Prezidentští kandidáti řekli, jak se staví k milostem i podle čeho by jmenovali premiéra

Nahrávám video

Za 34 dní se otevřou volební místnosti a lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila ČT sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, co je pro jmenování premiéra po volbách rozhodující – jestli vítězství, nebo koaliční potenciál. Kandidáti také odpovídali, jak se staví k milostem.

Až 83 dní po svém vítězství ve volbách byl Bohuslav Sobotka v roce 2014 jmenovaný premiérem – zatím čekal nejdéle. Vyjednávání tehdy komplikoval vnitrostranický spor, který zbrzdil hledání většinové podpory. Právě ta má být podle šesti kandidátů na prezidenta tím hlavním, podle čeho se má hlava státu rozhodovat, komu dá první pokus na sestavení nové vlády.

„Rozhoduje, jestli ten, který přichází jako budoucí premiér, má dostatečnou podporu v parlamentu,“ míní kandidát na prezidenta Pavel Fischer.

„Pokud vítěz voleb takovou schopnost a možnost nemá, pak nemá ani smysl pověřovat ho pokusem o sestavování vlády,“ uvedl prezidentský kandidát Petr Pavel.

„Rozhoduje většina v parlamentu,“ odpověděl kandidát na hlavu státu Andrej Babiš (ANO) na otázku, zda rozhoduje vítězství, nebo koaliční potenciál.

Po Bohuslavu Sobotkovi nejdéle, konkrétně 74 dnů, čekal na jmenování Mirek Topolánek. Volby vyhrál v roce 2006. Pro svou menšinovou vládu ale nedokázal vyjednat podporu a ta tak nezískala důvěru sněmovny. Takovým situacím chtějí mnozí současní kandidáti předcházet.

„Důležitá je stabilita. To znamená, jestli vláda, která bude následně složena, je schopna skutečně vládnout,“ míní prezidentský kandidát Josef Středula.

„Důležité je ustavení koalice, která má schopnost získat většinu v Poslanecké sněmovně,“ řekl kandidát na prezidenta Tomáš Zima.

„Vítězství bez koaličního potenciálu znamená další bezvládí,“ uvedla kandidátka na prezidentku Denisa Rohanová.

Současný premiér Petr Fiala (ODS) čekal na jmenování sedm týdnů – i kvůli zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana. Ten navíc před volbami původně avizoval, že první pokus dá předsedovi vítězné strany, nikoliv koalice. A i někteří současní kandidáti se přiklánějí spíš k tomu, že rozhodující by měl být právě počet získaných hlasů.

„Rozhoduje vítězství, řekl bych, v prvním pokusu. Myslím si, že by prezident měl dát první šanci tomu, kdo vyhrál volby,“ soudí prezidentský kandidát Marek Hilšer (MHS).

„Přednost bude mít vždycky koaliční potenciál, ale zároveň slušnost a ústava dává právo vítězi voleb, aby se o to pokusil,“ řekl kandidát na prezidenta Jaroslav Bašta (SPD).

„Prezident má postupovat podle ústavy, takže v prvním kole by to měl být vítěz voleb,“ uvedla kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Jenže v ústavě nic takového není – pouze se v ní obecně uvádí, že prezident jmenuje předsedu vlády. Kdo jím má být a kdy nejpozději, se v ní nepíše. Jak bude postupovat nová hlava státu, bude jasné nejpozději v roce 2025, kdy se mají konat další řádné sněmovní volby.

Výhrady k ministrům či vyznamenání Mašínů

Některé otázky ČT kandidátům položila formou dotazníku s odpovědí buď jednoznačné ANO, nebo NE. Jmenovat ministrem někoho, vůči komu mají výhrady, by odmítli Jaroslav Bašta, Marek Hilšer a Josef Středula. Nutno dodat, že někteří kandidáti sice uvedli, že by neodmítli, ale výhrady by měli například v případě trestně stíhaných osob.

Na otázku týkající se případného vyznamenání bratrů Mašínů většina oslovených uvedla, že by jim ho neudělila. Výjimkou jsou Pavel Fischer, Marek Hilšer a Danuše Nerudová.

Amnestii by v případě zvolení vyhlásili čtyři z nich – Pavel Fischer, Denisa Rohanová, Josef Středula a Tomáš Zima. Ostatní by této možnosti nevyužili.

Udělení milosti

A jak se kandidáti na prezidenta staví k milostem? Zatím poslední případ, kdy současná hlava státu využila svou pravomoc, byla v kauze nelegálních obchodů s psychotropním nápojem, v níž padly tresty osmi let vězení a jedna podmínka. Tři odsouzení dostali tři milosti. Některá rozhodnutí stávající hlavy státu ale vyvolávala kontroverze. Ať už se to týkalo odsouzeného vraha Jiřího Kajínka, nebo končícího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka.

Babiš na otázku, komu dávat milosti a jak často, odpověděl: „Na doporučení ministerstva spravedlnosti.“

„Já vidím smysl milostí v individuálních a velice dobře ospravedlněných důvodech, jako jsou zdravotní důvody nebo například humanitární důvody hodné zvláštního zřetele,“ uvedl Pavel.

„Já bych v roli prezidentky milosti udělovala výjimečně, pouze z humanitárních důvodů. Rozhodně bych při nich nerozporovala výrok soudu a rozhodně bych je neudělovala svým kamarádům,“ řekla Nerudová.

O odpuštění nebo zmírnění trestů uložených soudem může podle ústavy rozhodovat prezident sám. I podle řady dalších kandidátů má jít ale o mimořádné situace.

„Milost je výjimečný prostředek. A s každým případem se musí prezident osobně seznámit. Vím, o čem mluvím,“ sdělil Fischer.

„Milosti dávat opravdu výjimečně. Poučme se z chyb předchůdců, předešlých prezidentů a řekněme si: Ano, je to akt, který je výjimečný,“ řekla Rohanová.

„Často rozhodně ne, není pro to důvod. Ale pokud vůbec k takovému mimořádnému nástroji sáhne, tak by to mělo být v odůvodnitelných případech,“ uvedl Středula.

Kromě zdravotních důvodů kandidáti na prezidentský úřad zmiňují, že někdy milost může sloužit jako opravný nástroj v případě některých soudních rozhodnutí.

„Měly by se dávat milosti těm lidem, u kterých se ukáže, že justiční systém nějakým způsobem selhal. Nebo respektive nemohl najít spravedlnost tak, jak by měla být nalezena,“ domnívá se Hilšer.

„Dávat milosti právě hlavně ze zdravotních důvodů a za druhé dávat milosti velmi exemplárně tak, aby byla justice nabuzena k tomu, aby začala fungovat normálně,“ přiblížil Bašta.

„Milost je opravný prostředek, když jaksi spravedlnost má pásku přes oči. Já bych řekl ve výjimečných případech a zejména ze zdravotních a sociálních důvodů,“ sdělil Zima.

Ústava prezidentovi umožňuje také zastavit trestní stíhání nebo udělit amnestii. K takovým rozhodnutím ale už musí připojit svůj podpis i předseda vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 5 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 6 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 10 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 12 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.