Poslanci jednali o změně výběru radních ČT a ČRo. Chybějícího člena rady vybrali v tajné volbě

Sněmovna v novele o změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě upraví počet hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Poslanci rovněž možná zruší monopol společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců. Podpořili také návrh, aby se z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od příštího roku stal státní podnik. Do Rady Českého rozhlasu sněmovna zvolila režiséra a dramaturga Jiřího Dohnala.

Předloha o výběru radních mediálních rad například zpřísňuje vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) při druhém čtení novely opět zdůraznil, že změny mají posílit odolnost veřejnoprávních médií.

Změna výběru radních obou veřejnoprávních médií opět vyvolala v Poslanecké sněmovně spory mezi opozicí a koalicí. Diskuse trvala tři hodiny. Radim Fiala (SPD) a Aleš Juchelka (ANO) mluvili o účelovosti předlohy. Podle Fialy jde o součást vládní snahy „o ovládnutí veřejného prostoru od státní správy po média veřejné služby“. Juchelka dal navrhované změny do souvislosti i s ohledem na rychlost jejich prosazování koalicí s letošní volbou nového generálního ředitele České televize.

Naopak Baxa opět zdůraznil, že změny mají posílit odolnost veřejnoprávních médií. „My si cíleně klademe překážky k tomu, abychom my jako vládní koalice, i kterákoli jiná koalice, která tady bude v Poslanecké sněmovně, mohla ovlivňovat volbu generálních ředitelů veřejnoprávních médií,“ řekl.

K posílení nezávislosti dvojice veřejnoprávních médií by mělo podle vládních zástupců přispět také to, že nově nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy. Podle Martina Kolovratníka (ANO) by se měla Poslanecká sněmovna zabývat důležitějšími tématy, například energetikou a situací na úřadech práce.

Vládní novela chce pro jmenování nebo odvolání rad prostou většinu

Poslanec vládního hnutí STAN Jan Lacina a Kolovratník chtějí zachovat takzvanou zvláštní kvalifikovanou většinu hlasů v radách pro odvolání generálních ředitelů ČT a ČRo. Nyní platí tato dvoutřetinová většina i pro jejich zvolení.

Vládní novela předpokládá, že by pro jmenování nebo odvolání stačila prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu. Podle zdůvodnění poslanecké úpravy není snížení kvora pro odvolání generálního ředitele v souladu s principy fungování médií veřejné služby. Juchelka a Kolovratník navrhují zachování nynějšího kvora i pro jmenování ředitelů.

V současnosti volí radní ČT a ČRo výhradně sněmovna. Nově by podle předlohy poslanci vybírali v případě televizní rady 12 členů a senátoři šest. Počet členů Rady ČT by tedy vzrostl proti současnosti o tři na 18. Do Rady ČRo by dolní komora volila šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady, jichž je devět, novela nemění.

Kandidáty by mohly navrhovat výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy nejméně s desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené, třeba i účelově, jako teď.

Poslanci ANO Lubomír Brož, Igor Hendrych a Jaroslava Pokorná Jermanová vložili do sněmovního systému návrh na zrušení zákonného pravidla, podle něhož se třetina členů rad obou veřejnoprávních médií obměňuje každé dva roky. Pravidlo je podle nich překonané, protože funkční období členů rad končí v různých momentech.

Sněmovní volební výbor, jenž má na starosti média, už dříve podpořil úpravy, které mají srovnat nynější rozdíly mezi zákony o veřejnoprávní televizi a veřejnoprávním rozhlasu. Chce také své přejmenování na výbor pro mediální záležitosti.

Změny v oblasti zdravotního pojištění pro cizince

Poslanecká sněmovna by také mohla zrušit monopol Pojišťovny VZP na zdravotní pojištění cizinců. Senátní předlohu ve středu podpořila navzdory opoziční kritice. ANO ani SPD neprosadily zamítnutí návrhu už v úvodním kole, stejně jako jeho vrácení autorům k dopracování. Novelu nyní posoudí zdravotnický výbor.

Zavedení pětiletého monopolu komerčního pojištění cizinců s dlouhodobým pobytem v Česku pro Pojišťovnu VZP prosadila sněmovna v minulém volebním období. Proti se tehdy stavěla vedle horní komory také ministerstva vnitra a zdravotnictví, Česká asociace pojišťoven či Hospodářská komora. Po pěti letech by mohly podle platného zákona nabízet komerční zdravotní pojištění dceřiné společnosti jakékoli zdravotní pojišťovny.

Zastánci nynějšího stavu poukazovali na to, že bylo nutné vyřešit problém, že cizincům, kteří přijedou do Česka za prací, musí lékaři poskytnout zdravotní péči, aniž mají jistotu, že jim bude proplacena. Podle senátorů je monopol v rozporu s evropským právem.

„Monopol na úrazové pojištění zaměstnanců nikomu nevadí,“ podotkl k tomu Miloslav Janulík (ANO). Podle Ivety Štefanové (SPD) je zdravotní pojištění v podstatě jinak pojmenovanou daní a nemá podle ní logiku, aby ji vybíral soukromý subjekt. Poslanec ODS Karel Haas uvedl, že senátní návrh je o tom, zda „chceme netransparentní a neefektivní stav monopolu, nebo zdravou liberální konkurenci“.

Návrh počítá se vznikem registru zdravotního pojištění cizinců, který by spravovala Česká kancelář pojistitelů. Registr by zahrnoval vybrané údaje o sjednaném komerčním zdravotním pojištění cizinců, přístup do něj by měla zdravotnická zařízení a v případě potřeby i policie.

Novela má cizincům umožnit do tří měsíců vypovědět smlouvu s Pojišťovnou VZP, což je dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny, a pojistit se u pojišťovny podle vlastního uvážení. Pojišťovny budou podle novely muset obnovit cestovní zdravotní pojištění pojištěnci, který o to projeví zájem. Má to zabránit situacím, že by nemocný cizinec zůstal na českém území nepojištěn. 

Z ŘSD se zřejmě stane státní podnik

Z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se od příštího roku zřejmě stane státní podnik. Počítá s tím vládní novela zákona o pozemních komunikacích, kterou ve středu v úvodním kole podpořili poslanci. Název organizace se přitom nezmění.

Cílem transformace je účinnější kontrola finančních toků i větší konkurenceschopnost na trhu práce, aby bylo možné zajistit co nejkvalitnější odborníky, popsal před poslanci ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Poznamenal, že se zvažovaly i jiné možnosti, ale že třeba přeměna na akciovou společnost by trvala podle analýz i 20 let.

Změnou zákona o pozemních komunikacích spouští ministerstvo dopravy proces přeměny ŘSD. Záměr změny právní formy schválila už minulá vláda v létě 2021. Návrh ve středu za opoziční hnutí ANO podpořil i místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník.

Náklady na celý proces se podle dřívějších odhadů ministerstva dopravy budou pohybovat kolem 50 milionů korun. Ministerstvo chce ale následně snížit počet, rozsah a finanční náročnost služeb poskytovaných prostřednictvím externích dodavatelů. To může přinést úsporu zhruba 85 milionů korun ročně, uvedl úřad dříve. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 mminutami

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 32 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 12 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 13 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 17 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.