Pseudokoalice jsou evergreenem, vzbuzují ale nejasnosti, míní experti

Nahrávám video

Spojit několik stran a hnutí do jedné kandidátky lze, volby se kvůli tomu rušit nebudou, řekly minulý týden soudy. Neshodly se ale v tom, jestli to je porušení zákona. Věc zřejmě vyřeší až Ústavní soud. O vzniklých nejasnostech, právní úpravě koalic a rozhodování soudů ohledně voleb hovořil v Interview ČT24 předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a v Událostech, komentářích bývalý předseda ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník Marek Antoš a politoložka Vladimíra Dvořáková.

Podle různých soudů jsou takzvané skryté koalice buď jen něco, co se dělalo vždy, nebo obcházení zákona, či rovnou jeho porušení. Ve výsledku všechna uskupení, ať už se nazvala jakkoli, letos kandidovat mohou.

Ačkoli rozdílné přístupy soudů k přiznávání koalic vzbuzují nejasnosti, Šimka upozorňuje na to, že právo vždy nedává jednoznačné odpovědi a záleží na detailní argumentaci a posouzení. K tomu v případě rozhodnutí krajských soudů a jejich zdůvodnění dle jeho názoru došlo.

Nahrávám video

„Jsem spokojen s tím, že všechna rozhodnutí jsou velmi přesvědčivě vyargumentována a je vidět, že správní soudnictví i ve volebních věcech má velmi vysokou úroveň, která se projevuje i v tom, že rozsudky citují různé zahraniční prameny a jdou třeba i do volební politologie,“ shrnul Šimka.

Ne všechno musí řešit soudy, říká Antoš

Podle Rychetského všechna rozhodnutí spojuje „vědomí určité zdrženlivosti“. „Volby jsou velice důležitým okamžikem ve společnosti, v historii každé země. Zasahování soudu do voleb je přece jen krok, který svým způsobem jde proti většinově vyjádřené vůli,“ uvedl bývalý předseda Ústavního soudu s tím, že výraznější zásahy soudů do voleb připadají v úvahu jen ve skutečně mimořádných situacích.

Podle Antoše je namístě si klást otázku, zda se soudy takovou záležitostí mají vůbec zabývat. „Praxe, která je teď některými soudy označovaná jako protizákonná, je setrvalá a svůj původ má v rozhodnutí Ústavního soudu z roku 1996,“ upozornil. To podle ústavního právníka stanovilo, že „koalicí je ten, kdo se tak sám označí, a že nikdo nemá pravomoc to přezkoumávat.“

„Je otázka, jestli je fér se o tom dnes bavit, jestli není od soudů překvapivé, že nyní přichází s novou interpretací,“ uvažoval Antoš a poukázal na skutečnost, že doposud soudy danou praxi politických uskupení akceptovaly.

„Ne všechno musí řešit soudy a ne všechno mají řešit soudy. Kladl bych si otázku, jestli je protiústavní, pokud se parlament rozhodne nechat kandidovat subjekty v různých nepřiznaných koalicích nebo slepencích, nebo není. Mně se to protiústavní nezdá. Je na parlamentu, aby se rozhodl, jestli to tak chce, nebo nechce,“ dodal ústavní právník.

Stávající praxe vytváří nebezpečnou situaci, míní Dvořáková

Nejednoznačnost situace ohledně možností spojovat různé strany do jedné kandidátky je podle Šimky odrazem vývoje po roce 1989. „Snaží se skloubit neslučitelné. Na jedné straně dosažení koncentrace politických stran tak, abychom neměli parlament složený ze třiceti stran, ale i velmi širokou svobodu kandidujícím subjektům tak, aby to nemusela být jenom striktně jedna strana,“ vysvětlil Šimka.

Je to právě tato kombinace přístupů, jež dle jeho názoru vedla k určitým nejasnostem, které se projevily letos při registrování kandidujících stran.

Podle Šimky je na zákonodárcích, zda budou v této praxi pokračovat. „Dovedu si velmi dobře představit, že prostě budeme žít v tom starém modelu a všichni si na to zvykneme. Už je to zažité, nějak to funguje, byť někdo na to může nadávat,“ řekl Šimka.

Pokud by mělo dojít k určitému omezení volnosti kandidujících subjektů, bylo by podle Šimky nutné „definovat koalice daleko precizněji a důkladněji a nalézt nějaký testovací mechanismus, jestli to je už nějaká skrytá koalice, nebo jestli to pořád je kandidující jedna strana s pár dalšími členy na kandidátce“.

Politoložka Dvořáková ovšem upozorňuje, že stávající praxe, kdy v některých případech bývají na jedné kandidátce spojeni představitelé různých stran a hnutí, vytváří „nebezpečnou situaci“. „Vzniklo velké množství pseudokoalic. Bude tam mnoho politických stran, které by se jinak nedostaly, a které se budou chtít do příštích voleb zviditelnit,“ říká Dvořáková. Vlivem zastoupení různých názorových proudů na jedné kandidátce může dle jejího názoru volič v konečném důsledku podporovat něco, s čím se plně neztotožňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...