V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Například jeden druh potemníka, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný, nebo atraktivní druhy nočních motýlů. Vědci zkoumali pětačtyřicet míst v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. Studii s jejich výsledky zveřejnil vědecký časopis Forest Ecology and Management.
Tomu, co se v lesích zasažených kůrovcem děje s rostlinami a živočichy, se podle vědců dosud nikdo nevěnoval. Lukáš Spitzer z Muzea regionu Valašsko označil zjištění ohledně počtu objevených společenstev ve sledovaných oblastech za překvapivá. Rostlo tam v průměru přes osmdesát druhů vyšších rostlin, z nichž sedmnáct je v červeném seznamu ohrožených druhů, a žila tam třetina všech tuzemských denních motýlů. Zejména citlivější luční druhy přitom byly populačně bohaté.
„Mezi nočními motýly jsme našli nejen specialisty vyvíjející se na lišejnících či vzácné obyvatele lesních luk a mokřadů, ale i netušené počty velkých atraktivních druhů, jako jsou přástevník medvědí a bourovec trávový. Z téměř dvou stovek brouků vázaných na mrtvé dřevo jich téměř čtvrtina figuruje v červeném seznamu (ohrožených druhů), mezi nimi i pýchavkovník červcový a kornatec drobný," sdělil Spitzer.
Osluněné mrtvé dřevo
Z hlediska brouků byl podle Lukáše Čížka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR největším přínosem po kůrovcové kalamitě vznik otevřených parkových lesů a skokový nárůst množství osluněného mrtvého dřeva. „Toho by v přírodních lesích bylo obrovské množství, naopak v hospodářských lesích je ho obvykle málo," uvedl Čížek.
Dodal, že mrtvé dřevo má pro les mnoho přínosů, spolu s ním se do půdy vrací živiny a zlepšuje také půdní podmínky pro další generace stromů.
Vědci upozornili na to, že po kůrovcové kalamitě budou lesy podle zákona znovu zalesněny, proto je jejich oživení jen dočasné. S ohledem na svá zjištění proto doporučují mimo jiné to, aby se znovu vše nezalesňovalo smrkem, ale tolerovaly se samovolně vzniklé drobné světliny a mokřady. „Ukazuje se, že ponechání prostoru přirozené obnově může být lacinější a umožní rychlejší produkci biomasy, kterou potřebujeme pro naplnění klimatických cílů," konstatoval Martin Konvička z Jihočeské univerzity.
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v letech 2019 a 2020.
