Policii zajímalo, jestli prezidentovi lidé bez prověrky viděli tajný dokument, zřejmě je však skartován, uvedly ČRo a Respekt

Policie podle zdrojů Českého rozhlasu Radiožurnálu a Respektu prověřuje, zda Hrad skartoval tajnou zprávu BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. Policisty podle nich původně zajímalo, zda tajnou zprávu neviděl někdo z pracovníků prezidentské kanceláře, kdo nemá bezpečnostní prověrku. Když chtěli dokument vidět, vyšlo najevo, že byl zřejmě skartován. Hrad odmítl, že by při nakládání s tajnými dokumenty jakkoli pochybil. Prezidentská kancelář také zpochybnila, že by hlava státu dostala do rukou dokument o Vrběticích až deset dnů po doručení. Stalo se tak s šestidenním odstupem. Údajnou skartací by se měl zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor.

Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář uvedl, že na Hradě zasahovali policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Podle tří zdrojů, na které odkazují Český rozhlas a Respekt, chtěli odebrat otisky prstů nebo stopy DNA z tajné zprávy Bezpečnostní informační služby o vyšetřování výbuchů ve Vrběticích. Nedostali ji a dozvěděli se, že byla skartována.

„Ke skartaci se asi omylem připletl dokument v utajovaném režimu D (důvěrné), a to zpráva o Vrběticích,“ uvedl zdroj z prezidentova okolí. Ředitel Knihovny Václava Havla, někdejší hradní mluvčí a bývalý velvyslanec Michael Žantovský na Twitteru poznamenal, že utajované dokumenty na Hradě spravuje tajná spisovna a jejich skartace podléhá přísnému skartačnímu řádu. „Omylem dokument skartovat nejde. Někdo tu překročil zákon,“ domnívá se.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl na dotaz České televize, že nemá informaci, zda tajný dokument hradní kancelář opravdu zlikvidovala. „Z ministerské funkce vyznávám princip, že se nezajímám nadstandardně o žádné trestněprávní úkony, které policie dělá. Nemám v této chvíli ani potvrzeno, zda se ta informace zakládá na pravdě,“ řekl.

Policie se nyní zřejmě bude zabývat tím, zda nebyl skartováním tajné zprávy porušen zákon. Údajnou skartaci hodlá řešit i sněmovní bezpečnostní výbor. Jeho předsedu Pavla Žáčka (ODS) požádal lidovecký poslanec Šimon Heller o svolání mimořádné schůze, a to za účasti zástupců Bezpečnostní informační služby a policie. Žáček chce bod přidat na čtvrteční zasedání. „A pozveme navíc zástupce Národního bezpečnostního úřadu,“ napsal na Twitteru.

K tajným materiálům se nedostal nikdo, kdo neměl, tvrdí Hrad

Kancelář prezidenta republiky (KPR) odmítla, že by jakkoli pochybila. „V KPR přicházejí do styku s utajovanými dokumenty výhradně osoby disponující odpovídající bezpečnostní prověrkou a s písemnostmi je manipulováno v zabezpečených oblastech,“ stojí v jejím tiskovém vyjádření. Nebyl skartován „žádný spis určený k archivaci“, tvrdí Hrad, i když připustil, že na přelomu listopadu a prosince „byly skartovány vyřazené utajované písemnosti z minulých let, přes 500 čísel jednacích“.

Zda byl skartován i konkrétní dokument týkající se vyšetřování vrbětických výbuchů, však Hrad neupřesnil. „Osobně jsem se nikdy s materiálem mimo mou bezpečnostní způsobilost nesetkal, neseznámil se, ani k tomu nebyl nikdy žádný důvod,“ řekl Mynář Respektu. Rozhlasu sdělil, že se nebude konkrétně k dokumentům o Vrběticích vyjadřovat.

Vedoucí bezpečnostního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jan Novák uvedl, že likvidaci starých spisů provádějí vždy pověření lidé a o skartaci je vyhotoven písemný protokol. „Skartovány jsou písemnosti z předchozích let v řádu stovek čísel jednacích,“ dodal. Podle redaktora Respektu Ondřeje Kundry není jasné, zda má policie k dispozici záznam o skartaci dokumentu o Vrběticích. Připomněl, že likvidaci tajného dokumentu může povolit původce zprávy, v tomto případě tedy BIS.

Vratislav Mynář v pátek obvinil policii, že se informace o skartaci tajného dokumentu a o zájmu detektivů o něj do médií dostaly od ní, přestože Respekt a Radiožurnál citovaly i zdroje z Hradu. „Příslušné instituce by měly věnovat pozornost nezákonným únikům neveřejných a utajovaných informací od orgánů činných v trestním řízení a zpravodajských služeb,“ konstatoval vedoucí kanceláře. 

Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej pouze oznámil, že policie k prověřování dění na Hradě nebude poskytovat žádné informace.

Prezident si zprávu přečetl šest dnů po doručení

Tajnou zprávu o údajném podílu Ruské vojenské zpravodajské služby GRU dostala prezidentská kancelář loni v dubnu krátce předtím, než informace zveřejnila vláda. Deník N loni v květnu uvedl, že dokument ležel na Hradě deset dní, než se s ním seznámil sám prezident Miloš Zeman, a není jasné, zda o zprávě v té době vůbec věděl.

I to nyní hradní kancelář odmítla, přiznala však, že trvalo několik dnů, než se dopis od BIS prezidentovi dostal do rukou. Doručen byl podle prohlášení kanceláře loni 7. dubna a prezidentovi předán 13. dubna, přičemž z těchto šesti dnů připadaly dva na víkend. „Byl řádně zapsán a oznámen Sekretariátu prezidenta republiky. Pak byl uzamčen v certifikovaném úschovném objektu tajné spisovny,“ ujistila kancelář.

V muničním areálu Vrbětice explodovaly v roce 2014 dva sklady. Při prvním výbuchu v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý výbuch následoval v prosinci téhož roku. Loni v dubnu oznámili tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že za exploze byli zodpovědní příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Rusko zapojení do explozí odmítá. Česko a Rusko si v důsledku toho vzájemně vypověděly velké množství diplomatů, Moskva nakonec přistoupila na paritu jejich počtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr životního prostředí Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZpěvačka Lenny dokončila nové album, vydá ho v září

Zpěvačka Lenka Filipová, známá jako Lenny, dokončila nové studiové album. Slibuje, že na něm bude rockovější. Vydá ho koncem září, ke třem skladbám už zveřejnila videoklipy. I nadále v textech zpívá anglicky o věcech odpozorovaných kolem sebe, je však znát odklon od popovějších písní. Dokládá to letní, rockově laděný song Casanova.
před 4 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Národní koalici proti suchu povede Babiš, členy budou i ministři a experti

Ministři se v pondělí sešli na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývali se mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO). Na brífinku po jednání kabinetu doplnil, že orgán bude řídit. Členy budou i ministři zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) nebo životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Koalice poprvé jednala v pondělí odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Antimonopolní úřad potvrdil vysoké pokuty za kartel stravenkových firem

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna potvrdil pokuty v celkové výši 280 milionů korun za kartelovou dohodu stravenkových firem Edenred, Pluxee (dříve Sodexo) a Up. Pokuty jsou pravomocné, firmy je musí zaplatit. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Společnosti Up a Pluxee reagovaly, že se kvůli pokutě obrátí na soud.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.