Předvolební debata: Společnost a výzvy

Na úvod účastníci debatovali o svobodě slova, šíření nenávisti i politické kultuře. 

Lacina (STAN) zmínil, že zažil dobu za minulého režimu, kdy svoboda slova neexistovala, a proto je to pro něj jedna z nejvyšších hodnot. Přijde mu absurdní, že někteří politici tvrdí, že jsou umlčováni, a činí tak v hlavních zpravodajských relacích. „Nic jako omezování svobody projevu se neděje, byť o tom ve veřejném prostoru často slýcháme,“ prohlásil. Míní také, že vládní strany se na nenávistných projevech namířených proti svým politickým oponentům nepodílí. „Slovník, který používá především pan (předseda ANO Andrej) Babiš, se přenáší na ulici,“ uvedl. „Tato (vládní) koalice pro politickou kulturu udělala mnohem víc,“ řekl.

Maříková (SPD) míní, že svoboda slova by měla být základním právem, dnes se však podle ní cenzura schovává za výrazy jako boj proti šíření nenávisti nebo označování lidí za „dezinformátory“. Podle ní si lidé musejí dávat pozor na to, jak se vyjádří, a jsou trestáni za příspěvky na sociálních sítích. Jako příklad chtěla uvést, jak byla sama trestně stíhána, poté však uznala, že byl případ uzavřen a trest nedostala. Míní, že se lidé bojí vyjádřit například k migraci či ke Green Dealu. Podle Maříkové jsou lidé také veřejně stigmatizováni za to, koho budou volit, a poté se bojí sdílet své názory. Nenávist podle ní šíří hlavně vládní strany. „Ať se podívají na svoji kampaň, na svoje billboardy,“ prohlásila.

Podle Nachera (ANO) by člověk neměl mít svobodu lhát a šířit dezinformace. Vždy se ale podle něj narazí na problém toho, kdo určí, co je dezinformace. Za nebezpečné označil to, že se k výrokům nepřistupuje objektivně, ale podle toho, kdo je vyřkl. Politickou kulturu se snaží kultivovat tím, že se zastává svých politických oponentů, a vyzval své příznivce, aby neprovokovali na akcích konkurence. Stejně jako Maříková tvrdí, že lidé jsou často odsuzováni za to, koho volí. I když premiér Petr Fiala (ODS) nemá tak expresivní výrazy, tak tím, že používá slova jako „nedemokratický“ a „proruský“, diskvalifikuje všechny ostatní z účasti na demokratické debatě, dodal.

Baxa (SPOLU) míní, že na svobodě slova stojí pilíře demokratické společnosti a musí být chráněna ústavou. Během debaty trval na tom, že lidé v Česku mohou svobodně říkat své názory. „Pokud bude řada politických subjektů stále dokola opakovat, že žijeme ve společnosti, kde se cenzuruje a kde nemůžeme říkat své názory nahlas, přispívá to jenom k dalšímu rozdělování společnosti,“ prohlásil. Zmínil, že on i premiér Fiala při kampani vedli férovou a věcnou diskuzi s příznivci SPD, kteří na ně křičeli. Řada politiků ale podle něj férovou diskuzi nevede. Nenávistný jazyk vnáší prý hlavně strany, které jsou nyní v opozici nebo mimo parlament, dodal a zmínil předsedy SPD, ANO nebo Stačilo!

Podle Sedláčkové z Motoristů Evropská unie nařizuje zákon, takzvaný Digital Services Act, který bere svobodu slova. Tvrdí, že nařizuje sociálním sítím mazat určitá témata. Vedle toho míní, že je správné, že se politici autocenzurují, podle ní to dělají všichni a je to správně, protože to vychází z etiky. Urážkám podle Sedláčkové čelí všichni politici. „Společnost je rozdělená přibližně na dvě stejné části, takže už to tak bude, že nadávky jsou na nás všechny,“ dodala. Podle ní s tím však politik musí počítat. Přesto by se však lidé měli řídit základní slušností, podotkla.

Ferjenčík (Piráti) míní, že kultivace veřejné debaty začíná u individuální odpovědnosti – lidé často napíší něco v afektu nebo pod vlivem alkoholu, za co se pak stydí, domnívá se. Podle něj je proto v pořádku i to, že lidé nahlas neříkají věci, za které si myslí, že by je okolí mohlo odsoudit, protože to jsou často „hnusné věci“. Ohledně trestně právní represe by byl obezřetný. Stát by měl být v oblasti svobody slova velmi zdrženlivý, míní. Ohradil se proti obecnému nálepkování lidí a jejich označování za „proruské“. Podle něj je třeba důsledně rozlišovat mezi lidmi, kteří hecují a vyzývají k nenávisti na pódiu, které by klidně za „proruské“ označil, a lidmi, kteří jen sdílí nějaký názor.

Hnutí Přísaha je důsledné v odmítání jakéhokoliv omezování svobody projevu, uvedl Staněk. Podle něj je však třeba uznat, že v lidech „kypí zloba“ a sociální sítě jsou pro ně místem, kde vnímají jistou míru anonymity, a proto si mohou myslet, že jsou jejich výroky nepostižitelné. Klíčové je podle něj proto ohraničení českých zákonů. „Pokud jde o jasné výzvy, které jsou v rozporu se zákonem, například k usmrcení, tak to jasně řeší zákon a tam je třeba jednat,“ prohlásil. Staněk kritizoval výroky koordinátora pro strategickou komunikaci vlády Otakara Foltýna. Autocenzura a seberegulace podle Staňka hrají roli v politické kultuře. Lidé by se měli vyjadřovat kultivovaně, míní.

Rouna (Stačilo!) překvapilo, že politici příslušící k vládním stranám tvrdili, že ohledně svobody slova je v Česku vše v pořádku. Prohlásil, že pokud mají lidé jiný názor než zástupci vládní koalice, tak jsou jimi nazýváni „proruskými šváby“. „To, že mám jiný názor než vy, neznamená že jsem na straně Ruska,“ vzkázal v debatě Baxovi. „Za polarizaci společnosti zodpovídáte vy,“ pokračoval. Kritizoval kampaň koalice SPOLU a její způsob komunikace. „My děláme slušnou kampaň. Vy jste ti, kdo spouští tyto útoky,“ prohodil směrem ke kandidátům současné vlády. 

Sociální sítě

Debata se pak vedla o sociálních sítích a jejich regulaci.

Maříková (SPD) řekla, že je proti tomu, aby byla cenzura na sociálních sítích. Podle ní nelze určovat, co bude dovoleno a co bude zakázáno, a každý musí nést osobní zodpovědnost za to, co bude na sítích prezentovat. Nemělo by to být tak, jak je to dle ní v současné době, kdy jsou „na sociálních sítích lidé blokováni za nepohodlné názory“.

Podle Laciny (STAN) je samozřejmé, že nějaká regulace sociálních sítích již probíhá. Myslí si, že existovat musí, protože sociální sítě mají velkou moc a zodpovědnost. „Regulace je na provozovatelích,“ uvedl. „Dneska už to tak je a já si myslím, že regulace je v zásadě v pořádku,“ dodal.

Motoristé podle Sedláčkové regulace sociálních sítí odmítají. Podle ní je na síti X vidět, že poté, co miliardář Elon Musk zrušil regulace, došlo k vyvážení příspěvků republikánů a demokratů, což považuje za správné. Regulace chce strana zrušit a za ideální by považovali, kdyby evropský Digital Services Act v Česku vůbec nevstoupil v platnost.

Piráti podle Ferjenčíka chtějí svobodu slova pro občany, zároveň považuje za důležité upozornit na to, že několik sociálních sítí má na trhu dominantní postavení, a u těch je na místě, aby provozovatelé podléhali regulaci. Cesta k tomu vede skrze EU, míní. Jako opatření, které by jeho strana prosazovala, zmínil odlišení účtů, které spravují lidé a které roboti.

Roun ze Stačilo! řekl, že jistě nebude podporovat jakoukoliv regulaci komentářů či názorů na sociálních sítích. Kritizoval, že současná vláda v roce 2022 vypnula weby sdílející ruskou propagandu. „Nechme na lidech, aby si rozhodli, jaká informace je pro ně relevantní. Jakékoliv regulace neuznávám,“ prohlásil.

Podle Nachera (ANO) by regulace měla zajistit, aby to, co je trestné mimo sociální sítě, bylo trestné i na nich. Podle něj jsou kvůli regulaci „mazány, případně blokovány, názorové věci“, nikoliv ty nenávistné. Jednou z cest, jak snížit míru agrese na sítích, je prý sledovat anonymitu. Lidé se vyjadřují jinak pod svým jménem a fotkou, míní.

Přísaha chce podle Staňka zakotvit „presumpci legálnosti projevu“. To by znamenalo, že to, co není prokazatelně porušením zákona, by nemělo být státem ani státními subjekty potlačováno. Chce také chránit whistleblowery a novináře a podpořit transparentnost.

Podle Baxy (SPOLU) bude muset každá vláda implementovat Digital Services Act, který například uvádí, že platformy jsou zodpovědné za obsah a jsou povinny likvidovat nelegální obsah. Zmínil, že jeho oponenti implikují, že někdo v Česku maže příspěvky, ty však odstraňují platformy, upozornil. 

Menšiny a jejich život v Česku

V závěrečné části debaty se její účastníci věnovali tématu národnostních a sexuálních menšin a jejich životu v Česku.

Podle Baxy (SPOLU) zde Ukrajinci, kteří přišli z válkou postižené země, zažívají permanentní útoky a nežijí v atmosféře společenské soudržnosti. Zároveň soudí, že je třeba, aby i z jejich strany byly dodržovány české zákony, které platí pro všechny. Dodal, že odvádějí do státního rozpočtu více peněz, než od státu dostávají. Považuje je „za důležitou součást tuzemské ekonomiky“.

Maříková (SPD) zmínila, že její hnutí chce zrevidovat pobyty Ukrajinců v Česku. Vládu viní z toho, že sem pustila lidi bez kontroly, aniž by věděla, kdo sem jde. Mělo by se podle ní pomáhat jen těm, kteří přišli z území Ukrajiny, kde konflikt skutečně je. Podle Maříkové mnozí zneužili situace a odešli do Evropy za prací, využívají český zdravotnický systém a je jim nabízena „bezbřehá pomoc“.

Menšiny se cítí v Česku rukojmími politiků a politických neziskovek, míní Sedláčková (Motoristé). Jsou podle ní součástí každého předvolebního boje. Vzpomněla příklad své transgender kamarádky, která v 90. letech neměla problémy, ale nyní je má, protože politické strany „cpou“ lidem politiku LGBT. Podle ní bychom se ale měli bavit i o jiné migraci. „Ulice Západu už patří muslimům,“ prohlásila.

Lacina (STAN) řekl, že kdyby nebylo Ukrajinců „vypařilo by se stavebnictví, obrovské problémy by mělo zdravotnictví a nezvládalo by gastro“. Proto považuje za mimořádně hloupé útočit na Ukrajince. Vedle toho zalitoval, že se v Poslanecké sněmovně nepodařilo dotáhnout „manželství pro všechny“. Považuje to za velkou škodu, protože jedna skupina společnosti „by měla vystaráno“ a problém by zmizel.

„V západní civilizaci mají menšiny svá práva a je to dobře,“ řekl Nacher (ANO). Soudí, že dnes je pro jejich svobodu nejlepší doba v historii. Myslí si však, že toho některé politické strany a neziskové organizace zneužívají. Připomněl úspěšnou integraci vietnamské komunity. „Na západ od našich hranic však vidíme ty, které se neintegrovaly.“ Dodal, že když se vůči tomu někdo vymezí, dostane nálepku rasista.

Ferjenčík (Piráti) také litoval toho, že se nepodařilo dotáhnout „manželství pro všechny“. Soudí, že posun v zákonech ovlivňuje i prarodiče lidí, kterých se to týká, jak vnímají situaci. „Jsem z vesnice. Dědeček vyhnal svého vnuka kvůli sexuální orientaci“. Myslí si, že dotáhnout to by znamenalo velký posun. Ocenil však, že se podařilo aspoň srovnat práva těchto lidí, „takže mohou probíhat normální sňatky“.

Staněk (Přísaha) podotkl, že otázka na péči o práva menšin by mohla také zahrnout, jak se cítí většinová společnost ve své zemi. Řekl, že ochrana menšin v České republice je na vysoké úrovni, jsou chráněny a „je to v pořádku“. „Manželství pro všechny“ považuje za jednu z kulturních válek, která se k nám dostala. Ocenil ale, že se podařilo narovnat jejich situaci z hlediska všech práv, například dědictví.

V migračních vlnách z Ukrajiny sem přišlo velké množství Ukrajinců, kteří tady byli z ekonomických důvodů, nikoliv z důvodů ohrožení na životech, prohlásil Roun (Stačilo!). „Ti, co bydlí na západě Ukrajiny, nebyli ohrožení na životech a dostali se sem. Šli sem na vládní pobídku sociálních jistot. Bylo jim také zajištěno ubytování,“ řekl s tím, že nežili nikde ve stanech, zatímco mnozí Češi musejí žít na ubytovnách.