Poslankyně všech politických stran a hnutí čelí podle výzkumu psychologickému a sexualizovanému násilí. Výpady vůči nim bývají mnohem osobnější než vůči mužským kolegům. Část z političek kvůli obavě z nenávistných útoků a obtěžování omezila svou politickou aktivitu. Ukázal to výzkum, který se zaměřil na násilí vůči poslankyním. Výsledky ve čtvrtek představily autorky z organizace Fórum 50 %.
Od loňského listopadu do letošního března odpovídalo 41 ze 67 členek Poslanecké sněmovny. Proti roku 2024, kdy se výzkum konal poprvé, se stav nezlepšil.
Psychologickému násilí čelily čtyři pětiny dotázaných. Staly se terčem výhrůžek, zastrašování, nadávek, poškozování pověsti i obtěžování v kyberprostoru. Dvě pětiny poslankyň měly zkušenost se sexualizovaným násilím, a to s nevyžádanými doteky či návrhy. Téměř pětina zažila fyzické násilí a víc než čtvrtina ekonomické násilí, kdy jim někdo poničil auto či majetek. Víc se s výpady setkávaly mladší zákonodárkyně.
Podle zjištění bývají útoky na poslankyně mnohem osobnější než vůči jejich mužským kolegům. Týkají se vzhledu, zpochybňování kompetencí, výhrůžek znásilněním. Pětina dotázaných političek uvedla, že z obavy z nenávistných útoků a obtěžování omezila svou politickou aktivitu jako veřejná vystoupení, rozhovory v médiích či zveřejňování příspěvků na sociálních sítích.
„Násilí se normalizuje a bagatelizuje. To, že jste veřejná osoba, ale neznamená, že vás může kdokoliv urážet. Nikdy nevíte, kdy se výhrůžky z on-line prostředí přenesou do reality,“ uvedla jedna z autorek výzkumu Markéta Kos Mottlová.
S novou sněmovnou míra urážek vzrostla
Podle poslankyň, které byly ve sněmovně i v minulém období, míra urážek a nenávistných komentářů s novým složením dolní komory vzrostla. Poslanci je při projevu na plénu zesměšňují, při setkání na chodbách urážejí.
„Jsou to až osobní urážky, navíc s fyzickou převahou, pokud je muž vysoký. Pohyb v uličkách sněmovny, které nejsou příliš osvětlené, není komfortní. Poslankyně se obávají, koho na chodbách tváří v tvář potkají, když tam jsou samy,“ řekla jedna z autorek Markéta Kos Mottlová.
Podle další z autorek Barbory Štičky poslankyně zmiňovaly stejná jména kolegů, kteří za útoky stojí. V on-line prostoru bývají výpady silnější, organizované, cílené a šíří se do dezinformačních skupin. „Je tam propojení s fenoménem manosféry,“ řekla Štička. Dodala, že terčem jsou nejen opoziční, ale i koaliční političky. Útoky proti nim ale nejsou koordinované a propojené s dezinformační scénou.
Na policii se kvůli výhrůžkám násilím obrátila víc než čtvrtina dotázaných. U ekonomických útoků to byly téměř dvě třetiny političek.
Autorky výzkumu doporučují zřídit nezávislou instituci a nastavit postup oznamování a řešení případů. Upravit by se měl také etický kodex sněmovny. Potřeba je osvěta a vzdělávání. Fórum 50 % chce s výsledky seznámit poslanecké kluby. Do řešení se bude snažit zapojit politiky.
Na výzkumu spolupracovalo Fórum 50 % s pražskou kanceláří Nadace Friedricha Eberta. Vycházelo z postupu Meziparlamentní unie.
