Ostravská lékařská fakulta nesmí přijímat do oboru všeobecného lékařství, rozhodla rada

Ostravská univerzita nebude moct přijímat studenty do oboru všeobecné lékařství na své lékařské fakultě. Rada Národního akreditačního úřadu rozhodla, že zahájí správní řízení k omezení akreditace tohoto magisterského studijního programu. Důvodem jsou pochybení v přijímacích zkouškách, která zjistila kontrola Národního akreditačního úřadu (NAÚ). Podle rektora Ostravské univerzity Jana Laty ale nelze považovat rozhodnutí rady za konečné.

Rada reagovala na situaci, kdy fakulta devět let nestandardním způsobem přijímala studenty. Akreditační úřad zároveň podle rozhodnutí rady zkontroluje kvůli pochybení z minulosti přijímací řízení do všech studijních programů Lékařské fakulty Ostravské univerzity a do vybraných oborů na ostatních fakultách školy.

Ostravská univerzita podle zastupujícího předsedy NAÚ Ivana Barančíka nyní musí počkat na doručení rozhodnutí správního řízení a pak se proti němu bude mít možnost odvolat.

Dle našeho názoru se jedná o dost velké pochybení, protože přijímací řízení je vstupní bránou do akademického prostředí. Z naší strany je to (omezení akreditace) transparentní signál, že kdokoli další by chtěl, tak pak k tomu přistoupíme razantněji.
Ivan Barančík
zastupující předseda Národního akreditačního úřadu

Barančík dodal, že by bylo možné programu akreditaci i odebrat, ale v případě všeobecného lékařství v Ostravě by to nemělo smysl, protože mu platnost akreditace stejně příští rok vyprší. Stávající studenti budou moct obor dostudovat, nové uchazeče ale do něj fakulta nebude moct přijímat.

Barančík zároveň upozornil, že fakulta už má pro nadcházející akademický rok přijaté nové uchazeče. Rada proto zároveň bude chtít, aby ji fakulta do konce října informovala o tom, jak vypadalo přijímací řízení na rok 2019/2020. Do konce září má pak prokázat, jaká opatření přijala v návaznosti na zjištěná pochybení z minulosti.

Podle rektora teprve začátek řízení, ne konečné rozhodnutí

Rektor Ostravské univerzity Jan Lata nevnímá rozhodnutí rady NAÚ jako konečné. Jde podle něj o zahájení správního řízení. „Toto správní řízení má svoje pravidla, Ostravská univerzita musí dostat prostor pro vyjádření a v žádném případě není možné předjímat výsledek tohoto správního řízení,“ řekl.

Konkrétně vyjádřit se k závěrům úřadu ale Lata nechtěl stejně jako děkan fakulty Arnošt Martínek. Chtějí počkat, až do Ostravy přijde oficiální znění rozhodnutí.

Spor rektora s děkanem

Zprávy o možných manipulacích při přijímacím řízení na Lékařské fakultě Ostravské univerzity se v médiích objevily loni. Posléze dění na nejmladší lékařské fakultě začal prověřovat Národní akreditační úřad.

V reakci na aféru navrhl letos v červnu rektor Lata akademickému senátu univerzity odvolání děkana Martínka. O návrhu zatím nebylo rozhodnuto. Martínek k tomu řekl, že odpovědnost za situaci nese i Lata coby garant oboru. Lata již dříve uvedl, že důvod k omezení akreditace nevidí. Fakulta podle něj již nedostatky odstranila. Pochybení označil za morálně-etický problém. 

Když loni vypukla aféra kolem přijímacího řízení, rektor tehdy odmítl Martínka znovu jmenovat děkanem fakulty, která se v té době potýkala s personálními problémy. Jmenování odložil, ale po několika týdnech nakonec Martínka, který získal důvěru akademického senátu fakulty, děkanem jmenoval.

Kontrola ze strany akreditační komise prokázala, že fakulta devět let nestandardním způsobem přijímala studenty.

Redaktorka ČT Izabela Niepřejová citovala ze zprávy komise, podle níž někteří přijatí studenti nesplnili ani minimální počet bodů pro přijetí. Během devíti let se tak na školu dostalo zhruba 35 studentů. Zvlášť křiklavý byl případ, kdy se mezi 116 přijatých dostal i student, který se umístil až na více než 800. místě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 13 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 13 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 18 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.