Do tuzemska se za přísných bezpečnostních opatření vrátil poprvé od konce třicetileté války meč, který je přisuzován Janu Žižkovi a je zapůjčený ze švédských královských sbírek. Původně přitom pravděpodobně patřil do sbírek císaře Rudolfa II. Na konci třicetileté války se ale stal kořistí švédských vojáků.
„Čepel je pravděpodobně ze 16. století, takže pokud to můžeme říci, není vůbec jisté, že je to opravdu meč Jana Žižky. (...) Alespoň ale vypráví o tom, jak důležité mohlo být vlastnit po něm relikvii,“ podotýká kurátor sbírek zámku Skokloster Jonas Häggblom.
Obvyklý meč husitské doby vypadal trochu jinak. „Žižka byl skutečně zkušený bojovník a máme doloženo, že se bitev účastnil. Zcela jistě byl vyzbrojen palcátem, ale jeho hlavní zbraní byl gotický meč,“ dodává kurátor sbírek historických zbraní Vojenského historického ústavu Praha Jan Šach. Tou nejúčinnější zbraní Jana Žižky byl ale mozek vojevůdce.
„Přesně věděl, kdy se může do bitvy pustit, kdy zvítězí, kdy je naděje na úspěch. A v okamžiku, jakmile tuto naději postrádal, tak se bitvě vyhnul,“ vysvětluje historik Petr Čornej. Husitský hejtman zemřel ve čtyřiašedesáti nebo pětašedesáti letech. To podle Petra Čorneje svědčí o jeho dobré fyzické kondici. „Je napsáno, a zní to velmi věrohodně, že se ‘roznemohl bratr Žižka nemocí smrtelnou od hlíz’. A hlíza znamená ve staré češtině každý kožní novotvar,“ doplnil Čornej.
Slavnosti v Betlémské kapli v pátek zahájila bohoslužba, zazněl i husitský chorál. O víkendu budou následovat přednášky historiků, ale také program pro děti a také koncerty. „Jan Žižka, podobně jako Jan Hus, Jan Amos Komenský, Cyril a Metoděj, jsou všechno postavy, který my jako církev československá husitská tradičně zvýrazňujeme a zvlášť při velkých výročích se jejich význam snažíme přinést také nejširší veřejnosti,“ podotýká duchovní Církve československé husitské Hana Tonzarová.
Na údajný Žižkův meč se lidé budou moci přijít podívat v sobotu a neděli od 10 do 20 hodin. Pak se zbraň vrátí do Švédska.
