Odmítl být součástí ruské propagandy. Do země by se ale redaktor Miřejovský vrátit chtěl

Ruská televize po zahraničních novinářích chtěla, aby říkali, že Západ je špatný a Rusko skvělé. Její pozvání David Miřejovský odmítl, přesto by se právě do této země chtěl pracovně vrátit. „Novinářsky to tam bude v příštích letech strašně zajímavé sledovat,“ vysvětluje redaktor zahraniční redakce ČT. Po deseti letech zahraničních cest zakotvil v Česku a momentálně pracuje na knize o své štaci ve Spojených státech. Věnovat se v ní chce mimo jiné otázce zbraní, ke kterým má sám kladný vztah. I to odhalil v podcastu Background ČT24.

Jako zahraniční redaktor pracuje Miřejovský už přes dvacet let. Za tu dobu se hodně proměnila náplň jeho práce i možnosti „zahraničářů“, hlavně ty technické. „Když jsem začínal a měl se dělat živý vstup ze zahraničí, tak editoři zpravodajství hodně přemýšleli, jestli jim to za to stojí,“ vzpomíná Miřejovský.

„Tehdy to znamenalo zaplatit si minuty na satelitu a dostat se na místo, kde stál přenosový vůz,“ říká s tím, že desetiminutový vstup před deseti lety mohl stát zhruba 800 švýcarských franků, což je v přepočtu na dnešní koruny necelých dvacet tisíc. „Dnes si koupíte pár SIM karet, a vstupů můžou být denně hodiny,“ srovnává.

Jako většina zahraničních redaktorů začínal Miřejovský takzvaně od stolu. Nejprve na stáži v ČT, odkud se ještě coby student žurnalistiky na Univerzitě Karlově vydal dělat pomocného redaktora na televizi Prima. Po čase se ale znovu vrátil do ČT, tentokrát už jako zaměstnanec.

Vstupenkou byla jeho semestrální práce, reportáž o chystané olympiádě v Pekingu, na které pracoval s budoucím kolegou Pavlem Šimkem. Reportáž ukázali tehdejšímu šéfovi zahraniční redakce Markovi Dobrovolnému. „Řekl nám, kluci, nechcete tady dělat?“ vzpomíná.

Zemi objevujete pro diváka i pro sebe

První velkou příležitost dostal Miřejovský zhruba po roce v ČT. Editor mu tehdy nabídl, aby připravil tečku, tedy závěrečnou reportáž do hlavní zpravodajské relace Události. Ze „zajímavosti na konec“ se ale stala hlavní reportáž celé relace. Tématem totiž bylo přistání raketoplánu Columbia, které skončilo tragickou smrtí celé posádky. A za zprávou stál mladý novinář. „Ono to tak v naší profesi bývá, že dostanete příležitost udělat něco mimořádného, protože jste zrovna v redakci na místě,“ řekl.

Na první dlouhodobý zahraniční pobyt vyrazil Miřejovský ještě o pár let později. Mezi lety 2012 a 2016 působil jako zahraniční zpravodaj ČT na Slovensku. „Jako zpravodaj v zahraničí zemi objevujete nejen pro diváka ale i pro sebe. Proto máme dané, že v zemi budeme nějakých tři až pět let. Po tomhle období už tam člověk dost zapustí kořeny,“ vysvětluje Miřejovský systém obměny zahraničních zpravodajů a dodává: „To je do jisté míry přínos, ale už neobjevuje tu zemi tak, jako když tam je rok.“

V souvislosti s prací na Slovensku vzpomíná Miřejovský i na setkání s bývalým premiérem Robertem Ficem. „Byl docela příjemný, když jsme se s ním sešli jako novináři ČT. Když ale byla tisková konference, kam chodili i novináři z dalších medií a kladli mu otázky, na které odpovídat nechtěl, tak to byl velmi nepříjemný,“ objasnil.

V Rusku není lehké být novinář

Po Slovensku následovala pozice zpravodaje v Rusku, kde se pokoušel udělat rozhovor s prezidentem Vladimirem Putinem. „Žádali jsme několikrát o rozhovor, ale nikdy jsme ho nedostali,“ říká Miřejovský s tím, že většina žádostí zůstala bez odezvy. „Jednou nám ale volala nějaká slečna z prezidentské kanceláře a řekla, že prezident dává rozhovory jen ve chvíli, kdy jede do nějaké země na státní návštěvu. Přitom Putin v té době dával rozhovory režisérovi Oliveru Stoneovi.“

K Putinovi se sice nedostal, jako zahraniční zpravodaj ale dostával nabídky vystoupit v pořadu na kanálu Russia 24. „Chodili tam třeba němečtí a francouzští novináři. Snažili se z nich dostat, že Evropa je na tom strašně špatně a Rusko dobře,“ vypráví. „Já jsem v tom smysl neviděl, protože člověk se stal součástí toho, co se oni snažili předat ruskému divákovi,“ uvedl.

V Rusku Miřejovský zůstal jen zhruba rok a půl. „Česko už mělo horší vztahy s Ruskem a odnesl jsem to tehdy já,“ uvádí. Zpravodaj proto nezískal dlouhodobou akreditaci, což znamenalo, že do země s ním nemohla vycestovat jeho rodina. Dnes připouští, že kdyby si mohl vybrat, kde bude působit jako zpravodaj, bylo by to znovu Rusko. „Mám pocit, že se ta země strašně moc mění. Novinářsky to tam bude v příštích letech strašně zajímavé sledovat. Samozřejmě ale není lehké tam být jako novinář,“ dodal. 

Další štace Miřejovského už měla hladší průběh. K získání akreditace ve Spojených státech mu stačil jeden mail. Musel si ale kvůli časovému posunu zvyknout na úplně jiný režim: „Musel jsem si najít rytmus, natáčet reportáže den dopředu a zpracovávat je v noci.“

Vedle prezidentských voleb pokrýval v USA zpravodaj také různé přírodní katastrofy. A i když o nich mluví s klidem, přiznává, že ve chvílích, kdy kolem létaly stromy a střechy, mu po těle úplně dobře nebylo.

Zpravodaj musí být stále v pohotovosti

„Jako zahraniční zpravodaj musíte být neustále v pohotovosti, pokud si nevezmete dovolenou, tak si volný víkend naplánovat nemůžete,“ hodnotí Miřejovský náročnost práce. Kvůli pracovní vytíženosti nemohl strávit první tři oslavy nového roku se svojí přítelkyní a později manželkou. „Povedlo se to až poté, co jsme byli manželé a narodilo se nám první dítě,“ vysvětlil. 

Po deseti letech v zahraničí se Miřejovský vrátil do Česka. V zahraniční redakci připravuje na příští rok nové projekty a píše už zmíněnou knihu. „Chci se vypořádat i s tím, jak Američané přistupují ke zbraním,“ naznačuje. „Já mám zbrojní průkaz od 21 let. V některých státech jsem byl překvapen, jak ke zbraním přistupují lehkomyslně a nemají respekt, ke kterému jsem byl veden jako mladý střelec,“ popsal.

A co dalšího Davida Miřejovského ještě čeká? „Doufám, že ten zásadní a klíčový moment kariéry ještě přijde,“ sdělil. 

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundclound, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 8 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 15 hhodinami
Načítání...