Prarodičům pečujícím o vnoučata snížil stát pěstounský příspěvek. Musí se starat i tak, argumentuje poslanec

Nahrávám video

Někteří pěstouni mají od ledna míň peněz. Profesionálním pěstounům sice stát přidal, ostatní jsou na tom ale často hůře. Zejména přišli o několikatisícový příspěvek prarodiče, kteří se místo odpočinku ve stáří starají o svá vnoučata, která často nikoho jiného ani nemají. Stát argumentuje tím, že se mají o děti starat tak jako tak, když jsou příbuzní. S prarodiči, kteří se teď nemůžou dopočítat, natáčely pro 168 hodin Kateřina Stibalová a Jana Gerleová.

Tragické události, vážná onemocnění, vězení, nezájem – to jsou některé z důvodů, proč se některé děti ocitnou v péči svých prarodičů. Těm stát od roku 2022 ubral peníze, které dostávají jako pěstouni. „Přijdu o pět tisíc korun čistého měsíčně. Každému se v dnešní době peníze přidávají a nám pěstounům-prarodičům se peníze ubírají,“ poukázala paní Marie, která se stará o čtrnáctiletou vnučku místo matky, jež trpí psychickou nemocí. Dívka je handicapovaná, takže s ní musí být babička trvale doma.

Do minulého roku jí stát přispíval 26 tisíci korunami měsíčně, z čehož platila nájem, péči o asistenčního psa nebo nákladnou hipoterapii pro vnučku. Jen ta stojí šest tisíc korun. Nově nejenže se příspěvek snížil, navíc stát přestal platit sociální a zdravotní pojištění za prarodiče-pěstouny, takže ti, kdo jsou se svěřenými dětmi doma, jsou formálně náhle nezaměstnaní.

Podle Anny Krbcové z Asociace dítě a rodina je zásadní chyba, že stát pěstounům ubral. „Finanční ohodnocení mělo zůstat alespoň na té výši, na které bylo do platnosti novely, aby jejich úroveň zůstala zachovaná,“ míní. Obává se, že se snížení plateb pro příbuzné pěstouny „ve výsledku může projevit na péči, kterou mohou dítěti dopřát“.

Některé děti, jejichž prarodiče nově marně hledají peníze na péči o ně, to ostatně již pocítily. „Měla jet na hory. Řekla jsem, promiň, není to možné,“ popsala Ivana Svobodová, která se stará o svou vnučku místo matky, která ji psychicky i fyzicky týrala.

Prarodiče, kteří mají svěřena svá vnoučata, dostávají nově méně kvůli poslanecké novele, která loni v létě prošla tehdejší Poslaneckou sněmovnou. Z ní vyplynulo, že pěstouni, kteří se starají o docela cizí dítě, dostanou více peněz, ale na úkor těch, kteří mají svěřené dítě z vlastní rodiny. Spoluautor návrhu Aleš Juchelka (ANO) argumentoval tím, že příbuzní mají vyživovací povinnost tak jako tak.

„Podle občanského zákoníku mají příbuzenští pěstouni a osoby blízké vyživovací povinnost vůči svým ratolestem, takže pokud dostanou babička a dědeček do domácnosti dítě svého dítěte, tak se o něj samozřejmě musí starat,“ řekl Juchelka. Pokud prarodiče-pěstouni s penězi, které jim zůstaly, nevyjdou, mají se podle něj obrátit na úřady. „Mohou si zažádat třeba na příspěvek na bydlení nebo na mimořádnou okamžitou pomoc,“ míní.

Anna Krbcová vidí za zkrácením příspěvků pro příbuzné pěstouny rozpočtovou logiku. „Příbuzní pěstouni tvoří téměř dvě třetiny pěstounů. Pokud větší části snížíte příspěvek, tak vlastně druhé části můžete příspěvek zase navýšit a nemá to zásah do státního rozpočtu,“ poukázala.

Pro prarodiče, kteří místo, aby si užívali podzim života, takříkajíc rozjeli druhé kolo a znovu pečují o děti, to ale představuje zásadní problém – nejenom finanční, ale i psychický. Pěstounka Marie poté, co jí stát přestal platit sociální a zdravotní pojištění, má pocit, jako by byla vyhozena z práce. „My jsme neměli klasický zaměstnanecký vztah, byli jsme zaměstnanci státu. Když vás někdo propustí ze zaměstnání, tak to znamená, že pracujete špatně, že se dobře nestaráte,“ podotkla.

Podle Veroniky Kašparové z organizace Cestou necestou je na pěstounech-prarodičích vidět velká frustrace. „Je to, jako kdyby je stát podrazil, nevážil si jejich práce. Oni se sice starají o svá vnoučata, ale i tak šetří státu docela dost finančních prostředků, protože ty děti nemusí vyrůstat v ústavní péči,“ upozornila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 8 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 9 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 13 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 15 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.