Sněmovna schválila smlouvu s Vatikánem

Pro schválení smlouvy hlasovalo 92 ze 152 přítomných poslanců, proti jich bylo devět. Proti byli Piráti a poslanci SPD se hlasování s výjimkou Jaroslava Foldyny zdrželi, podobně jako polovina poslanců ANO. Pro schválení smlouvy byli jednotně pouze poslanci vládních stran.

Sněmovna se zároveň hlasy 110 ze 154 přítomných poslanců shodla v doprovodném usnesení na tom, že záměrem jejího souhlasu se smlouvou nebylo rozšiřovat institut zpovědního tajemství nad rámec platného právního řádu. Současně požádala vládu o to, aby pokračovala v opatřeních na ochranu obětí zneužívání a dojednala s církvemi vymezení okruhu pastoračních pracovníků.

Blažek: Smlouva se nestane součástí ústavního pořádku

Na úvod debaty ke smlouvě Česka s Vatikánem vystoupil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle něj nezhorší postavení obětí zneužívání v církvi. „V případě zpovědního tajemství smlouva pouze konstatuje, že jej Česko uznává,“ uvedl k námitkám ministr. Smlouva neboli konkordát podle něj nevymezuje rozsah zpovědního tajemství, není ani stanoveno, že by bylo nedotknutelné a absolutní. Podle Blažka je v souladu s platným právním řádem a „nestane se součástí ústavního pořádku“.

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) se naopak obává toho, že postavení obětí se zhorší, neboť smlouva vnáší právní nejistotu do oblasti zpovědního tajemství. „Potřebujeme chránit oběti, ne pachatele, potřebujeme rovnost, ne výsady,“ poznamenala na plénu Richterová, podle níž smlouva nahrává katolické církvi.

Dohoda rovněž uvádí, že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství „za podmínek stanovených zákonem“. Na to upozornila Richterová ve vysílání ČT24. Podle ní by pastoračním pracovníkem mohl být kdokoli, koho tak představitelé církve označí. Řekla dále, že podobnou smlouvu odmítl už první prezident Československa T. G. Masaryk či někdejší hlava státu Václav Klaus. Česku nepřinese nic dobrého, výhody z ní bude mít jen Vatikán, prohlásila.

Předseda poslanců KDU-ČSL Aleš Dufek tvrzení Richterové označil za „mystifikující“. Dohoda je podle něj „pěkným završením polistopadového vývoje” a je znamením, že obě strany chtějí zachovat svobodu vyznání. „To, co je nové, je jen to formální završení získání náboženské svobody,“ míní.

Termín „pastorační pracovníci“ byl podle ministerstva zahraničí do smlouvy vložen kvůli tomu, že Vatikán pojem duchovní nepoužívá. Může být použit pro všechny církve, aby se nevztahoval jen na kněze nebo biskupy. Česká biskupská konference uvedla, že „zpovědní tajemství nedává příležitost k institucionálnímu krytí zločinů, jak někteří tvrdí“.

Skupina senátorů se chce obrátit na Ústavní soud

Na Ústavní soud se chce již v pátek ráno obrátit skupina senátorů kolem Václava Lásky (SEN 21). Soud by podle něj měl rozhodnout o tom, zda je smlouva lidskoprávní, a stane se tedy součástí českého ústavního pořádku, což ministr Blažek odmítl. Měl by také posoudit, zda je vyvážená, a nikoli jednostranně výhodná pro Vatikán, jestli je v souladu s ústavně zaručenou svobodou náboženského vyznání a zda je zpovědní tajemství pojato tak, že jen církev bude určovat, kdo je jeho nositelem.

Biskupská konference podle prohlášení „tento krok v zásadě vítá, neboť hlas Ústavního soudu přispěje k rozptýlení těchto obav účinněji než opakovaná vyjádření a ujištění orgánů církve“. Také uvítala, že smlouvu podpořily obě komory parlamentu.

Konkordát zakotvuje, že Česko zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek. Manželství uzavřená v katolické církvi mají podle dohody stejnou platnost a právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví.

Pokud dohodu ratifikuje i prezident, Česko se zařadí po bok 64 států včetně 25 evropských, které obdobnou smlouvu s Vatikánem mají.