Sněmovna podpořila rozšíření trestného činu neplacení výživného

Uvolnění pravidel pokládají předkladatelé za nevhodnou kvůli možným dopadům na nezletilé děti. Trestnost neplacení alimentů by ale podle jejich návrhu neměla být tak široká, jak platila do konce loňska.

Rychlé schválení předlohy vetovala za opoziční kluby někdejší ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), podle níž je neplacení výživného problém, k ochraně dětí je ale třeba hledat nástroje, které pomohou. Z vězení nikdo hradit alimenty nebude, poznamenala. I z toho důvodu prosazoval zamítnutí novely, byť neúspěšně, občanský demokrat Jan Bureš. „Zavíraní do vězení nevede k zaplacení výživného,“ řekl a doplnil, že újmy dozná i zájem dítěte.

„Novela není o tom, že chceme zavírat rodiče do vězení,“ oponovala předsedkyně frakce ANO Taťána Malá. Jde podle ní o vzkaz, že je normální se o své děti starat. Nikdo nemůže mít problém s tím, aby neplatič dostal trest domácího vězení, při němž by mohl chodit jen do práce, podotkla.

„Dítě, kterému neplatí jeho rodič, ať už je to matka, nebo otec, má větší šanci získat výživné, pokud hrozí tomu danému rodiči trestný čin, teoreticky i trest odnětí svobody,“ řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Z práceschopných vězňů jich podle něho skutečně pracuje 65 procent, z letošní měsíční odměny je výživné 3267 korun. „Rozhodně tedy to neznamená automaticky, že pokud někdo skončí ve vězení za neplacení výživného, že by situaci dítěte zhoršil, ale ve většině případů práci má,“ dodal Tejc.

Někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) uvedl, že nebyl příznivcem zúžení kriminalizace pro její odrazující, preventivní funkci. Původně navrhované zrychlené schválení novely ale pokládá za neúctu k trestnímu právu, je proto třeba podle Pospíšila probrat efektivitu vymáhání výživného.

O účinnějším vymáhání alimentů mluvil také bývalý náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN), který se zastával zachování nynější trestní úpravy. „Primárním cílem státu nemá být plnit věznice dlužníky, ale zajistit dětem finanční prostředky k životu,“ zdůraznil Dvořák.

Nyní hrozí až dvouleté vězení lidem, kteří neplatí i z nedbalosti výživné déle než čtyři měsíce a vydají tím vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Koaliční novela navrací postih i ostatních případů neplacení alimentů, které přesáhne třetinu roku. Podmínkou by ale bylo úmyslné neplnění povinnosti. Soudy by za ně mohly ukládat až roční vězení. K nepodmíněnému trestu by mohly přistoupit jen v zájmu ochrany společnosti nebo pokud by neexistovala naděje, že je pachatele možné napravit jiným trestem.

Širší změny trestního práva prosadila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) s cílem snížení počtu vězňů i recidivy a k úsporám státního rozpočtu. Rozšířily se například možnosti ukládání peněžitých a dalších alternativních trestů.

Spor o volbu radních ČT

Vládní tábor ANO, SPD a Motoristů opět prosadil možnost nočního jednání. Vystoupení k programu schůze vyplnila i s hlasováním zhruba čtyři hodiny.

Nad postupem opozice se podivoval místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). „Současná opozice říkala, že bude lepší, že nebude obstruovat, zatím jsem vlastně nezažil skoro žádné úterý, kdy by ty obstrukce nebyly,“ uvedl. Předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová upozornila, že pokud by se koalice snažila volbu radních ČT na středu zařadit, vystoupili by v úterý k programu všichni poslanci tohoto hnutí a někteří podle nich i třikrát.

Zástupci opozice se pozastavují nad kandidaturou Romana Bradáče a Pavla Matochy, ale také Luboše Xavera Veselého a Jiřího Šlégra. Poukazují na údajné pletichy při volbě generálního ředitele veřejnoprávní televize i na nezákonné odvolání dozorčí komise Rady České televize.

S vyřazením volby radních ČT přišla jako první předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová, k níž se později připojili šéfové ODS Martin Kupka, hnutí STAN Vít Rakušan či předseda klubu TOP 09 Jan Jakob.

„Nemůžeme riskovat, že bude jméno Rady České televize, jejích členů a České televize samotné poznamenáno možným úplatkářským skandálem,“ uvedl Rakušan. Podle Kupky by měl premiér Andrej Babiš (ANO) deklarovat, že volba nebude, dokud se podezření kolem úplatkářské aféry nevysvětlí. „Nepřipustíme, aby v tomto týdnu došlo k volbě členů Rady České televize,“ zdůraznil Jakob.

V pátek bývalý šéfredaktor reportážní publicistiky ČT Marek Wollner zveřejnil zvukový záznam, na kterém hlas znějící podobně jako hlas radního Bradáče říká, že „ještě nedostal všechny peníze za tu volbu“. Hlas připomínající hlas radního Matochy se následně ptá, kolik peněz mu chybí. „No, ještě 500,“ říká první hlas a druhý hlas odpovídá, že zjistí, jak to je, a že peníze dorazí.

Podle radních se takový rozhovor reálně neodehrál a striktně odmítají veškerá obvinění či jeho náznaky, že byli zapleteni do korupčního jednání v Radě ČT. Podle nich jde o kampaň s cílem ovlivnit a případně zastavit současnou volbu šesti členů rady. Bradáč a Matocha v pondělí podali trestní oznámení pro pomluvu kvůli nahrávce zveřejněné na serveru Forum 24. Uvedli to ve společném tiskovém prohlášení.

Opoziční poslanci navrhovali také sněmovní debatu k záměru koalice zrušit televizní a rozhlasový poplatek. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib žádal, aby zákonodárci jednali o konci Oty Klempíře (za Motoristy) v čele ministerstva kultury, než podle pirátského předsedy stihne „zlikvidovat veřejnoprávní média“. Šéf lidovců Marek Výborný označil návrh zákona ke změně financování České televize a Českého rozhlasu, jak jej Klempíř předložil, za legislativní zmetek od začátku do konce.

Opozice chtěla sněmovní debatu také například k vládnímu rozhodnutí, který odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovu (ODS) vládní speciál na zahraniční cestu na Tchaj-wan. Pobavení v sále vyvolal název bodu Miloš Vystrčil na Tchaj-wan patří, který navrhoval šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Výborný podotkl, že Vystrčil odcestuje na Tchaj-wan i komerční linkou jako ústavní činitel, bude to ale ostuda vlády.

Opozice požadovala sněmovní diskusi například i o dopadech konfliktu na Blízkém východě a o obranných výdajích vzhledem k závazkům vůči Severoatlantické alianci. Neprosadila žádný ze svých návrhů.

Úvodní kolo návrhu na zrušení nominačního zákona sněmovna nedokončila

Sněmovna také v úterý večer nedokončila úvodní kolo debaty nad návrhem skupiny poslanců vládní koalice, kteří chtějí zrušit takzvaný nominační zákon. Poslanci ve 23:00 ukončili jednání a pokračovat v něm budou ve středu ráno. Nominační zákon od roku 2020 upravuje podmínky výběru kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Zrušení navrhli vládní poslanci z klubů ANO, Motoristů i SPD. Podle nich zákon nenaplňuje deklarovaný účel a má nedostatky. Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) tento návrh podpořila.

Zákon se týká společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železnic.

Předkladatelé uváděli několik důvodů pro zrušení zákona. Postrádá podle nich mimo jiné koncepční vymezení okruhu podniků, na které se vztahuje. Právní úprava se podle předkladatelů také soustřeďuje na vymezení postavení a působnosti Výboru pro personální nominace, které bylo převzato z dřívějšího statutu výboru ustaveného v roce 2014. Jeho doporučení však nejsou závazná a ačkoli jde o poradní orgán vlády, jeho doporučení směřují k jednotlivým ministerstvům, zněl další argument.

Debatu využil předseda Pirátů Zdeněk Hřib hlavně ke kritice vládního hnutí ANO, kterému připomínal kauzy spojované s jeho představiteli. Vyvolal tím slovní půtky s představiteli vládní koalice. Týkaly se mimo jiné způsobu obsazování funkcí v pražských komunálních podnicích. Někteří další řečníci proto poukazovali na to, že tyto spory se mají řešit spíše na jednání pražského zastupitelstva, a nikoli ve sněmovně.