Petice žádá povinnou kastraci volně žijících koček, obce se bojí nákladů

„Nechceme kočky zdecimovat, jak si někteří myslí,“ prohlásila Dvořáková ke kastracím volně žijících zvířat. Faktem nicméně podle ní je, že jsou kočky v ulicích měst přemnožené. Opatření by mělo snížit jejich počet tak, aby spolky a dobrovolníci, ale i města a obce „nepadali na ústa“. „Měli by moct i normálně žít, nejen se starat o kočky, které někdo jiný opustil,“ řekla v pořadu 90' ČT24. Spolky podle autorů petice, kterou podepsalo více než patnáct tisíc lidí, už naráží na své kapacity.

Na jednání v Senátu podle Dvořákové nezaznělo mnoho argumentů proti povinným kastracím. „Spíše je to téma, které ještě na politické scéně ani na veřejnosti nebylo otevřeno,“ popsala. Dodala, že v Evropě jsou státy, které už podobná opatření přijaly, nedávno například Španělsko. Dvořáková za ideální považuje přístup Belgie, kde je povinné čipování a kastrace všech koček, které nejsou určeny k chovu. Veterináři tam mají také povinnost nekastrované kočky, na které při práci narazí, nahlásit.

„Jednorázová kastrace je pro majitele, řekla bych, úplný základ,“ myslí si Dvořáková. Podle ní je to méně nákladné opatření než se pak starat o koťata. Toulavé neočipované kočky by pak podle ní na vlastní náklady měly kastrovat obce a města.

Oproti předchozím rokům cítí Dvořáková větší politickou vůli problém řešit. „Narážíme na stále více politiků, poslanců i senátorů, kteří jsou ochotni se tímto tématem zabývat a podpořit nás,“ uvedla. Další jednání o problematice budou zřejmě pokračovat v září, včetně kulatého stolu v Poslanecké sněmovně.

Shoda na čipování, na kastraci ne

Zejména od zástupců ministerstev zaznívá argument, že odpovědnost leží především na chovateli zvířete. „Kastrační programy by měly být aplikovány dle aktuální situace, nikoliv plošně pro všechny obce v Česku, tedy včetně těch, které problém s toulavými zvířaty nemají,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Ministerstvo podle něj nemá kompetenci zasahovat do samostatné působnosti obcí ani nemůže ukládat konkrétním obcím, aby prováděly plošnou kastraci toulavých zvířat. Bílý zdůraznil, že o plošné povinnosti kastrovat všechna toulavá a opuštěná zvířata neuvažuje.

Od představitelů obcí zazněly také výtky kvůli způsobu komunikace ze strany některých ochranářských spolků s radnicemi. „Jeden z největších spolků komunikuje s obcemi příliš agresivně, což má spíš negativní efekt,“ prohlásil místostarosta Blanska Ivo Stejskal (Volba pro Blansko). „Na čipování a jednotné evidenci všech koček jsme se shodli. Na povinné kastraci ne. Prvořadě je zodpovědný majitel zvířete, který by se měl rozhodnout. Ale kastrace opuštěných koček musí být,“ dodal.

Starosta Boršova nad Vltavou Jan Zeman (za Pro Boršov) zase míní, že obce mají řešit důležitější problémy než kastraci koček. Starosta Milevska Ivan Radosta (Jihočeši 2012) poznamenal, že k problému přistupují aktivně. „Povinná kastrace koček pro nás není jednoduchá. Jednak stojí hodně peněz, za druhé máme málo veterinárních lékařů,“ poznamenal.

Čipování koček vyžaduje chystaný předpis Evropské unie, na který naváže česká právní úprava. V současnosti platí povinné označování psů, od roku 2020 mikročipem. Při cestování se zvířetem do zahraničí stanoví povinnost jeho označení čipem evropská legislativa. Vztahuje se nejen na psy, ale také na kočky a fretky. Český centrální registr psů vedený státem by mohl začít po odkladech fungovat podle informací ze středeční diskuse v Senátu příští rok.

Začátkem července petici jako takovou projednával sněmovní petiční výbor. Doporučil ministerstvům životního prostředí a pro místní rozvoj, aby se argumenty uvedenými v petici zabývala a zohlednila je ve své legislativní činnosti. Senátní výbor debata o tématech petice teprve čeká, na plénum horní komory se ale nedostane.