Problém s dostupností léků přetrvá do jara, na podzim už bude vyřešen, očekává Válek

V Česku se šíří akutní respirační infekce a přes zmírnění v době vánočních prázdnin neočekávají zdravotníci, že by rychle skončila. Nemocných je více, než bývalo obvykle při epidemiích před příchodem covidu-19, ale ministr zdravotnictví se nechystá prosadit povinnost nosit respirátory.

„My jsme o tom velmi intenzivně diskutovali. (…) Situace není taková. Poslali jsme samozřejmě doporučení do zdravotnických zařízení,“ řekl Válek.

Shoduje se v tom se svými politickými konkurenty i lékaři. Podle opoziční poslankyně Maříkové není situace tak špatná, že by bylo potřeba plošně nařídit ochranu dýchacích cest. Za vhodné by spíše považovala apel, aby nemocní lidé nechodili do práce. „Cílem je, aby se lidé naučili s viry žít, protože nezmizí, a abychom byli zodpovědní. Ne abychom cokoli nařizovali,“ podotkla.

I podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je potřeba „se vrátit k tomu, že se musíme s virózami naučit žít“.

Chybějící léky

Letošní chřipková sezona je však zvláštní tím, že chybějí některé léky. Ministr Válek zdůraznil, že je to tak v celé Evropě, a nemyslí si, že se to vyřeší do konce zimy. „Musíme počítat s tím, že do konce března bude situace stále velice složitá,“ předeslal.

Dodal však, že ministerstvo se snaží zažehnat největší krizi. Mimo jiné se obrátil na výrobce z mimoevropských zemí, což mu nově umožňuje zákon. „Pojišťovny je zaplatí v té výši, která bude skutečnou cenou léku,“ ujistil.

Válek zároveň věří, že do podzimu se podaří situaci nadobro vyřešit. „Kroky, které jsme podnikli i v rámci předsednictví, které podniká HERA (Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace ve zdravotnictví), které podniká pan náměstek Dvořáček, povedou k tomu, že na podzim to snad už bude v pořádku,“ slíbil ministr.

Maříková se však obává, že kvůli tomu, že stát reguluje ceny předepisovaných léků, může nedostatek trvat dlouho. „Stát tlačí, aby byla cena co nejnižší a pro farmaceutické firmy je atraktivnější, když dají lék do jiné země, kde na něm více vydělají,“ uvedla.

Nynější situaci na trhu s léky dala také do souvislosti s válečnými uprchlíky z Ukrajiny. „Teď tady máme, musíme si uvědomit, několik set tisíc lidí z Ukrajiny. Jsou to i děti a matky s dětmi. Proto chybí i léky pro děti.  A nějaké léky se vyvezly na Ukrajinu. I to může mít podíl na tom, proč léky nejsou,“ prohlásila Maříková.

Lékaři a také lékárníci si stěžují, že se jim v podmínkách, kdy některé přípravky nejsou, špatně pracuje. Podle prezidenta České lékárnické komory Aleše Krebse je značně zatěžuje způsob, kterým se objednávají léky. Neexistuje systém, který by je upozornil, že dříve nedostupný přípravek mají distributoři právě na skladě. „Pokud se lék u distributora objeví, někdy tam vydrží jenom pár minut. Tak musíme hlídat, jaké léky a v jakém množství jsou k dispozici,“ poukázal.

Protože se nedostatek týká mimo jiné některých antibiotik a dalších léků na předpis, musí také lékaři zjišťovat, co vlastně mohou nemocným pacientům dát. „Dost často neléčíme tím, co by bylo optimální pro pacienta jako lék volby, nebo co by bylo odpovědné v rámci účelné antibiotické terapie, která by nezvyšovala rezistenci na antibiotika, ale léčíme tím, co prostě je,“ zdůraznil Šonka.

Za ideální by považoval, kdyby stát zajistil, že se lékař vše dozví automaticky, když vyplňuje elektronický recept. „Abych ve chvíli, kdy předepisuji lék, se dozvěděl, že není,“ nastínil.

Ministr zdravotnictví přičítá nynější situaci zejména tomu, že si výrobci léků špatně spočítali poptávku, protože předpokládali, že déle potrvají přísné covidové restrikce. Neočekávali proto takovou vlnu akutních respiračních infekcí, jaká přišla.

Podle Krebse se opravdu antibiotik spotřebovává velké množství. „Mají v současné době u antibiotik spotřebu, jako byla v předcovidových letech za celé sezony. A to jsme v první polovině ledna. Takže nebylo lehké to predikovat,“ podotkl.

Potíž je i v tom, že si lidé v obavách, že nebudou, pořizují léčiva do zásoby. Krebs upozornil, že některé lékárny proto stanovily limit na počet balení, které prodají jednomu zákazníkovi. Podle Válka se to projevilo například v tom, že když se podařilo dovézt dětský Nurofen, prodalo se za tři týdny množství, které by v předcovidových letech vystačilo na čtvrt roku.

Za „minoritní problém“ naopak označil Válek černé obchodování s antibiotiky, byť připustil, že je to existující problém. Šéf lékárníků před nákupy antibiotik na internetu varoval, upozornil však, že se snahy prodávat léčiva například prostřednictvím internetových bazarů objevují již delší dobu. „Ta činnost jako taková je sama o sobě v rozporu se zákonem. Druhá věc je, že to může být velice nebezpečné,“ zdůraznil. Kromě nesprávné indikace hrozí podle něj, že takto pořízený lék bude padělek, anebo že bude poškozený špatným skladováním.

Přeplatí Německo sousedy? Podle Válka nemůže

Maříková se obává, že situaci dál zhorší rozhodnutí německého ministerstva zdravotnictví změnit pravidla ohledně regulace cen. Podle poslankyně hrozí, že distributoři přestanou dodávat léky například do Česka a raději je pošlou do Německa, které zaplatí víc.

Válek to však odmítl. Domnívá se, že evropská pravidla neumožní Německu skoupit léky určené pro jiné unijní země. Za vhodné řešení považuje to, co učinil sám, tedy že chybějící přípravky nakoupí mimo EU. Problém však podle Válka je hlavně v tom, že některé léky obecně chybějí v celé Evropě, což by podle něj měla řešit HERA.

Maříková však není přesvědčena, že unijní mechanismy skutečně zafungují. „Pevně věřím, že za půl roku, za rok nebudeme sedět a nebudeme to kritizovat,“ řekla.

Dala najevo, že považuje problém s výpadky léků za výsledek dlouhodobého zanedbání. „Situace se dlouhodobě neřešila. Už v minulých letech se o tom hovořilo, když se podíváte na stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak před půl rokem ujišťoval veřejnost, že to drží pevně v rukou a nehrozí žádné velké výpadky,“ poukázala.

Válek uvedl, že bezprostředně se chce zabývat aktuální krizí. „Situace se musí teď řešit, a ne hledat, kde je chyba. Musí být dostatek léků, nesmí dojít k ohrožení lidského života,“ podotkl. Až ale bude léků dost, chce se zaměřit i na lepší fungování lékového ústavu.