Odboráři chtějí rozmrazit platy ve veřejné sféře. Rakušan argumentuje ekonomickou realitou

Nahrávám video

Odbory vyzývají vládu, aby přehodnotila zmrazení platů části pracovníků veřejného sektoru. Žádají premiéra Petra Fialu (ODS), aby v nové verzi rozpočtu kabinet na přidání pamatoval. Požadují navýšení o tisícikorunu od dubna pro všechny, jak slíbila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) oponuje, že rozpočet není v takovém stavu, aby navýšení umožnil.

Podle informačního systému o průměrném výdělku na konci třetího čtvrtletí zaměstnával veřejný sektor 693 300 lidí. O navýšení jejich platů rozhodla krátce před svým odchodem Babišova vláda. Původně slibovala každému do základu výdělku 1400 korun navíc, nakonec schválila tisíc korun. Fialova vláda před koncem roku nařízení změnila.

Policisté, hasiči či pracovníci sociálních služeb dostali od letoška do tarifů 700 korun navíc, zdravotníci si polepšili o šest procent a učitelé o dvě procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podotkl, že i toto přidání je na dluh. Úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se plat pro letošek zmrazil.

„Mezi státními zaměstnanci i těmi ve veřeném sektoru je velké rozladění. Nepočítali s tím, že dojde ke zmrazení platů. Původní dohody s minulou vládou byly ještě o jiných výších přidání do platového tarifu, nakonec do něj Babišova vláda přidala tisíc korun a vláda Petra Fialy zmrazila drtivé většině zaměstnanců ve státním a veřejném sektoru platy,“ poznamenal mluvčí odborových svazů veřejné sféry Pavel Bednář.

Vláda podle něj porušila kolektivní dohodu vyššího stupně, služební zákon i zákoník práce, když s námi o zmrazení platů nejednala. „Žádáme o přehodnocení stanoviska,“ avizoval.

Odboráři píší dopisy ministrům

Odboráři v dopisu premiérovi Petru Fialovi poukazují na to, že přidáno nedostali třeba pracovníci hygienických stanic či úředníci úřadů práce a sociální správy, kteří vyřizují podpory v covidové epidemii. Bednář zmínil, že zmrazení platů se týká i pracovníků radnic, katastrálních a finančních úřadů či státních zastupitelství.

Odbory jednotlivých skupin a profesí už kvůli tomu napsaly dopisy příslušným ministrům. Poukazují na dopady zdražování i na to, že část zaměstnanců kvůli nízkým platům pobírá dávky. Podle údajů odborů je průměrný výdělek v úřadech práce asi 30 600 korun hrubého a v sociální správě asi 31 900 korun. Většina zaměstnanců na průměrnou částku nedosáhne. Bednář zmínil, že řada pracovníků tak vydělává kolem dvaceti tisíc korun hrubého.

Odborové svazy premiéra žádají, aby vláda upravila návrh rozpočtu tak, aby od 1. dubna došlo k „naplnění původních dohod“. Chtějí o tom brzy vyjednávat. Podotýkají, že pracovníci veřejného sektoru jsou zklamáni a vyzývají k protestům, stávkové pohotovosti či stávce.

„Vláda porušila zákoník práce, porušila kolektivní smlouvu neboli dohodu vyššího stupně, mezi státem a svými zaměstnanci, a z tohoto titulu chceme dát vládě šanci, aby to napravila,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. 

Zástupci nové vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli sejít na prvním zasedání tripartity 18. ledna. Debatovat by měli hlavně o nové podobě rozpočtu.

Rakušan: Potýkáme se s tvrdou ekonomickou realitou

Ministr vnitra Rakušan ve vysílání ČT24 konstatoval, že zástupci jednotlivých politických stran vládní koalice jednali se zástupci hospodářských svazů i odborů tento týden. „Vyslechli jsme si argumenty, na druhou stranu jsme dávali ten jeden jasný, který před námi je. Státní rozpočet je v katastrofálním stavu. Za loňský rok je rekordní deficit. Nevycházeli jsme z toho, že bychom někomu chtěli ublížit nebo mu brát právo na to, aby jeho život byl s přídavkem na plat lepší,“ zdůvodnil zmrazení platů.

„Na druhou stranu u zdravotníků, policistů, vojáků, lidí, kteří prošli první covidovou linií, jsme přidání platů nechali. Sedm set korun do tarifů asi není jejich původní očekávání, na druhou stranu sliby Babišovy vlády byly mimo ekonomickou realitu a možnosti státního rozpočtu, který příští rok máme,“ zdůraznil.

Řekl ale také, že zmrazení platů ve státní sféře se týká současné situace a vláda ho nechce udržet po celé své volební období. „Ale tenhle rok se potýkáme s tak tvrdou ekonomickou realitou, že jsme museli sáhnout i k tomuto nepopulárnímu rozhodnutí,“ připustil vicepremiér.

Podle něj bylo potřeba zatáhnout za záchrannou brzdu, „abychom si do budoucna vůbec mohli dovolit udržet státní aparát v kvalitě, kterou teď máme, a do budoucna byli schopni přidávat na platech.“

U policistů jsou podle něj i jiné cesty, jak jim k platu přilepšit. „Přidávali jsme do tarifů. Sedm set korun si myslím, že pro policistu, který teprve začíná a je v nejnižší platové kategorii, vůbec není špatná částka. Policisty ale můžeme motivovat celou řadou nejrůznějších motivačních faktorů, jako jsou náborové a stabilizační příspěvky,“ vysvětlil Rakušan.

Do budoucna chce s odbory pravidelně komunikovat. Vláda se podle něj bude pravidelně účastnit jednání tripartity. Jak odboráři, tak nejrůznější zaměstnavatelské svazy jsou pro ni přirozenými partnery. Sám ve svém resortu chystá pravidelná setkání s odboráři. „Tak člověk dostane reálný obraz toho, jak vypadá život z pohledu běžného policisty. To považuju za nutný způsob komunikace,“ doplnil.

Nahrávám video

Je to nedůstojné, míní předseda policejních odborů

Tomáš Machovič, předseda nezávislého odborového svazu Policie ČR, ve vysílání ČT24 řekl, že policisté se s nárůstem platových tarifů o 700 korun nemůžou spokojit. Ani navýšení Babišovy vlády o 1400 korun podle něj nebylo dostatečně důstojné. Nerespektovalo podle něj šestiprocentní inflaci.

Připomněl, že Fialova vláda nenavýšila platy občanských zaměstnanců v bezpečnostních sborech. „Občanští zaměstnanci jsou nedílnou součástí bezpečnostních sborů, ty by bez jejich servisu nemohly fungovat,“ je přesvědčen. Chce se proto sejít s ministrem vnitra a ministrem spravedlnosti, případně i s šéfem resortu financí.

Obává se také odlivu zaměstnanců policie, která se už teď podle něj snaží udržet alespoň stávající počet, který je nedostatečný. „Pokud od nich chceme, aby vykonávali svoje úkoly, musíme je motivovat. S průměrnou mzdou, která se pohybuje kolem 28 500 korun, to není dostatečně důstojné,“ míní.

Nahrávám video

Každý policista podle něj zhodnocuje, jestli zůstat v bezpečnostním sboru, pokud má nárok na výsluhu, „nebo pokud slouží už 25 nebo 30 let, chce si případně odpočinout. Pokud ho chceme udržet, 700 korun tomu nepomůže,“ obává se. Zamířit podle něj policisté mohou také do jiných oborů. „Ve velkém bezpečnostním sboru Vězeňská služba jsou kvalifikovaní občanští pracovníci, někteří jsou speciální pedagogové, vychovatelé. Ti můžou odejít například do školství,“ zdůraznil.

Spor o platy v justici

Zmrazení svých platů odmítají i soudci a státní zástupci. Považují ho za protiústavní a vyhrožují soudními spory. Jejich základní plat se obvykle podle zákona mění tak, jak stoupají nebo klesají platy celorepublikově. Vláda ale navrhuje přibližně o šest tisíc korun nižší částku. 

 „Návrh porušuje opravdu všechno, co v minulých letech bylo domluveno. Vždyť my jsme loni neprotestovali proti zmražení platů, přestože jsme byli takřka jediní, kdo neměl zvýšené platy,“ apeluje prezident Soudcovské unie Libor Vávra. 

„Tím, že návrh zákona zasahuje do platové základny soudců, dostává se do možného rozporu s ústavním pořádkem České republiky, jak vyplývá z bohaté judikatury Ústavního soudu,“ upozornil i ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (za Piráty). 

„Protiústavní to není. Že může být spor se soudci, toho jsme si vědomi. A já věřím, že i ti, kteří mají výrazně dobré platy, budou aspoň těch jedenáct měsíců solidární,“ reaguje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). 

Kabinet by tím měl ušetřit přes půl miliardy. Chtěl by ovšem přidat ostatním zaměstnancům v justici.

„Odcházejí nám kvalitní lidé a máme čím dál větší problémy se získáním lidí nových, zejména lidí, kteří mají vzdělání,“ podotýká předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
15:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 2 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 2 hhodinami

Babiš nás ignoruje, tvrdí většina Senátu. Přijdu, až to bude důležité, vzkázal premiér

Zástupci všech senátních klubů s výjimkou hnutí ANO kritizují premiéra Andreje Babiše (ANO) za to, že podle nich dlouhodobě bojkotuje horní komoru parlamentu. Od svého jmenování se nezúčastnil žádné schůze. Šéf kabinetu na kritiku reaguje slovy, že na jednání o důležitých tématech si čas najde.
před 2 hhodinami

O víkendu se částečně ochladilo, od pondělí se vrátí vlna veder

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.
13:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 7 hhodinami

VideoMacinka chce tah na branku, říká k Českým centrům Koten. Dvořák: Snaha rozmetat, co fungovalo

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek slíbil reformu Českých center. Chce proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem se stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl, který nahradí Jitku Pánek Jurkovou. Podle poslance Radka Kotena (SPD) původní vedení ministrovi zahraničí nevyhovovalo a chce v čele člověka, co bude mít „tah na branku“. Koten to uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Propagace Česka v zahraničí by dle něj měla odpovídat prostředkům, které stát instituci poskytne. „Obávám se, že to, co vidíme, co se děje, je snaha rozmetat vše, co doposud fungovalo a co dlouhá léta budovaly jednotlivé státní instituce, a prosadit si svou,“ kontroval exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Dodal, že si práce ředitelky Pánek Jurkové váží.
před 7 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.