Česko nemá žádnou alternativu k Evropské unii, shodli se v pondělních Událostech, komentářích expremiér Mirek Topolánek, bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (SOCDEM) a vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Země v Unii podle nich využila přístupu na vnitřní trh. Rakušan upozornil, že potíže způsobuje zarámování tuzemské debaty o členství, které lidi rozděluje na „euroskeptiky a eurohujery“.
Prvním českým premiérem, který vyrazil do Bruselu už v roli představitele členské země EU, byl Vladimír Špidla. Země podle něj v rámci EU významně využila přístup na vnitřní trh. „A nepochybně jsme velmi významně využili možnosti, které nám dává i společný vědecký prostor, takže bych řekl, že Unii jsme v zásadě využili ve veškerých aspektech, ve kterých jsme mohli,“ shrnul. I přesto jmenoval jeden nevyužitý – jednotnou měnu. „Já bych se v každém případě snažil přijmout euro,“ poznamenal.
Podle prvního českého premiéra, který se za českého předsednictví postavil do čela Unie, Mirka Topolánka, vstup do EU vnesl Česko do „správného civilizačního okruhu“, čehož země využila, stejně jako do jisté míry i společného ekonomického prostoru. S postupem času ovšem Česko začalo být v Evropské unii na straně „troublemakerů“, míní. „Protože jsme si představovali Unii jinou, ale ona je reálná taková, jaká je,“ poznamenal.
Česko jako „země z Východu“
Topolánek poznamenal, že Česko vyhlíželo vysněný svět na Západě. „Pak jsme se tam najednou dostali a on byl jiný, s tím jsme se trochu nedokázali vyrovnat,“ míní. Evropa se podle něj zase nedokázala vyrovnat s pádem železné opony. „A z té výhody, kterou měla nepochybně v tom, že tady byl daleko ekonomicky slabší a nevýkonný sovětský blok. To znamená, vzájemně jsme se nechápali docela dlouho a ještě dnes sem tam narazím na někoho docela významného v Evropě, kdo nás pořád bere trochu jako tu východní Evropu s určitým despektem,“ řekl. Chybu vidí na straně bývalých i současných politiků, že nejsou sebevědomější.
Zkušenosti s předsednictvím má i nynější vláda v čele s Petrem Fialou (ODS). Rakušan reagoval, že poslední české předsednictví sebevědomé bylo. „Bylo to sebevědomé vystupování v Evropské unii a stali jsme se právě těmi státy, které už nejsou někde na okraji a brblají z pozice těch, kteří všechno torpédují, nepřicházejí s řešeními. My jsme se teď ve všech těch segmentech dostali do skupin států, které opravdu řeší,“ zdůraznil. Česko má podle něj po předsednictví dobré renomé a sebevědomí země se posunulo.
„Euroskeptici vs. eurohujeři“
Rakušan souhlasil, že vstup do volného evropského trhu Česko využilo maximálně. „Pokud se podíváme na to, jak se rozvinul náš veřejný prostor, jakým způsobem jsme dokázali přes všechny námitky čerpat evropské peníze do našeho prostoru, prostě ten bilion korun v České republice jednoznačně vidět je,“ řekl. Vyzdvihl také pozitiva volného pobytu, kterého využívají například studenti. Rakušan nicméně míní, že celá diskuse o EU v Česku nebyla zarámována „úplně šťastně“ – lidé se například v rámci ní dělí na euroskeptiky a eurohujery.
Také podle Špidly se debata nemůže zúžit na euroskeptiky a eurohujery, protože Evropská unie je živý projekt, který se mění. „Přichází celá řada velkých výzev – viz válka na Ukrajině nebo konec konců klimatická krize. Na to se musí reagovat, o to se vedou spory. Čili ta debata se nemůže omezit takhle schematicky na nadšence a odmítače,“ připomněl.
Rakušan vyzdvihl, že krize, kterou vyvolala ruská agrese na Ukrajině, zatlačila na reakční schopnost Evropy. „Abychom najednou byli schopni přijmout rychle sankce vůči Rusku, abychom byli schopni rychle reagovat na energetickou krizi, abychom rychle byli schopni se bavit o pomoci Ukrajině a zvládnout příliv ohromného počtu uprchlíků mířících na západ k nám. Evropa najednou musela ukázat nějakou politickou kompetenci a ono se to opravdu projevilo i na radách ministrů,“ popsal.
Špidla souhlasil, že EU vždy reagovala na situace, které nastávaly. „A když vidíte tu společnou reakci, tak se v zásadě dá konstatovat, že Unie je daleko integrovanější i v politickém smyslu, než jsme předpokládali,“ míní.
Identita Česka v EU
Podle Špidly si Česká republika navzdory původním obavám části obyvatelstva zachovala identitu a státnost v EU, přičemž vliv země v Unii je patrný. Topolánek poznamenal, že Česko obětovalo tehdy vědomě část suverenity za tehdy vytouženou ekonomickou prosperitu a bezpečnost. Podle něj se nicméně postupně ztrácí naopak původní unijní identita a étos. „A pokud budou ty divergenční nebo odstředivé tendence pokračovat, tak mám o ten evropský projekt velkou obavu,“ upozornil s tím, že z Evropské unie Česko nemá kam odejít.
Ke vstupu do EU podle Topolánka nebyla žádná alternativa. „A dnes je ještě méně než předtím,“ upozornil. „Jestliže nemáte možnost alternativy, nemáte možnost volby,“ řekl.
Také podle Rakušana není pro Českou republiku v současné době žádná alternativa k EU. Špidla poznamenal, že součástí EU je sdílená suverenita. „A neexistuje žádné mezinárodní uspořádání, kde by váha státu velikosti České republiky byla tak velká jako v Evropské unii,“ upozornil.
