Reportéři ČT se vydali po stopách řetězových e-mailů. Dezinformace cílí na statisíce seniorů

Nahrávám video

V Česku slouží řetězové maily jako jeden z hlavních dezinformačních kanálů. Tuzemský fenomén zpráv, které pracují se strachem a vyvoláváním nenávisti, cílí hlavně na starší generaci, která v internetovém prostředí patří k nejzranitelnějším skupinám. Podobu a vývoj mailů v posledních měsících pro pořad Reportéři ČT mapovali Ondřej Golis a Zuzana Černá.

Nejúspěšnější řetězové zprávy dorazí až do statisíců schránek, a dokáží tak zaktivizovat nezanedbatelnou část společnosti. Odborníci označují jejich rozšiřování za jednu z výrazných bezpečnostních hrozeb. Využívá je často i oficiální ruská propaganda. 

„V poslední době (řetězové e-maily) přispívají k problémům ve společnosti,“ míní expertka na dezinformace z Masarykovy univerzity Petra Mlejnková. Podle mluvčího takzvaných Českých elfů, tedy skupiny, která mapuje šíření dezinformací na českém internetu, mají jednotlivé zprávy až statisícové dosahy. „Podstatou řetězového emailu je, že je rozeslán na velké množství adres s apelem nebo prosbou, aby se ta zpráva šířila ještě dál,“ shrnuje Mlejnková. 

Jedním z běžných příjemců podobných zpráv je také pětaosmdesátiletý senior z Beskyd Jaroslav Blinka, který dříve pracoval jako voják z povolání. Řetězových e-mailů mu přichází několik denně. 

„Pomalinku si je přebírám, a to, co se mi líbí, na to se podívám, přečtu si, a zvážím, co přeposlat,“ ukazuje s tím, že nemá strach z toho, že by po svém zvážení případně poslal dál nepravdivé informace. Právě přeposílání e-mailů u starší generace popisuje Kartous jako „improvizované sociální sítě,“ které pro velkou část společnosti slouží jako hlavní digitální komunikační kanál. 

Důvěra k blízkým a odhalení „zatajovaných“ skutečností

Přeposíláním mailů přátelům si čas krátí i bývalý pracovník elektrárny Václav Galovský, který se svou manželkou žije na severu Moravy. Denně rozešle maily dál pětadvaceti až třiceti lidem. „Maily přijímám a podle charakteru názoru, který mají různí známí, tak to přepošlu, nebo nepřepošlu. Teprve daleká budoucnost, a historici řeknou našim pravnoučatům, co byla dneska pravda, co je lež,“ podotýká ohledně případných lživých zpráv. 

Podle sociologa Nikoly Hořejše jakékoliv sdělení řetězových mailů působí obzvlášť silně kvůli tomu, že zhruba šedesát procent společnosti se domnívá, že z médií se „nedozví celou pravdu.“ Atraktivní je tak možnost údajného odhalení zamlčeného. Soukromým zprávám od lidí, kterým příjemce důvěřuje, pak díky tomu důvěřuje daleko víc, doplňuje Mlejnková. 

„Mezi těmi, kteří věří řetězovým mailům, je řada vysokoškoláků, řada vzdělaných lidí i z profesí, jako jsou třeba lékaři, učitelé. Charakterizuje je ale spíš pocit, že demokracie nefunguje, že já nemám zastání, že na mě nikdo nebere ohled,“ myslí si Hořejš.  

Dezinformační maily v době prezidentských voleb

Hlavním pracovním nástrojem dezinformací jsou strach a nenávist. Tyto emoce doprovázely i nedávnou volbu prezidenta, při níž dezinformace mapovala anonymní skupina Čeští elfové.

Už loni v prosinci zaznamenali prudký nárůst dezinformací týkajících se vybraných kandidátů, zvláště zvoleného prezidenta Petra Pavla. Terčem těchto zpráv se podle skupiny stal hlavně před druhým koleb prezidentských voleb. Doplňují, že rozhodujícím bodem se stala první tisková konference expremiéra Andreje Babiše (ANO) po postupu do druhého kola, kde zmínil několik údajných dezinformací, které se následně ve zprávách začaly opakovat. 

obrázek
Zdroj: ČT24

„První řetězové emaily proti Petru Pavlovi jsme zaznamenávali v půlce října. Obrovský nárůst byl na začátku listopadu a v půlce prosince se to překlopilo a mnohem víc jich bylo proti Danuši Nerudové. Potom se to zase zpátky překlopilo proti Pavlovi, takže bylo vidět, že i dezinformátoři se orientují ve volebních preferencích,“ ohlíží se jedna z členek Českých elfů. 

Experti rovněž upozorňují, že prezidentská kampaň byla v míře dezinformací výjimečně plodná. „Před druhým kolem jsme mohli pozorovat něco, co jsme doposud na této úrovni nepozorovali. Tady dochází k symbióze mezi prezidentským kandidátem a dezinfoscénou,“ zmiňuje Mlejnková. 

Nahrávám video

Význam problému potvrzuje i novinářka a čerstvá držitelka ceny Ferdinanda Peroutky Ivana Svobodová. Počátek šíření řetězových e-mailů z pozorování datuje zhruba na konec roku 2013, kdy začaly přicházet zcela falešné zprávy ohledně situace na Ukrajině. „Průběžně to přešlo do dezinformací v souvislosti s uprchlickou krizí, pak souvisely s koronavirem a nyní se výrazně týkají ruské agrese na Ukrajině,“ popisuje reportérka časopisu Respekt v pořadu Události, komentáře.

Čím dál více tyto zprávy pak dle ní způsobují rodinné spory, které často končí úplným přerušením komunikace. „Neustálý přísun podobných zpráv zahltí mozek a velice špatně se to vysvětluje lidem, kterým se to stane. Pro rodiny je to obtížná situace a mnoha rodinám to způsobilo ve vztazích velkou trýzeň,“ dodává. 

Nástroje k ověření informací

Autor reportáže Ondřej Golis, který mapoval původ zpráv, se domnívá, že drtivá většina autorů těchto dezinformací je o jejich pravdivosti přesvědčená. „Nemyslím si, že jsou to lidé, kteří jsou za to nějak placení. Dělají to ze svého přesvědčení, že objevili něco, co jim média nějak tají, a že je nutné s tím seznámit svoje blízké a svoje okolí,“ říká. 

Klíčové je proto prohlubovat digitální gramotnost u lidí v seniorském věku společně s ukázkami nástrojů pro ověření přicházejících informací, říká ředitel vzdělávacího a kulturního centra pro seniory Elpida Jiří Hrabě. „Je asi třetina seniorů, kteří si informace pravidelně ověřují. Další třetina je šedá zóna, která váhá, což je dobře, protože je důležité o tom mluvit, a pak je poslední třetina, kterou nepřesvědčíte,“ doplňuje. 

V případě diskuzí v rodinách radí, aby si lidé navzájem pomohli osvojit dovednosti, aby si sami zjistili, že „daný článek by měl být podepsaný, ozdrojovaný a mělo by být uvedeno, kdo je vydavatelem daného média, podle čehož se dá zjistit, co píše a v čí prospěch.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 2 mminutami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 1 hhodinou

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 8 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 9 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 19 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.