První den míru umírali oslavující lidé na ulicích měst. Rudá armáda bombardovala prchající Němce a s nimi i Čechy

Nahrávám video

Oslavy konce války netrvaly v některých městech dlouho. Hned v první den míru zemřelo při náletech Rudé armády na 1300 lidí. Nejvíc obětí bylo v Mladé Boleslavi, kde propaganda desítky let připisovala bombardování nacistům.

První mírové ráno bylo v Mladé Boleslavi podobné jako jinde: v oknech visely vlajky, lidé zakrývali německé nápisy. Městem prchali k Labi zbytky wehrmachtu i němečtí civilisté. Všechno ale skončilo v deset dopoledne.

Mladá Boleslav sice měla připravené plány, jak při náletu obyvatele zachránit – útěkem na louku nebo do krytů –, po celou válku je však nebylo potřeba naplnit. V první den míru už bombardování nikdo nečekal, lidé v ulicích letadlům dokonce mávali. „Před budovu kasáren dopadaly pumy přímo do volného prostoru. Lidé neměli šanci se schovat a umírali přímo na ulici,“ vysvětlil historik Jiří Filip.

Hlavním motivem náletů letectva Rudé armády byla snaha zastavit ustupující německé jednotky. Podle kapitulačních protokolů se totiž útvary wehrmachtu nesměly od 00:01 hodin 9. května přesunovat z místa, kde se právě nacházely. Němečtí vojáci i jejich spojenci to ale nedodržovali, protože se nechtěli stát zajatci Rudé armády, nýbrž cílili do vytouženého zajetí americkou armádou. 

K jednomu porouchanému německému vojenskému automobilu se zase seběhly děti, které si v místě hrály. „A to byl okamžik, kdy dopadly bomby,“ popsal historik Filip.

Hlavním terčem ale byly silnice, mosty, přívozy – zkrátka vše, kudy Němci chtěli prchat. Nálet se nevyhnul ani místní automobilce.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zbabělý útok hitlerovců?

O tom, co se v Mladé Boleslavi 9. května stalo, se lhalo ještě desetiletí poté. V almanachu, který vydalo komunistické vedení města, se například psalo: „Střelba palubních zbraní nenechává nikoho na pochybách, že jde o vražedný, zbabělý útok hitlerovských letců.“

Na pochybách byl ale okresní archivář Karel Herčík, který už v šedesátých letech upozornil, že oficiální verze nesedí. „Velice opatrně jsem říkal, že nelze vyloučit, že se jednalo o taktický nálet sovětský. Několikrát jsem byl za to kárán,“ tvrdí Herčík.

Funkci místního archiváře proto musel opustit, ke slovu se ale znovu dostal po roce 1989 jako první polistopadový starosta města.

O bombardování měst rozhodl maršál Koněv

Mladá Boleslav, kde zemřelo 148 místních obyvatel a zhruba tři stovky ustupujících vojáků, se stala tragickým symbolem sovětského bombardování. Městem přitom tehdy procházely německé, estonské a litevské jednotky.

Sovětské letectvo ale den po válce na rozkaz maršála Ivana Stěpanoviče Koněva zasáhlo i desítky dalších měst a vesnic. Letouny Rudé armády útočily také v Mělníku, Liběchově, Litoměřicích, Roudnici nad Labem, Byšicích, Úštěku či v prostoru Liberec – Jablonec nad Nisou, ve Ždírci nad Doubravou a Krucemburku na Vysočině. Všechny útoky nejsou podle historiků zdaleka zdokumentovány.

V květnu 1945 operovali nad Čechami letci 2. letecké armády, nad střední Moravou a Českomoravskou vysočinou piloti 5. letecké armády a nad severovýchodní Moravou a Slezskem letci 8. letecké armády. Z hlediska počtů vzletů letadel Rudé armády dominovala ten den s 1320 vzlety a 697 nasazenými letadly 2. armáda, které velel maršál Koněv. Devátého květnového dne měla 5. armáda 540 vzletů a 344 letadel a 8. armáda 91 vzletů a 82 nasazených letadel.

Narodil se v carském Rusku 28. prosince 1897.

Bojoval v první světové válce. Po ní ho zaujaly bolševické myšlenky a na dva roky se zapojil do občanské války v Rusku. Členem Rudé armády už zůstal.

Ve třicátých letech se vyhnul armádním čistkám. Velel vojákům v Mongolsku, později se stal velitelem 2. armády na Dálném východě. Také se stal poslancem Nejvyššího sovětu a kandidátem stranického ústředního výboru.

V druhé světové válce se zprvu jako velitel neosvědčil, před popravou ho zachránil Georgij Žukov. Spolu s ním a dalšími Koněv zachránil Moskvu, poté se zúčastnil bojů u Kursku a v závěru války se jeho vojska podílela na dobytí Berlína.

Odtud se přesunul k Praze. Koněvovi vojáci také osvobodili severní, střední a východní Čechy. 

Koněvův podíl na osvobození české metropole byl přesto spíše v rámci dočišťovacích operací. Spolu s ním navíc dorazili i agenti kontrarozvědky, kteří v Praze zatýkali a odváželi československé občany, kteří kdysi utekli před bolševismem. Zmizelo nejméně tisíc lidí.

Po zformování Varšavské smlouvy se Koněv stal vrchním velitelem jejích ozbrojených sil.

V roce 1956 velel sovětským vojskům, která rozdrtila maďarské povstání, zemřelo tehdy nejméně dva a půl tisíce lidí.

V šedesátých letech velel sovětským silám při stavbě Berlínské zdi.

V roce 1968 zpravodajsky zaštítil vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Zemřel 21. května 1973.

Ivan Stěpanovič Koněv
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 6 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 12 hhodinami
Načítání...