Emancipace

Turecko čelí rekordnímu poklesu porodnosti. Podle prognóz by se počet obyvatel země mohl do konce století snížit ze současných 86 milionů na 77 milionů. Autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan krizi označil za největší bezpečnostní riziko. Ještě před dvaceti lety přitom země čelila opačnému problému. V Istanbulu doznívaly kampaně, které rodiny nabádaly počet dětí omezit. Nyní se trend obrátil: na jednu ženu v Turecku připadá 1,42 dítěte. Přirozený růst populace statistici naměřili naposledy před deseti lety. Změny souvisejí s ženskou emancipací. Častěji se zapojují do univerzitního vzdělávání a později odchází do práce. V kontrastu s tím chybí jesle a flexibilní pracovní právo.

Poslankyně všech politických stran a hnutí čelí podle výzkumu psychologickému a sexualizovanému násilí. Výpady vůči nim bývají mnohem osobnější než vůči mužským kolegům. Část z političek kvůli obavě z nenávistných útoků a obtěžování omezila svou politickou aktivitu. Ukázal to výzkum, který se zaměřil na násilí vůči poslankyním. Výsledky ve čtvrtek představily autorky z organizace Fórum 50 %.

Druhá světová válka přinesla ženám nové pracovní příležitosti a finanční nezávislost v době, kdy se dělníci či mechanici ze dne na den stali vojáky. S koncem konfliktu však přišel rychlý návrat do starých kolejí a z většiny žen se pod tlakem společnosti opět staly pečovatelky o domácnost. Výraznou změnu přinesla na Západě až sexuální revoluce a hnutí za práva žen v šedesátých a sedmdesátých letech.

Zájem o aktivní hrdinky v kombinaci s přetrvávající popularitou výpravných kostýmních seriálů přivádí západní filmaře na vídeňský dvůr. Minisérii o životě rakouské císařovny Alžběty známé pod přezdívkou Sisi před nedávnem odvysílala německá RTL, vlastní produkci připravuje Netflix a do kin mají vstoupit i dva filmy o životě manželky Franze Josefa. Osudy císařovny „s hvězdami ve vlasech“ tak podle všeho tvůrce nepřestávají fascinovat – a ti nyní reinterpretují mýtus bavorské princezny pro novou generaci diváků.

Islamistický Taliban ženám v Afghánistánu stejně jako před dvaceti lety brání ve vzdělání, vyhazuje je z práce a nutí je se zahalovat. Afghánky žijící v Česku se na situaci doma dívají s obavami, nečinně sedět ale nechtějí. Pro 168 hodin o nich natáčel Martin Mikule.

Dvaadvacetiletá Somálka Kafiya Mahdi dorazila do Maďarska jako nezletilá uprchlice v roce 2014. Ze své rodné země utekla před nuceným sňatkem. Její vlastní otec ji chtěl ve čtrnácti letech prodat o generaci staršímu muži. Dnes je z ní známá maďarská modelka a lidskoprávní aktivistka. Nedávno navštívila s filmovým dokumentem, který o ní vznikl, festival v Jilemnici.

Před návratem Talibanu uprchly z Afghánistánu stovky výše postavených nebo mediálně proslavených žen. Jednou z nich je i moderátorka zpravodajské televize Tolo News Behešta Arghandová. Jsou to jen dva týdny, kdy ČT informovala o jejím interview s prominentním zástupcem islamistického hnutí. Nakonec ani ona neuvěřila jeho vstřícným slovům a zmizela ze země.

Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet. Děsivé varování dodnes láká na sci-fi thriller Ridleyho Scotta Vetřelec. Boj osamělé Sigourney Weaverové s neznámým tvorem se stal přelomem žánru a dočkal se i tří přímých pokračování v čele s neméně slavnými Vetřelci Jamese Camerona. Jedna z největších filmových hrdinek všech dob Ellen Ripleyová a dokonalé monstrum z dílny H. R. Gigera vstoupily do široké distribuce amerických kin právě před čtyřiceti lety, 22. června 1979.