Opozice dle Juchelky blokuje sněmovnu. Jurečka mluví o kádrování kandidátů

Nynější situace ve sněmovně se podle Juchelky nedá přičítat pouze vládnímu táboru. Podle něj bylo ANO v minulém volebním období „tvrdou, realistickou opozicí“, která ale zároveň dokázala naslouchat. Na sněmovním grémiu se tehdy podle něj dařilo nacházet kompromisy. Nynější situaci naopak označil za tristní. „To, co se děje, je až bezskrupulózní blokování Poslanecké sněmovny jako takové,“ míní.

Doležal připustil, že v minulém období opozice využívala dlouhé projevy. Podle něj se to ale týkalo především několika vybraných zákonů. „Byly tam čtyři nebo pět zákonů, které jsme si vybrali, kde předsedové stran a klubů mluvili hodně a dlouho,“ uznal. Dodal však, že zbytek programu se podle něj „neblokoval v takové míře jako nyní“.

„To, co bylo v minulém období, se předtím nestalo,“ oponoval Jurečka s tím, že obstrukce tehdejší opozice „byly bezprecedentní“. Bývalý ministr zkritizoval také způsob, jakým se nyní dle něj přistupuje k nominacím do funkcí v dolní parlamentní komoře. „Začalo se kádrovat na pozice do výborů, podvýborů a podobně,“ řekl. V této souvislosti zmínil například nezvolení poslankyně STAN Barbory Urbanové místopředsedkyní sněmovny.

Urbanovou zákonodárci nezvolili do vedení komory ve středu, stejně tak sněmovna nezvolila Pavla Žáčka (ODS) předsedou stálé komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Neuspěli ani exministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a poslankyně ODS Zdenka Němečková Crkvenjaš, kteří kandidovali do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Doležal: Je rozdíl mezi postem pro stranu a konkrétním kandidátem

Havránek zdůraznil, že některé neobsazené pozice jsou důležité pro chod státu. Upozornil například právě na stálou komisi pro kontrolu GIBS či správní radu VZP. Připomněl také, že Jurečka neuspěl při volbě předsedy výboru pro sociální politiku. „Kdo jiný?“ poznamenal Havránek k nominaci bývalého ministra práce a sociálních věcí.

Juchelka podotkl, že v minulém volebním období nebyl místopředsedou sněmovny zvolen předseda SPD Tomio Okamura. Podle něj tak nynější situace jen navazuje na změnu politické praxe z minulého období. O Urbanové řekl, že proti ní osobně nic nemá, politicky však ano. Zároveň připustil, že je možné, že v budoucnu zvolena bude.

Doležal k obsazování vedení sněmovny uvedl, že je podle něj rozdíl mezi dohodou na tom, že určité místo připadne zástupci konkrétní strany, a samotným výběrem konkrétní osoby. Zároveň sdělil, že samotná diskutovaná změna jednacího řádu podle něj všechny problémy nevyřeší. Za podstatný označil osobní přístup politiků. Více než dlouhé projevy mu podle jeho slov vadí osobní útoky na poslance a poslankyně. V této souvislosti zmínil výroky předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba.

Proti tomu se ohradil Jurečka, který připomněl některá prohlášení politiků SPD, mimo jiné Radima Fialy a předsedy hnutí Tomia Okamury.

Organizační změny a přesuny agend

Debata se následně stočila také k rozhodnutí vlády přesunout některé agendy z Úřadu vlády na ministerstva. Kabinet dříve schválil přesun agendy lidských práv a protidrogové politiky na resorty spravedlnosti, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a kultury. Přemístit se má také část zázemí vládních rad. Vláda krok zdůvodňuje snahou o efektivnější fungování, část odborníků ho ale kritizuje jako oslabení nadresortního řízení.

Podle Juchelky má vláda změny promyšlené a minulý týden o nich proběhla věcná diskuse. Odchod části účastníků z jednání označil za „teatrální skutek pro média“. Zároveň odmítl výhrady, že by se přesunem ztratil „nadresortní charakter agend“.

SPD podle Doležala rozhodnutí Babiše bere na vědomí a respektuje právo šéfa kabinetu reorganizovat strukturu vlády. Připustil však, že ne u všech agend mu přesun dává smysl. „Například u záležitostí lidských práv,“ řekl s tím, že návrh by měl být ještě upravován a není tak finální.

Jurečka krok vlády zkritizoval. Podle něj některé agendy nemohou spadat pouze pod jedno ministerstvo, protože se týkají více resortů zároveň. Jako příklad zmínil agendu osob se zdravotním postižením, která podle něj souvisí nejen se sociálními věcmi, ale také se zdravotnictvím, dopravou či regionálním rozvojem. Vláda podle něj zároveň nepředložila konkrétní čísla, z nichž by vyplývalo, v čem se přesunem ušetří, jak se zlepší fungování systému a podle jakého kritéria se bude případné zlepšení hodnotit.

Havránek se ptal, kdo bude po přesunu připomínkovat materiály v rámci legislativního procesu a kde zůstane prostor pro odborný názor. Upozornil, že každá rada dosud měla vlastní aparát. Podle něj je otázkou, zda budou mít odborníci i nadále možnost být skutečnými oponenty vládních návrhů.

Podle Juchelky se ale přesouvá pouze úřednická linie včetně analytického zázemí. Z celkového počtu 255 lidí v jednotlivých radách se má podle něj přesunout 48 úředníků. Pokud se resorty na některých připomínkách neshodnou, věc se má vrátit na radu vlády, kde se dle něj spor vyřeší.

Slib levnějších hypoték

Závěrečná část debaty se věnovala cenám hypoték. Juchelka uvedl, že Aleš Michl je podle něj dobrým guvernérem ČNB a že debata o sazbách je namístě, pokud jsou v Česku vyšší než v jiných zemích Evropské unie. Dodal, že o tom, do jaké míry se úrokové sazby budou, či nebudou snižovat, bude vláda s ČNB diskutovat.

Podle Jurečky ČNB reaguje na kroky kabinetu a „přílišné rozdávání peněz na politické sliby“. Centrální banka podle něj nemá jinou možnost, pokud má zabránit opětovnému růstu inflace. Hnutí ANO vytkl také předvolební slib levnějších hypoték – podle něj se totiž nikdy neřeklo, jak se má tohoto cíle dosáhnout.

Doležal vládu hájil s tím, že sestavovala svůj první rozpočet. Část problémů podle něj kabinet zdědil po předchozí vládě. „Růst dluhu jde za minulou pětikoalicí,“ tvrdí. Dodal, že vláda bude usilovat o co nejnižší dluh.

Podle Havránka se hnutí ANO „chytilo do pasti vlastního slibu levnějších hypoték“. Vláda podle něj nemá přímý nástroj, jak snížit úrokové sazby, pokud například nezvýší nabídku bytů.