Oslavy 17. listopadu vyvrcholily koncertem. Poprvé se slavilo bez komunistů v parlamentu

Nahrávám video

Je 17. listopadu, Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – poslední ze sedmi státních svátků v roce. Upomíná na rok 1939, kdy německá okupační moc uzavřela vysoké školy, a na rok 1989, kdy zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentskému průvodu rozpoutal revoluci. Rok 1939 připomněla zejména dopolední pieta před Hlávkovou kolejí. Na rok 1989 se vzpomíná celý den na Národní třídě v Praze. Večer proběhl na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost.

On-line přenos

17. listopad 2021

  • 22:05

    S koncem Koncertu pro budoucnost končí i náš přenos. Děkujeme, že jste slavili 17. listopad s námi.

  • 20:27

    Na pódiu Koncertu pro budoucnost, který se koná na Václavském náměstí, se objevil trojrozměrný hologram Václava Havla, který přednesl projev před diváky. Bývalý československý a první český prezident, od jehož úmrtí letos uplyne deset let, v této podobě hovořil mimo jiné o situaci současného světa, který je "propojen i ohrožen více než kdy jindy".

  • 18:25

    V Brně si dnes listopadové události připomněly stovky lidí. Náměstí Svobody patřilo hlavně hudebnímu programu. Z náměstí také vyrazil lampionový průvod směrem ke Kounicovým kolejím, které se za druhé světové války staly vězením a popravištěm. 

V 17:11 se některé významné budovy rozsvítily v barvách české trikolóry a zpěvačka Jana Kirschner zazpívala z balkonu paláce Metro píseň Modlitba pro Martu. V jednu odpoledne zazněla tamtéž státní hymna. V 16:30 začal na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost. Tím vrcholí letošní vzpomínky na 17. listopad.

První pietou byla ta dopolední před Hlávkovou kolejí. Předseda nadace Nadání Václav Pavlíček připomněl, že 17. listopad upomíná nejen na uzavření vysokých škol, ale také na represi německé moci vůči českým studentům. Ráno byly přepadeny vysokoškolské koleje – jak připomněl historik Prokop Tomek, kromě Hlávkovy to byla například i dejvická Masarykova kolej. Někteří studenti skončili v koncentračních táborech, další ve vězení a devět lidí činných ve studentských spolcích nacisté zavraždili.

Ačkoli letos není kulaté výročí spojené s lety 1939 a 1989, poukázali Pavlíček a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima ve svých projevech, že jedno významné kulaté výročí na letošní rok přesto připadá.

„16. listopadu tomu bylo 80 let, kdy se představitelé spojeneckých vlád a studentských organizací rozhodli jako reakci na tuto represi vyhlásit tento den za mezinárodní studentský den,“ uvedl Pavlíček. Podle prorektora ČVUT Radka Holého se vzpomínka na rok 1939 stala o půl století později „rozbuškou, která vedla až k pádu jiné totality, která zde byla delší dobu než nacismus“. „Prosím, abychom si tento den vždy připomínali jako den studentstva, které má v sobě odvahu a sílu bojovat za lepší svět,“ dodal.

Předseda studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník upozornil, že i v dnešní době, kdy Česko a životy jeho občanů ohrožuje nikoli totalita, nýbrž pandemie covidu-19, studenti proti této hrozbě vystoupili. „Oproti letům 1939 a 1989 nesrovnatelnou, ale důležitou ukázkou je zapojení studentů do boje proti pandemii – kterou někteří z mých předřečníků zbytečně bagatelizují,“ řekl zástupce studentů, čímž vyvolal hlasitý potlesk. K potlesku se nepřipojil bývalý prezident Václav Klaus, který přednesl jeden z předcházejících projevů. Farník vyzval, aby 17. listopad nebyl jenom dnem vzpomínání, ale také „příležitostí k oslavě dnešních aktivních studentů“.

Klaus ve své řeči prohlásil, že dnes, „tak jako ve smutných dobách minulosti, jsou po současných generacích požadovány oběti, které prý zaplaší epidemii a které za několik staletí údajně pomohou vývoji teploty na naší planetě“. Poznamenal také, že podle něj „komunismus neporazili naši disidenti ani naši studenti“, nýbrž se režim sám zhroutil.

Nahrávám video

Bareš: Totalitní režimy se snaží měnit historii

Po poledni začala pieta na Albertově, kde se sešli zástupci vysokých škol. Tomáš Zima zdůraznil význam vzdělání pro schopnost odolávat nesvobodě, rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš zdůraznil, jak důležité je pamatovat si historické události.

„Všechny totalitní režimy útočí na paměť – na paměť historickou, na paměť kulturní, na paměť osobní. Všechny totalitní režimy se snaží měnit historii, měnit jména, bořit sochy, pálit knihy. Z toho hlediska si zachovejme svoji paměťovou stopu, neboť na příbězích, jako je příběh Jana Opletala, Václava Sedláčka, ale také mužů a žen listopadu 1989, je vystavena naše země, naše svoboda, naše demokracie,“ řekl.

Představitelé vysokých škol na Albertově
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Za studenty i zde vystoupil Michal Farník, připomněl, že letos se poprvé slaví 17. listopad bez zástupců komunistické strany v parlamentu. KSČM se v letošních volbách nedostala do Poslanecké sněmovny, již dříve ztratila zastoupení v Senátu. Kateřina Grygarová z akademického senátu 3. lékařské fakulty UK zdůraznila, že je pro nynější generaci studentů nepředstavitelná situace, kterou zažila její babička. Té komunistický režim vysokoškolské studium nedovolil.

Na Albertově vystoupily i studentské kapely s písní Samet. Ta je o mladých lidech a jejich touze měnit svět kolem sebe.

Babiš přišel na Národní již za tmy. Rakušan a Fiala ocenili, že komunisté už nejsou v parlamentu

Na Národní třídě v Praze začaly přibývat svíčky či věnce u pamětní desky událostí z roku 1989 již nad ránem. Kolem šesté k ní dorazili i zástupci končící vlády – premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) a vicepremiéři v demisi Karel Havlíček (ANO) a Alena Schillerová (ANO).

Přišli o hodinu dříve, než se čekalo, zdůvodnili to doporučením ochranky. „Ochranka nám řekla, že na nás budou házet vajíčka. Proto jsme přišli brzy,“ řekl Babiš. I tak po jeho příchodu někteří lidé na místě skandovali kritická hesla. Kritické výkřiky provázely i příchod zástupce Kanceláře prezidenta republiky, který na Národní třídě položil věnec.

Premiér Andrej Babiš při oslavách 17. listopadu
Zdroj: ČT24/vog

Bez podobných hlasitých reakcí se obešel příchod ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), která na rozdíl od vládních kolegů přišla až za světla, nebo místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (Piráti). Maláčová označila 17. listopad za „naprosto výjimečný den, který ukazuje, že nic v životě není samozřejmé“. Podle Richterové nabytá svoboda umožňuje každému, aby se podle svého zapojil do veřejného dění bez násilí.

Mezi desátou a jedenáctou hodinou dorazili také předsedové stran vznikající vládní koalice a parlamentních komor Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Předsedové STAN Vít Rakušan a ODS Petr Fiala zdůraznili, že si Česko poprvé připomíná tento den bez komunistů v parlamentu.

Podle Fialy, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, je den svátkem svobody a také svátkem mladých lidí. „Rozhodujícím způsobem se postavili oběma strašným totalitám 20. století. To je něco, co si máme připomínat. Já dnes prožívám 17. listopad s obzvláštní radostí. Je to poprvé, kdy nemáme v parlamentu komunisty, což byl přece jeden z cílů 17. listopadu,“ řekl. Rakušan podotkl, že když viděl, jak si komunisté balí věci z poslaneckých kanceláří, necítil žádný sentiment.

Již v úterý přišla k pamětní desce na Národní třídě slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Předtím se setkala s českým prezidentem Milošem Zemanem a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).

Pietní místo na Národní třídě 17. listopadu ráno
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK
Pietní místo na Národní třídě kolem poledne
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva si lidé připomínají nejen v Praze. V mnoha městech se sešli u památníků, které na 17. listopad upomínají. Například v Liberci připomněl výročí spojené s bojem proti totalitním režimům pochod od památníku obětí komunismu v Parku Paměti národa k radnici. V Opavě kromě dopoledních projevů připomene 17. listopad podvečerní lampionový průvod centrem města.

Vzpomínky i protesty

Zatímco se v Praze na Národní třídě či Albertově vzpomíná, na Staroměstském náměstí se lidé scházejí na shromáždění a protesty, které se týkají současného dění nebo i budoucího. Spolek Milion chvilek na své akci vyzval k hledání demokratického kandidáta na prezidenta, který se bude volit počátkem roku 2023. V době, kdy se konala akce Milionu chvilek, scházeli se na svá shromáždění lidé, kteří nesli například přeškrtané vlajky Evropské unie.

Demonstraci na Staroměstské náměstí svolal spolek Otevřeme Česko - Chcípl PES a byla namířená proti opatřením proti epidemii covidu-19. Účastníci akce nespokojeně reagovali na avízo nového zpřísnění – lidé, kteří nejsou očkovaní ani nemoc neprodělali, nebudou moci od pondělí do restaurací či na hromadné akce.

Na Václavském náměstí se sešli příznivci neparlamentní strany Levice, aby se vymezili proti budoucí vládě ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Plánovaný průvod pořadatelé odvolali.

Městem však prošel karnevalový průvod Sametové posvícení. Jeho pořadatelé se soustředili na témata skládkování odpadu, dopadu výroby palmového oleje na přírodu či kritiku dětské ústavní péče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 2 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 10 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 11 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.