Rada České televize se ve středu důrazně ohradila proti tvrzení, že hospodaření ČT není pod kontrolou a že má televize dostatek rezerv k udržení nynějšího rozsahu výroby v případě návratu k výši příjmů z roku 2024 před zvýšením poplatků, o kterém uvažuje vládní koalice. Vyplývá to z usnesení radních. Proti hlasovali Pavel Matocha a Luboš Veselý, kterým končí mandát a o členství se znovu ucházejí.
Pochybnosti o kontrole hospodaření veřejnoprávních médií zmínil v tisku ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Radní uvedli, že hospodaření ČT prověřuje profesionální audit na úrovni velkých firem a zároveň je pod drobnohledem Rady ČT s odborným servisem dozorčí komise. Detailní zprávy schvalují Poslanecká sněmovna a Senát.
Rada zároveň odmítla tvrzení, že ČT má dostatek rezervních prostředků a že k udržení současného rozsahu výroby jí stačí rozpočet z roku 2024. Návratem do roku 2024 nebo před něj by ČT nebyla schopná plnit závazky memoranda a zákona o ČT. Zároveň vyzvala politiky k nastavení podmínek, aby ČT mohla ve své činnosti vycházet z transparentních, přiměřených a předvídatelných principů.
Koaliční poslanci podle dva týdny starého vyjádření předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury chystají návrh novely zákona, který od července oprostí od placení televizních a rozhlasových poplatků seniory nad 75 let, nezaopatřené do 26 let, zdravotně postižené a také firmy. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) ale nešlo o konečný návrh a výsledkem změny by měl být návrat rozpočtu ČT do roku 2024.
Schůzky s Klempířem
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek by se měl v pátek dopoledne s Klempířem sejít. Jednat by měli o budoucím financování ČT. Radním šéf veřejnoprávní televize ve středu řekl, že neví, jaký návrh financování médií veřejné služby mu ministr kultury přednese.
S Klempířem se v pátek na samostatné schůzce sejde také ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral, sdělila mluvčí rozhlasu Lidija Erlebachová. Tématem bude rovněž financování médií veřejné služby.
Chudárek ve středu uvedl, že návrat financování ČT do roku 2024 před schválením velké mediální novely, která zvýšila TV poplatek ze 135 na 150 korun, by znamenal pro ČT výpadek příjmů zhruba 850 milionů korun. V případě návrhu zveřejněného Okamurou vyčíslil výpadek na 2,1 miliardy korun, tedy třetinu příjmů z poplatků.
Dlouhodobé závazky
Podle Chudárka má ČT nasmlouvanou výrobu na několik let dopředu, aby dostála požadavkům memoranda, které loni televize na pět let uzavřela s ministerstvem kultury. „Znamenalo by to útlum výroby a propuštění lidí. Muselo by dojít k ukončení memoranda,“ podotkl Chudárek. Memorandum mimo jiné určuje, že 30 procent vysílání musí tvořit vlastní tvorba, jaký podíl mají tvořit dokumentární nebo animované pořady nebo televizi zavazuje k investicím v určité výši.
ČT také podle Chudárka nakoupila vysílací práva ke sportovním přenosům za stovky milionů korun. Tyto smlouvy přitom podle něj nelze zrušit, televize musí přenosy odvysílat a navíc je poskytnout i dalším televizím. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) k tomu uvedl na síti X, že Chudárka oslovil se žádostí o setkání, jehož cílem je získání podrobných informací o plánech a financování veřejné mediální služby v oblasti sportu.
Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok by měla ČT hospodařit vyrovnaně s 8,5 miliardy korun, televizní poplatky by jí měly vynést 6,73 miliardy korun. U ČRo by v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun měly poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získala média z poplatků zhruba o miliardu korun méně.
Nevládní organizace obhajující svobodu tisku a médií Reportéři bez hranic (RSF) ve středu uvedla, že plán české vlády na konec poplatků hrozí narušením nezávislosti veřejnoprávních médií v zemi. „Vyzýváme ministra kultury a vládní většinu, aby před provedením jakýchkoli legislativních změn poskytly dostatek času na konzultace s odborníky a veřejnou debatu za účasti všech relevantních zainteresovaných stran,“ uvedl šéf pražské pobočky RSF Pavol Szalai.
