Počet pacientů s covidem ve vážném stavu byl v pondělí rekordní. Epidemie ale začíná zpomalovat

Reprodukční číslo se z pondělních 1,01 snížilo na 0,97. Nad hodnotou jedna se předtím vytrvale drželo už od začátku února. Každý člověk pozitivně testovaný na koronavirus tak v průměru nakazil více než jednoho dalšího člověka. Od konce února, kdy číslo vystoupalo až na hodnotu zhruba 1,23, reprodukční číslo postupně klesalo.

„V populaci je stále více než sto tisíc zdrojů infekce, a i když se reprodukční číslo po dlouhé době dostalo pod (hodnotu) jedna, tak stále musíme vycházet z toho, že každý infikovaný má možnost stále nakazit jednoho člověka ve své blízkosti. A toto číslo je stále varující,“ upozornil v ČT přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni Petr Pazdiora. 

Dodal, že situace je tak stále vážná. „Opatření, která tady byla nastolena, vznikla teprve nedávno a nemohou logicky vzhledem k maximální inkubační době čtrnáct dní ještě mít výsledky. Lze předpokládat, že ty se dostaví až v určitém odstupu a následně v delším odstupu se to projeví i na kýženém snižování počtu hospitalizovaných osob,“ dodal.

Podle něho je tak klíčové, v jaké situaci se bude Česko nacházet příští týden. Pokud  třitýdenní opatření nezaznamenají úspěch a nepřinesou výraznější pokles v počtech nakažených, tak bude nutné pokračovat v přísných preventivních opatřeních, nebo je případně ještě prohloubit, míní. Až pokud by se objevil určitý náznak zlepšení, lze ve výjimečných případech mluvit o určitém rozvolňování. „Domnívám se ale, že nemůžeme počítat dříve než v dubnu s nějakým dramatičtějším rozvolňováním,“ doplnil. 

Díky poklesu reprodukčního čísla se v úterý snížilo také rizikové skóre protiepidemického systému PES z pondělních 76 bodů na 73 bodů. Index PES je tak na úrovni čtvrtého stupně, ačkoli oficiálně dále zůstává na nejvyšším stupni pohotovosti. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v lednu uvedl, že skóre PES už není pro určování opatření proti šíření covidu-19 relevantní.

Kromě reprodukčního čísla se mírně snížily i další tři ukazatele pro výpočet indexu PES. Jde o podíl hospitalizovaných, u kterých se covid-19 prokázal až v nemocnici, počet nově nakažených koronavirem na sto tisíc obyvatel za posledních 14 dní a čtrnáctidenní průměr nakažených mezi seniory. 

Počet pacientů ve vážném stavu je rekordní

Počet pacientů s nemocí covid-19 ve vážném stavu v Česku v pondělí ale vystoupal na 1789, což je nejvíce za celou dobu epidemie. Celkem bylo hospitalizovaných 8478, což je pak druhý nejvyšší počet od začátku epidemie. Počty volných lůžek v nemocnicích tak dále zůstávají nízké.

K pondělnímu ránu bylo v celé zemi podobně jako v předchozích dnech podle ministerstva zdravotnictví volných jen 14 procent lůžek na JIP a ARO a 24 procent standardních lůžek s kyslíkem.  

Množství hospitalizovaných s covidem-19 v posledních týdnech skokově rostlo. Nejvyšší úrovně od začátku epidemie dosáhlo minulý týden v úterý 2. března, a to více než 8500. Ještě na konci ledna bylo hospitalizovaných podle ministerstva jen kolem 5500. Pacientů s covidem-19 je v nemocnicích stále výrazná většina. Podle ředitele příbramské nemocnice Stanislava Holobrady bylo v pondělí třináct covidových příjmů a šest necovidových. „Podařilo se nám přeložit jednoho mladého pacienta do Motola. Ale samozřejmě se to místo okamžitě zaplnilo,“ dodal.

Příbramská nemocnice má ještě kam ustupovat. Na covidové jednotky přemění oční oddělení, potom neurologii, čím získá další lůžka. Některá zdravotnická zařízení však již tuto možnost nemají. Pacienti se převážejí po Česku a nově i do zahraničí.

Z Orlickoústecké nemocnice v úterý po deváté ráno vyjela sanitka Zdravotnické záchranné služby, která převezla do Polska českou pacientku s covidem-19, a to do nemocnice v Ratiboři. Ta nabídla pomoc zdravotníkům na Pardubicku. Právě Orlickoústecko patří mezi nejzasaženější okresy, převoz si vyžádala přeplněnost nemocnic v kraji související s pandemií.

Počet úmrtí lidí s covidem v Česku od začátku epidemie přesáhl 22 tisíc. Nad tuto hranici se podle zpětně aktualizovaných údajů ministerstva dostal už v neděli, v pondělí činil 22 147.

Testování pokračuje, odběrová místa jsou ale mnohdy zahlcená

V pondělí bylo provedeno dosud nejvíce antigenních testů na koronavirus za jeden den, a to přes 91 tisíc, a také ještě skoro 22 tisíc PCR testů.

Testování pokračuje zároveň i ve firmách a od úterý je povinné i pro agenturní pracovníky a případně i živnostníky, kteří v podniku vykonávají nějakou činnost. Zaměstnavatelé zároveň musejí od tohoto dne vést evidenci samotestů u zaměstnanců. 

Podniky s počtem zaměstnanců nad 250 měly s testováním začít minulý týden ve středu a firmy s 50 až 249 pracovníky v pátek. Od 10. března bude platit povinné testování i pro úřady s padesáti a více pracovníky. Testy jsou povinné vždy jednou týdně, ne ale pro lidi pracující z domova.

Na agenturní pracovníky i živnostníky mohou firmy stejně jako u kmenových zaměstnanců uplatňovat státní příspěvek na testy. Stát osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) stejně jako firmám přispívá prostřednictvím úlev ze zdravotního pojištění šedesát korun na test, maximálně na čtyři testy na zaměstnance měsíčně. Pokud si živnostník vykonávající činnost v podniku sám nepřinese negativní test, může ho daná firma otestovat sama a čerpat na něj státní příspěvek.

Firmy by při testování měly podle ministra Blatného co nejvíce využívat samotestování nebo závodní lékaře. Stávající síť odběrových center není podle něj možno rozšířit. Odběrová centra jsou přetížená a často jsou v nemocnicích, které jsou navíc zatíženy péčí o lidi s covidem-19 a očkováním. „Vláda neošetřila povinnost zaměstnancům vykonávat testování ve vlastní režii, šlo to pouze doporučením. Ti zaměstnanci, u kterých firma sama netestuje, zahlcují kapacity v testovacích centrech,“ potvrdil situaci například hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN).

Opětovně testovat od úterý pravidelně každých pět dní musí také obyvatelé domovů pro seniory a dalších sociálních zařízení a týká se to i personálu. 

Karanténa a izolace při jihoafrické variantě skončí až po negativním testu

Kvůli dalším podezřením na výskyt jihoafrické varianty koronaviru, která je zřejmě odolnější vůči některým vakcínám, změnilo ministerstvo zdravotnictví od úterý pravidla pro karanténu a izolaci. Změna spočívá v tom, že kdo se nakazí jihoafrickou variantou, bude muset po čtrnácti dnech podstoupit PCR test, a teprve, když bude negativní, izolace skončí.

„Chci, abychom udělali všechno pro to, abychom zabránili maximální možnou měrou šíření něčeho, co tu ještě není rozšířeno,“ podotkl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Rozšíření má zabránit také intenzivnější sekvenace. Díky novým specializovaným centrům by mělo být možné sekvenovat tisíc vzorků týdně, což je oproti současnosti dvojnásobek.

Jihoafrická varianta se zatím prokázala v jednotkách případů. V současnosti v Česku převažuje britská varianta, která je – podobně jako ta jihoafrická – nakažlivější než původní wuchanský koronavirus, ale není tolik odolná vůči vakcínám.

V pražských skladech leží zbytečně vakcíny, upozorňuje primátor, Babiš nesouhlasí

Ve skladech pražských státních nemocnic se podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) nachází zhruba 28 tisíc neaplikovaných dávek vakcíny Pfizer proti covidu-19. Z nich zhruba sedm tisíc je určeno pro potřeby Prahy. Nejvíc neaplikovaných ampulek je uskladněno v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Primátor  na jednání Asociace krajů ČR s vládou a Centrálním řídícím týmem žádal, aby byly co nejdříve rozvezeny do krajů. Magistrát má vliv pouze na rozdělování vakcín AstraZeneca a Moderna. 

Podle Babiše ale primátor manipuluje s informacemi o nevyočkovaných vakcínách. Uvedl, že po deváté hodině zveřejněná tabulka obsahuje dodávku 220 tisíce vakcín, která přišla v 7:40. „Přišla dodávka, vyložili ji v lékárně a to slouží pro pražské nemocnice a jako rezerva pro kraje,“ řekl Babiš. Hřiba vyzval, ať se stará o Prahou řízená očkovací centra, nikoli zásoby fakultních nemocnic. Hřib si za svým sdělením stojí.

O uplynulém víkendu zdravotníci v Česku podali přes 21 tisíc dávek vakcíny proti covidu-19. Proti minulému víkendu je to asi 3,3krát víc. Nejvíc se podařilo očkování zrychlit v Moravskoslezském a Ústeckém kraji a na Vysočině. V pracovních dnech bylo minulý týden podáno přes třicet tisíc dávek vakcíny denně.

Lékaři se ohradili proti kritice ivermektinu

Lékaři z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně se ohradili proti tvrzení, že léčba covidu ivermektinem představuje experimentální léčbu. Zároveň ale varují před neuváženým použitím léku, zvlášť pokud je určen primárně k veterinárním účelům.

Svatoanenská nemocnice použila ivermektin už od listopadu u 30 pacientů, u většiny se stav podle Lipovské po podání ivermektinu spolu s další léčbou zlepšil natolik, že mohli jít domů. Nemocnice proto po domluvě s premiérem Andrejem Babišem (ANO) nakoupila na počátku března z vlastních zdrojů deset tisíc balení léku huvemec, který obsahuje ivermektin. Zhruba půlku už rozdělila desítkám dalších nemocnic, které o lék projevily zájem.

O víkendu se kriticky k ivermektinu vyjářil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Uvedl, že ho nelze používat plošně, může být spojený s poškozením orgánů a sám by si ho nevzal. Kritika na ivermektin se objevila i ve Fakultní nemocnici Brno, druhé městské fakultní nemocnici.

Podle Lipovské se tým lékařů nemocnice ale rozhodl použít ivermektin na základě pilotních zkušeností a na podkladu doporučených postupů publikovaných skupinou amerických lékařů z aliance FLCCC a na podkladu dat z mnoha menších klinických a epidemiologických studií. „Lék měl z těchto dostupných zdrojů velmi příznivé reference, co se týče efektivity i bezpečnosti. Jedná se o lék registrovaný k humánnímu použití dovezený formou mimořádného dovozu v ČR neregistrovaného léku,“ uvedla Lipovská.