V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
Podle ministra Plagy (za ANO) bude v příštím roce ze zákona na soukromé a církevní školy potřeba 21 miliard, v rozpočtu ale tři postrádá. Většinu výdajů běžně spotřebují soukromé školy, na ty církevní jde asi pětina.
„Já v tuto chvíli nemám na pokrytí nákladů roku 2027 tak, jak je definuje zákon. Pokud se já mám zpovídat z vládního programového prohlášení za oblast školství a mám postupovat v souladu se zákonem, chybí paní ministryni financí v tuto chvíli v této kolonce tři miliardy korun k tomu, abych měl pokryty mandatorní výdaje,“ řekl v úterý Plaga. Mandatorní výdaje jsou povinné výdaje státního rozpočtu, které stát musí ze zákona uhradit.
„Vždyť jsme přeci měli církevní restituce, mají tam i inflační doložku, dostali 165 miliard, takže pro mě to je takové zvláštní,“ komentoval situaci v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO).
„To je faulový argument,“ míní předseda opoziční strany TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Dodal, že vzdělávání žáků v církevních školách je to, že si stát platí veřejnou službu. „Neplacení takové služby nemůže přece být odůvodněno tím, že kdysi proběhly církevní restituce, tedy narovnání majetkových křivd,“ poukázal Havel.
Ministryně financí Schillerová chce systémovou úpravu. „My se musíme bavit o tom, zda tyto peníze nějakým způsobem restrukturalizovat, snížit – neříkám úplně vzít, ale říkám snížit,“ podotýká.
Podle Plagy je dobré si uvědomit, že v případě řady škol by zastavení církevní nebo soukromé školy „znamenalo, že ty děti přejdou do veřejného školství, kde ten náklad je dražší“.
Mezi studenty církevního gymnázia patří například Alžběta Čermáková. Lákal ji výběr volitelných seminářů. Právě tyto semináře by však mohly být kvůli mezeře v návrhu státního rozpočtu v ohrožení. „V našem případě to dělá asi osm milionů, což by znamenalo, že bychom neměli asi na 150 vyučovacích hodin týdně, což si úplně nedovedu představit,“ popisuje ředitel Arcibiskupského gymnázia v Praze Ondřej Mrzílek.
Zvyšovat školné by nechtěli. Nyní činí šestnáct tisíc na žáka ročně a dorovnávají jím hlavně platy pedagogů. Naopak církev má z většiny zaplatit například náklady na rekonstrukci budov.
„Řada nestátních škol nabízí kapacity, co veřejný sektor momentálně nemůže,“ doplňuje také místopředseda Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska Radim Jendřejas. Třeba jen v Praze letos neveřejné střední školy nabízely víc než třetinu míst pro nynější prváky.
