Česko si připomnělo Den vítězství. Zazněly projevy, byla rozdána ocenění

Prezident Petr Pavel ve svém projevu během ranního pietního aktu uvedl, že je správné, že se Česko staví za práva Ruskem napadené Ukrajiny – totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938, kdy země čelila požadavkům nacistického Německa. Připomněl také, že historie má tendenci se opakovat.

Respekt si podle Pavla zaslouží všichni, kteří bojovali proti nacismu, ať už na obou frontách, nebo v domácím odboji. Je ale třeba připomínat, že země osvobozené Sověty se následně dostaly pod vládu jiných autoritářů, dodal.

Hlava státu se také ohradila proti mýtu, že Československo proti nacismu nebojovalo. Připomněl, že před postoupením pohraničí Německu vojáci doporučovali bránit se a veřejnost se mobilizovala. Češi a Slováci se následně zapojili do boje proti Německu v zahraničních armádách. „Když se podíváme na počet obětí ve vztahu k počtu obyvatel, myslím si, že se nemáme za co stydět,“ uzavřel prezident.

Večer prezident Pavel před koncertem na Pražském hradě řekl, že se Rusko aktuálně v některých ohledech chová podobně jako nacistické Německo. „Nerespektuje mezinárodní právo, respektuje právo silnějšího, napadlo suverénní zemi a vede s ní už víc než tři roky agresivní válku,“ prohlásila hlava státu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.

„Diktátorovi se nesmí ustupovat“

Podporu Ukrajině dal do souvislosti s koncem druhé světové války i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Diktátorovi se nesmí ustupovat,“ uvedl s tím, že takové ústupky nikdy nedopadly dobře. Podobně se vyjádřil i premiér Fiala. Podle něj „nesmíme agresivnímu ruskému režimu dovolit, aby uspěl, musíme udělat vše pro to, abychom Ukrajině pomohli, protože tím chráníme i svoje bezpečí“.

Ministryně obrany Černochová vnímá Den vítězství jako „závazek pro politiky, aby se žádné podobné konflikty už neopakovaly.“ Významné pro ni je, že pietního aktu se zúčastnili i „naši ukrajinští přátelé“, jako je například starosta města Zborov, u kterého bojovali za druhé světové války českoslovenští legionáři.

„To, že ve druhé světové válce zvítězilo dobro nad zlem, nebylo tak od začátku samozřejmé. Stejně jako se dnes objevují hlasy, abychom někde ustupovali zlu, tak se objevovaly i v té době a vedly k tragédii,“ řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle něj je třeba připomínat, že svoboda není zadarmo a lze ji ztratit, pokud se o ni nebojuje.

Pietního aktu se zúčastnili také opoziční poslanci. Šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová se připojila k ocenění Čechů bojujících proti nacismu. Připomněla, že bojovali v řadách britského letectva i v pozemních jednotkách na západní i východní frontě, a zdůraznila také roli tuzemského odboje. „Padlo přes 42 tisíc našich spoluobčanů, my dnes žijeme i díky jejich odvaze,“ dodala.

„Je třeba vyjádřit vděk všem, díky kterým byl fašismus definitivně smeten,“ uvedl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Zároveň dodal, že je třeba si připomínat, že po konci druhé světové války začala studená válka. „Je třeba si to nejen připomínat, ale především se z toho poučit,“ podotkl.

Předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) doplnil, že vzhledem k bezpečnostní situaci ve světě je třeba si neustále připomínat, že „svoboda není samozřejmostí“.

Slavnostního ceremoniálu na Vítkově se zúčastnili politici, vojáci, zástupci veteránských spolků i sokolové. Ceremoniál, který trval téměř hodinu, zahájila česká hymna a v jeho závěru přeletěly nad památníkem stíhačky a vojenské vrtulníky.

Černochová ocenila hrdiny boje proti nacismu in memoriam

Ve Slavnostní síni na Vítkově pak po 16. hodině předala ministryně Černochová čtyři desítky ocenění resortu obrany. Za mimořádné zásluhy o obranu republiky udělila ministryně Kříž obrany státu in memoriam mimo jiné i generálovi a legionáři Sergeji Nikolajeviči Vojcechovskému. Toto ocenění za boj proti nacistickým okupantům získalo přes třicet z oceněných, šest jich dostalo vyznamenání Zlaté lípy.

Oceněni byli mimo jiné někteří českoslovenští druhováleční piloti, mezi nimi například Jindřich Beran, který sloužil ve francouzském letectvu, nebo letec britského Královského letectva (RAF) František Bulis. Vyznamenání za všechny oceněné převzali potomci a příbuzní.

Připomenutí i aktuální války

Na Václavském náměstí v Praze přes den probíhá happening s projekcemi, koncerty, ukázkami vojenské techniky a projevy. Akci Nezapomeňme 80 uspořádala organizace Post Bellum. Premiér Fiala v rámci ní vyzval občany, aby oslavili Den vítězství nejen slovy, ale i činy – každodenním rozhodnutím, že budou stát na straně svobody, spravedlnosti a lidské důstojnosti. Vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík poukázal na to, že Češi měli za války tisíce hrdinů. 

Návštěvníci míří nejen na doprovodné koncerty kapel a odpolední projevy představitelů veřejného a kulturního života. Řada lidí například využívá možnosti vyfotit se u dobových džípů americké armády s figuranty v uniformách.

Mezi dovezenou technikou je k vidění sanitka Dodge WC nebo československá nákladní pragovka, jejíž výrobu v pražské Libni ukončil spojenecký nálet z března 1945. Kolemjdoucí si ale mohou prohlédnout i vrak auta, které shořelo po výbuchu rakety u ukrajinského města Irpiň. Součástí akce je totiž i připomenutí si aktuálního válečného konfliktu, které Rusko rozpoutalo na Ukrajině v únoru 2022.

Na náměstí jsou také umístěny výstavní panely projektu Paměti národa, které zachycují vzpomínky na válku od statečných skautů, partyzánek, potomků odbojářů, perzekvovaných Židů i dětí z následně odsunutých německých rodin. Den vítězství završí večerní koncert na Pražském hradě, při kterém zazní mimo jiné Beethovenova Óda na radost.

Výročí si lidé připomínají také v regionech, například v Brně oslavy vyvrcholí výstavou vojenské historické techniky Rudé armády a spojenců.