Poprvé od nástupu Fialovy vlády zasedala tripartita, jednala o epidemii a Zelené dohodě

Nahrávám video

Tripartita se v úterý sešla poprvé po nástupu nové vlády. Zástupci kabinetu Petra Fialy (ODS), odborů a zaměstnavatelů spolu jednali o epidemické situaci i o Zelené dohodě pro Evropu a klimatickém balíčku Fit for 55. Testování ve firmách podle tripartity funguje, firmy vědí, jak mají postupovat, a testy jsou dostupné. O nárůstu případů covidu a dalších tématech bude v úterý hovořit premiér v pořadu Události, komentáře.

Kvůli nastavení protiepidemických opatření se premiér a část ministrů s vybranými odboráři a podnikateli sešli už před dvěma týdny. Oficiální první zasedání celé tripartity se ale konalo až nyní. Zaměřilo se na možný vývoj epidemie při šíření varianty omikron a případné další kroky. Potvrzených případů nákazy přibývá, počet pacientů v nemocnicích ale zatím klesal. Před týdnem se zkrátila karanténa na pět dní. V pondělí začalo pravidelné plošné testování ve firmách.

Zástupci tripartity se shodli, že testování ve firmách funguje. „Díky masivnímu testování a s podporou informačních systémů se daří situaci zvládat, abychom dokázali zachycovat ty, které potřebujeme mít v karanténě,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Testování podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly probíhá bez závažných problémů. „Ocenili jsme, že se testují všichni bez rozdílu očkování, snížilo to napětí mezi skupinami očkovaných, neočkovaných, odpůrců, zastánců,“ míní.

Otázka pracovní karantény nicméně podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka zůstala nedořešená. Její vymezení je podle Hanáka citlivé a složité. Další otevřenou věcí zůstává postup podle zákoníku práce nebo jiné úpravy v momentě, kdy se zaměstnanec odmítne testovat. Podle Jurečky je pracovní karanténa stále pouze záložní varianta pro zdravotní a sociální služby.

Premiér partnerům na jednání tripartity slíbil, že vláda ve středu rozhodne, jak upraví vyhlášku o povinném očkování starších lidí a vybraných profesí. Hanák by se mu u zaměstnanců v kritické infrastruktuře nebránil. Podle Středuly by povinnost neměli mít nynější zaměstnanci, ale týkat by se mohla nově přijímaných. „Významná část profesí je už prakticky proočkovaná,“ míní. Obává se toho, že by nařízení mohlo ochromit některé obory, pokud by lidé ze zaměstnání odcházeli. Podle odboráře by se vláda měla soustředit spíš na přesvědčení lidí k dobrovolnému očkování.

Zelená dohoda

Debata se vedla také o klimatickém balíčku a připomínkách k němu. Už minulý týden je projednávali zástupci ministerstva průmyslu s odboráři a podnikateli. O energetice, klimatických změnách a dalších tématech by měli společně jednat i ekonomičtí ministři. „Shodli jsme se na tom, že obnovíme tradici porad ekonomických ministrů za účasti zaměstnavatelů a odborů,“ uvedl premiér.

Hanák se Středulou se shodli, že je potřeba veřejnost informovat o dopadech, které bude mít zavádění Zelené dohody pro Evropu. „Aby se udělala studie sociálních dopadů na Českou republiku a tou vláda argumentovala při jednání s Evropskou komisí,“ řekl Středula. Upozornil také  na nebezpečí plynoucí z toho, že některé předkládané informace k Zelené dohodě už nemusí platit. „Banky třeba přistoupily k radikálnějším krokům v oblasti financování nebo úvěrování subjektů, které mají zájem investovat do technologií, které z jejich pohledu nejsou dostatečně zelené,“ uvedl.

Nahrávám video

Zástupci vlády, zaměstnavatelů i odborů se usnesli, že nastavení unijních pravidel pro financování nových energetických zdrojů, jako je plyn a jádro, musí zohlednit možnosti jednotlivých států a zároveň neohrožovat cíle Zelené dohody pro Evropu. „Je důležité, že existuje rámcová shoda mezi vládou a reprezentanty na tom, kterým směrem se má ubírat česká energetika,“ ujistil premiér.

Navýšení platů ve veřejném sektoru

Odboroví předáci chtěli v úterý diskutovat i o navýšení zmrazených platů ve veřejném sektoru. Středula uvedl, že jednání otevřeli, tématem dnešní tripartity ale nebylo. „Bude to tématem příštího jednání, na kterém se domluvíme,“ potvrdil premiér. Platy letos vzrostly policistům, lékařům nebo učitelům, ne všem ale tak, jak plánovala předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). To podle odborů nestačí. Někteří státní zaměstnanci mají platy stejné jako loni.

„Jestliže vláda uvažuje v půlce roku mimořádně o tom, že zvýší z titulu vysoké inflace důchody, což je naprosto v pořádku, tak by se tak měla zachovat i k vlastním zaměstnancům,“ zdůraznil Středula.

Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková věří, že zaměstnanci, kterým dosud nebylo přidáno, mají naději. „Letos ani vloni přidáno na svých výplatních páskách do tarifu nedostali. Ta práce je náročná, inflace je vysoká, rostou ceny živobytí, elektrické energie, náklady na potraviny, takže určitě je třeba dát lidem nějaký impuls,“ uvedla v 90' ČT24 s tím, že tyto peníze se vrátí druhotně do ekonomiky, když je lidé budou utrácet. Průměrné výdělky pomocných profesí se podle ní pohybují kolem osmnácti tisíc korun, když se jim podle ní nepřidá, půjdou pro dávky, takže stát na tom neušetří.

Nahrávám video

První místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková ve stejném pořadu sdělila, že vláda chce být jak zodpovědným strážcem státní kasy, tak chce sociálně citlivě přistupovat k občanům. „Já sama znám tu oblast sociálních služeb, protože jsem tam dlouhá léta pracovala. I když jsem ráda, že za poslední dva roky narostly více platy zaměstnanců i v sociálních službách, tak tam pořád máme profese v úklidu či v kuchyni, které příliš přidáno nedostaly, a musíme myslet i na ně,“ sdělila.

Původně měla tripartita jednat také o rozpočtu na letošní rok. Fialova vláda přepracovává původní návrh vlády Andreje Babiše (ANO) se schodkem 376 miliard korun. Deficit chce snížit pod 300 miliard. O podobě hospodaření se debata nakonec nevedla, protože šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) je na jednání evropských ministrů financí. Rozpočet bude tématem mimořádného jednání tripartity na začátku února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 46 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...