na sto tisíc obyvatel v témže období, přes 200 nakažených na sto tisíc obyvatel přibylo za týden i na Českokrumlovsku, Písecku, Prachaticku, Vsetínsku, Jihlavsku a Žďársku. Zdaleka nejlépe z republiky je na tom Chebsko (15 případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní).

Z krajů jsou pod hranicí sta nakažených na sto tisíc obyvatel stále pouze Karlovarský, Královéhradecký a Plzeňský kraj. Praha, Pardubický a Liberecký kraj jsou s hodnotami 104, respektive 106 těsně nad ní.

V nemocnicích je podle údajů ministerstva zdravotnictví 2378 lidí nakažených covidem-19, z nich 458 je v těžkém stavu. Obě hodnoty jsou podobné jako v první polovině října, od té doby byly nepřetržitě výše.

Navzdory povzbudivým výsledkům, které by mohly naznačovat návrat epidemie na úroveň konce loňského léta, stoupá reprodukční číslo udávající trend šíření nákazy. Je stále pod jedničkou, ale na hodnotě 0,89. Kromě období, kdy výpočet ovlivňovaly volné velikonoční dny, je to nejvyšší hodnota od poloviny března.

V některých krajích – Karlovarském, Královéhradeckém a na Vysočině – je dokonce již reprodukční číslo nad jednou. V Karlovarském a Královéhradeckém kraji se zřejmě projevuje, že je v nich poměrně málo nakažených. Kvůli tomu se na reprodukčním čísle více projevují jednorázové výkyvy. Ovšem i v dalších krajích je patrné, že se reprodukční číslo zvyšuje a leckde se pohybuje kolem 0,9, zatímco nedávno byla běžná hodnota kolem 0,7.

„To znamená, že epidemie sice zpomaluje, ale zpomaluje o něco pomaleji než minulý nebo předminulý týden,“ shrnul redaktor vědecké redakce ČT Vladimír Piskala.

Očkování jde pomaleji, než politici slibovali. Přednost nyní dostanou vysokoškolští pedagogové

Od pondělí se mohou na očkování přednostně registrovat akademičtí pracovníci. Kódy určené pro ně budou platné do poloviny června. Podle předsedy České konference rektorů Petra Skleničky je ale problém v tom, že jsou upřednostněni pouze pedagogové, a nikoli jiní pracovníci vysokých škol, byť přicházejí do častého kontaktu s jinými lidmi – jako jsou lidé z kolejí. Na základních a středních školách naproti tomu dostali vakcínu i nepedagogičtí pracovníci.

„Je to můj výklad, ale domnívám se, že na ministerstvu školství došlo ke zmatení pojmů, kde se řeklo zaměstnanci základních škol, středních škol. A někdo chtěl použít hezké slovo, použil akademičtí pracovníci, ale neuvědomil si, že to má specifické konotace. Akademičtí pracovníci jsou pouze pedagogové, když to zjednoduším,“ poznamenal.

V hale O2 Universum v pražské Libni začalo fungovat velkokapacitní očkovací centrum. Výhledově by mělo být schopné naočkovat sedm tisíc lidí denně. První den fungování plánuje Ústřední vojenská nemocnice, která zajišťuje provoz centra, podat vakcínu tisícovce zájemců, v následujících dnech vždy dvěma tisícům.

Další nové očkovací centrum je v Ústí nad Labem, kde však nahradilo stávající očkovací místo, které bylo v nemocnici. Nově je možné přicházet pro vakcínu do bývalého univerzitního areálu. Nové centrum je největší v kraji, jeho plánovaná kapacita činí dva tisíce očkovaných denně.

Kdo se na očkování v Ústeckém kraji přihlásí – kromě nového centra v krajském městě může i do některého z dalších tří, která jsou v Litoměřicích, Mostě a Rumburku – nečeká na ně dlouho. „Máme čekací doby dva dny, potřebujeme, aby se lidé hlásili,“ uvedla Dana Vaculíková z Krajské zdravotní, která provoz center hradí.

Očkování zatím jde pomaleji, než jaké byly plány. Někdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný prohlašoval v minulosti, že v dubnu se dostane tempo vakcinace nad sto tisíc podaných dávek denně, tomu se nakonec ani nepřiblížilo. Dosavadním maximem bylo 77 181 dávek z posledního dubnového čtvrtka, přes 70 tisíc dávek se ale za celý duben dostal denní počet očkovaných jen třikrát. V pracovní dny obvykle dostalo některou dávku očkování kolem 60 tisíc lidí, o víkendech kolem 20 tisíc. 

Obě dávky vakcíny dostalo již přes milion lidí, alespoň první dávku do nedělního večera necelých 2,2 milionu zájemců. Přes 300 tisíc z nich podstoupilo očkování v Praze, necelého čtvrt milionu v Jihomoravském, Středočeském či Moravskoslezském kraji.

Očkování napomůže Praha, jejíž rada schválila pořízení 3080 očkovacích sad. Budou určeny pro praktické lékaře, respektive jejich pacienty – konkrétně pro imobilní pacienty nad 80 let.  „Počítali jsme s tím, že praktičtí lékaři budou využívat vakcínu AstraZeneca, které je velký nedostatek. (…) Budeme se teď snažit najítřešení pro lidi, kteří jsou zaregistrováni,“ řekla radní Milena Johnová (Praha Sobě).

K očkování se nepřihlásilo 15 procent lidí nad 70 let

O očkování zatím neprojevilo zájem přes 230 tisíc lidí nad 70 let, tedy zhruba 15 procent z nich. Dalších zhruba 210 tisíc registrovaných na vakcínu čeká, z nich 60 tisíc je starších 80 let. Vyplývá to z dat o očkování, která zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví.

Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky se asi 130 tisíc z nich chce očkovat v ordinacích. Imunolog Václav Hořejší řekl, že by stát měl jejich očkování přednostně zajistit a ostatní k očkování motivovat. Podle ředitele Biologického centra Akademie věd ČR Libora Grubhoffera ale nelze s vakcinací mladších čekat, až budou senioři víc proočkovaní.

Lidí nad 80 let v Česku žije podle dat Českého statistického úřadu více než 447 tisíc, očkování absolvovalo nebo je k němu registrováno přes 386 tisíc. Ve věku 70 až 79 let je více než milion obyvatel, asi 877 tisíc z nich o vakcínu už zájem projevilo. Zbývá tedy asi 61 tisíc osmdesátníků a 170 tisíc sedmdesátníků, kteří se zatím k očkování aktivně nepřihlásili. Dalších asi 60 tisíc lidí nad 80 let a více než 150 tisíc ve věku 70 až 79 let čeká na přidělení termínu nebo první dávku očkování.

Na očkování celkem čeká přes 210 tisíc lidí starších 70 let, skoro dvě třetiny u praktických lékařů. Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) není jasné, proč těch nejstarších čekajících na vakcínu u praktických lékařů neubývá.

„Především u praktických lékařů nejsou zvlášť v těch nejstarších skupinách ti lidé zcela dobře definovatelní. (…) Není nám jasné, proč se fronta těchto lidí nehýbá. Proč dávají praktičtí lékaři preferenci mladším věkovým skupinám a neočkují ty nejstarší,“ řekl ministr. Krajští koordinátoři by podle něj měli lékaře obvolat a jejich seznamy prověřit. Vliv mají podle něj i dodávky vakcín do ordinací.

Šonka reagoval, že není pravda, že praktičtí lékaři neočkují přednostně své nejstarší pacienty. Podle něj je ze zhruba 3600 ordinací zapojených do očkování stále asi 560, které nedostaly pro své pacienty žádnou vakcínu.

Ministr očekává, že fronty čekajících na vakcínu v ordinacích se brzy zkrátí. Pomoci by měla i možnost menšího balení vakcíny od firmy Pfizer/BioNTech. Dosud ho výrobce rozváží nejméně po zhruba tisíci dávkách. Do ordinací tak směřují zatím vakcíny AstraZeneca, Moderna nebo Johnson & Johnson, kterých do Česka chodí řádově méně.

Rozvolnění ve volnočasových aktivitách

Vláda na své pondělní schůzi projednávala scénář dalšího rušení koronavirových restrikcí. Od úterý se například budou moci ve střediscích volného času a základních uměleckých školách setkávat uvnitř skupiny tří dětí a venku dvaceti dětí. Oznámil to Arenberger.

Volnočasové aktivity pro děti byly od loňského března opakovaně zakázany. Obnovily se například krátce loni v prosinci, po Vánocích se zákaz opět vrátil. Nyní je zatím možné venku sportovat, v sedmi krajích s nejlepší epidemickou situací může společně sportovat až dvacet lidí, jinde dvanáct.

Další spor o postup uvolňování restrikcí sílí mezi vládními resorty zdravotnictví a kultury. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) je nespokojený s návrhem, který dostal. „To, co jsme dostali, je pro mě naprosto nepřijatelné,“ prohlásil.

Za problematické například považuje, že by diváci měli podstupovat nákladnější PCR testy – oproti jiným oborům, kde budou stačit antigenní testy. „Je nefér, aby jediná kultura měla za podmínku PCR testy,“ řekl. Kultura by tak podle něj byla dostupná jen pro bohaté, případně starší lidi s dokončeným očkováním.