Prezident pověřil Babiše jednáním o sestavení vlády. Důvěru sněmovny nepožaduje

„Jsem velmi rád, že mohu učinit první krok k sestavení stabilní, úspěšné a dlouhodobé vlády,“ řekl Zeman na úvod tiskové konference po jednání s Babišem. Po předsedovi ANO rovněž nebude chtít, aby předem získal důvěru sněmovny: „Rozhodl jsem se, že Andreje Babiše žádným takovým omezením svazovat nebudu.“

Své rozhodnutí Zeman odůvodnil čtyřmi body: „První a nejdůležitější je, že jde o vítěze voleb a to vítěze s výrazným náskokem. Druhý je, že se jedná o úspěšného podnikatele, jehož podnik platí daně v Česku. Třetí je, že jde o politika, který vybudoval silné a úspěšné politické hnutí.“

Babiš: Pro hnutí ANO je to velký den

Na závěr Zeman dodal, že Babiš je také úspěšný ministr financí, který poprvé dovedl státní rozpočet k přebytku. K tomu ale poznamenal, že by uvítal větší investice, i kdyby to mělo přebytek snížit. 

Babiš na pověření od prezidenta reagoval slovy, že jde o velký den pro hnutí ANO: „Doufám, že se mi povede přesvědčit Poslaneckou sněmovnu. Že představíme vládu, která bude mít předpoklady být úspěšná… Budeme se snažit vládnout jiným způsobem, chodit mezi lidi a řešit jejich problémy.“   

Babiš zopakoval, že ho mrzí postoje ostatních stran, které s ANO odmítají vytvořit vládu. „Nedali nám ani šanci je o tom nějakým způsobem přesvědčit,“ řekl na tiskové konferenci. ANO se proto bude snažit vytvořit menšinový kabinet. „Budeme se snažit přesvědčit poslance parlamentních stran svým programem,“ dodal s tím, že program ANO má s ostatními stranami dost společného.

Jediní, kdo toleranci menšinového kabinetu připustili, jsou komunisté. Podmiňují to ale hrozbou předčasných voleb. 

Nová vláda ideálně do Vánoc

Menšinová vláda bude podle Babiše složená i z expertů: „Je důležité, aby na ministerstvech byli lidé, kteří se tam nepotřebují dlouho zorientovávat a mohou okamžitě začít pracovat.“ Doufá proto, že sněmovna si zvolí předsedu i představitele dalších orgánů už na první schůzi, která bude 20. listopadu. Programové prohlášení nové vlády by chtěl mít Babiš hotové nejlépe do Vánoc. 

Andrej Babiš už dříve avizoval, že chce menšinový kabinet stavět na dosavadních ministrech ANO. V čele resortu životního prostředí má pokračovat Richard Brabec, ministrem dopravy má být Dan Ťok, šéfem resortu spravedlnosti Robert Pelikán a ministerstvo pro místní rozvoj má dále vést Karla Šlechtová. Martin Stropnický má změnit resort, místo na obraně by mohl usednout na ministerstvu zahraničí.

Do čela sněmovny ANO navrhuje Radka Vondráčka. „Pokud je tady nějaký silný a jednoznačný vítěz voleb, nárokuje si post předsedy sněmovny. V minulosti jsme byli svědky toho, kdy post předsedy obdržel opoziční politik, ale ve dvou případech to bylo výměnou za toleranci vládě. Ať už to byl Miloš Zeman jako předseda sněmovny v roce 1996, když sociální demokraté umožnili tolerancí menšinovou vládu Václava Klause, nebo o dva roky později, kdy si Klaus a Zeman prohodili pozice,“ uvedl politolog Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Připomněl, že v obou případech nebyl rozdíl mezi stranami velký.

Zeman se ale nedomnívá, že by mohla vzniknout nová opoziční smlouva: „A to z jednoduchého důvodu – předpokládá existenci dvou přibližně stejně silných stran, a to v České republice není.“  

Pověření vyjednáváním o sestavení vlády je podle odborníků ústavní zvyklost, protože ústava sama o ničem takovém nepojednává, zná pouze jmenování premiéra. „Naši prezidenti tím dávají najevo, jak asi budou postupovat dále, kdo má šanci získat pak i jmenování premiérem,“ vysvětlil ústavní právník Marek Antoš.

Dosluhující vláda premiéra Bohuslava Sobotky podá demisi po ustavující schůzi nové sněmovny 20. listopadu. „Hned poté jmenuji Andreje Babiše premiérem bez jakýchkoliv podmínek. Klást si podmínky vůči vítězi voleb by nebylo korektní,“ zdůraznil Zeman po jednání v Lánech. Na ostatní strany chce apelovat, aby Babišův menšinový kabinet podpořily. Uvedl také, že udělá vše pro to, aby se nekonaly předčasné volby.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek ale vyzval k zablokování volby předsedy sněmovny, aby dolní komora nemohla být ustavena, a nemohla tak vzniknout menšinová vláda ANO. Babiš i Zeman návrh kritizovali. Babiš to označil za nezodpovědný apel a řekl, že je neštěstí, že Kalousek zůstává v politice. Podle Zemana by bylo zablokování ustavující schůze sněmovny ubohé.

Zeman jmenuje Babiše i podruhé

Pokud nová vláda ve sněmovně neuspěje, bude podle ústavy vládnout v demisi a prezident přistoupí k druhému pokusu. Zeman už oznámil, že Babiše by jmenoval premiérem i podruhé. Vláda bude opět hledat podporu u ostatních politických stran a do 30 dnů musí znovu požádat sněmovnu o důvěru.

Kdyby byl i druhý pokus neúspěšný, následuje třetí, ve kterém už prezident jmenuje premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. V případě, že ani napotřetí nedají poslanci vládě důvěru, prezident může sněmovnu rozpustit a následují předčasné volby. 

Vláda bez důvěry

Teoreticky existují i ústavní kličky, podle kterých kabinet může vést zemi delší dobu i bez získání důvěry. „Ústava neříká, jak rychle má prezident republiky v těchto věcech postupovat, platí to obecné pravidlo, že musí postupovat bez zbytečného odkladu. Ústava je jasná v tom, že vláda musí mít důvěru Poslanecké sněmovny,“ říká ústavní právník Antoš.

„Musím připustit, že máme z minulosti precedenty, kdy jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman v těchto případech nejednali vždy zcela rychle, ale chtěl bych jednoznačně říct, že to je porušení ústavy, protože ústava počítá s tím, že se bude postupovat tak, aby v relativně krátké době bylo jasné, jestli je šance na vytvoření většinové vlády, nebo ne,“ pokračuje Marek Antoš.

Důvěru v minulosti nezískala menšinová vláda Mirka Topolánka (ODS), která vládla čtyři měsíce mezi zářím 2006 a lednem 2007. Topolánek pak sestavil jiný kabinet, jenž ve sněmovně důvěru získal.

Tuto situaci připomněl i politolog Just v souvislosti s tím, že by měl Babiš mít až tři pokusy na sestavení vlády. „Poté, co Topolánek s prvním pokusem neuspěl, tak byl rovněž opakovaně jmenován. Už tehdy se rozebíralo, jestli má jako druhý pokus dostat šanci někdo jiný. Nedostal, ústava v tomto smyslu nijak prezidenta neomezuje, neříká, že kdo neuspěl jednou, nemůže být pověřen sestavením vlády v druhém, případně třetím pokusu, ale to by bylo novum,“ dodal.

Déle než půlrok pak působil v demisi mezi červencem 2013 a lednem 2014 úřednický kabinet Jiřího Rusnoka. Tehdy se ale, měsíc po jmenování Rusnokovy vlády, sněmovna usnesla na svém rozpuštění a v říjnu se uskutečnily předčasné volby.