Poslanci v úvodním kole podpořili zmrazení cen dálničních známek od ledna příštího roku. Třeba za roční by tak řidiči nadále platili 2570 korun. Pravidelné zdražování kuponů podle inflace a nově otevřených kilometrů dálnic zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Opozice zrušení pravidelné valorizace kritizuje jako populistický krok. Jednání sněmovny místo schvalování zákonů vyplnila dopoledne vystoupení stranických lídrů, kteří se střetli kvůli plnění předvolebních slibů.
Do vládní novely o zmrazení cen dálničních známek by se mohla dostat pozměňovacím návrhem úprava platnosti jednodenní známky. Platila by 24 hodin od zakoupení, nikoli do půlnoci daného dne, sdělil ve sněmovně ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), podle kterého bude taková platnost pro řidiče férovější.
Za základní roční známku motoristé zaplatí podle předlohy i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 korun, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 korun. Zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem. Úpravu platnosti jednodenní známky na 24 hodin od zakoupení navrhl už dříve Senát. Do vládní novely by se mohla dostat podle Bednárika při jejím projednávání v hospodářském výboru.
Předloha zejména ruší zvyšování cen dálničních známek podle růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě, což zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Předseda ODS a někdejší ministr dopravy Martin Kupka uvedl, že valorizace vychází z principu, že na rozšiřování dálniční sítě se mají podílet zejména ti, kteří ji využívají. „Svévolně, úplně zbytečně a hloupě vytváříte rozpočtovou díru,“ podotkl Kupka. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) přijde příští rok podle důvodové zprávy o zhruba 488 milionů korun a následující rok o asi 739 milionů korun.
Všichni to zaplatí, zní od opozice
Šéf poslanců KDU-ČSL Marian Jurečka poukázal na to, že si stát bude muset půl miliardy korun půjčit, což zaplatí úplně všichni. Systém by se neměl bourat po dvou letech jen proto, že se někomu přestal politicky hodit, přidal se ke kritikům šéf klubu TOP 09 Jan Jakob. „Vláda tímto jistě líbivým gestem doslova vysekne do SFDI sekyru přes 1,2 miliardy korun během pouhých dvou let,“ řekl za klub STAN Ivan Sviták.
Bednárik zdůraznil, že nechce pokračovat v dosavadním tempu zdražování známek, když je páteřní dálniční síť stále ve výstavbě a na řadě míst je kvůli tomu omezený provoz. Na konci volebního období by podle něho stála roční známka zhruba 3200 korun a Česko by bylo jednou z nejdražších evropských zemí. „Snižujeme finanční zatížení českých domácností,“ zastával se vládního návrhu předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura.
Roční známka stála dvanáct let 1500 korun, v březnu 2024 zdražila na 2300 korun. Loni v lednu na základě mechanismu cena vzrostla na 2440 korun a letos na 2570 korun. Vláda Andreje Babiše (ANO) se ke zmrazení cen zavázala v programovém prohlášení.
Další body ve sněmovně
Poslanci v úvodním kole podpořili také novelu o mezinárodní spolupráci při správě daní. Poskytovatelé služeb s kryptoaktivy podle ní budou muset hlásit obchody s nimi. Cílem úpravy je omezení možností daňových úniků a narovnání podmínek mezi držením kryptoaktiv a využíváním standardních finančních produktů. Předlohu dostane k posouzení rozpočtový výbor.
Sněmovna v úvodním kole podpořila také novelu zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), která má přinést zjednodušení pravidel pro odvádění DPH v přeshraničním obchodě v Evropské unii. Dotkne se to hlavně provozovatelů elektronických tržišť.
V prvním kole schvalování podpořili poslanci také návrh zákona, podle něhož má koordinační roli při mimořádných situacích, které mohou vážně narušit fungování jednotného trhu a volný pohyb v rámci EU, plnit ministerstvo průmyslu a obchodu. Návrh zákona má do českého právního řádu převést požadavky nařízení EU k opatřením při mimořádných situacích na vnitřním trhu (IMERA). Normu nyní projedná sněmovní hospodářský výbor.
