Reportéři ČT: Útok ruských agentů ve Vrběticích zůstane bez trestu

Nahrávám video

Největší teroristický útok na území Česka, po kterém zůstali dva mrtví čeští občané a miliardové škody, zůstane bez trestu. Po letech se přišlo na to, že výbuch muničních skladů ve Vrběticích měli na svědomí důstojníci ruské tajné služby GRU. Útok ale letos skončil bez obvinění. Reportéři ČT zjistili, že vyšetřování provázely zásadní spory mezi policií a dozorujícím státním zástupcem. Ten neumožnil policistům provést domovní prohlídku u lidí podezřelých ze spolupráce s GRU, manželů Šapošnikových, kteří v celém případu hráli zásadní roli. Natáčely Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

Vyšetřování výbuchu dvou muničních skladů z roku 2014 se dlouho táhlo. Průlom nastal až v roce 2018, když britská policie označila za podezřelé z otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala dva důstojníky ruské tajné služby GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina. Ti totiž dokonce vystoupili v ruské televizi, kde se snažili vysvětlit, že v Salisbury byli jen jako turisté, ne jako vražedné komando.

„Kolega při seznámení se spisem odhalil, že naše zjištění k fotografiím a totožnosti osob se shodují s osobami, které se začaly objevovat ve veřejném prostoru po útoku v Salisbury,“ popisuje šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek.

Policie podrobně popsala, jak se pohybovali oba muži na území Česka v době výbuchu muničních skladů. Přiletěli letadlem pět dnů před výbuchem do Prahy, kde se ubytovali. Na cestě zanechali řadu stop. Že by se dostali do muničního skladu, ale policie zadokumentováno nemá.

„Nemáme pevný důkaz pro to, že tam fyzicky byli, byť to samozřejmě předpokládáme,“ říká Mazánek. Policie před půl rokem vyšetřování výbuchu odložila. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to bylo jen proto, že Rusko odmítá spolupracovat. Detektivové ale dál zkoumali, kdo agentům GRU v Česku dlouhodobě pomáhal. Zaměřili se na manžele Nikolaje a Elenu Šapošnikovy. 

Údajná intervence Grosse

Manželé Šapošnikovi jsou bývalí občané Sovětského svazu, kteří u nás na počátku devadesátých let získali politický azyl. Nikolaj pak pracoval pro firmu Imex Group, jejíž sklady ve Vrběticích vybuchly. Reportéři ČT je navštívili poprvé před dvěma lety v jejich vile v Řecku. Jejich role tehdy nebyla jasná. Šapošnikov již zemřel. 

Zatímco Nikolaj získal v Česku občanství relativně snadno, Elena o něj žádala šestkrát. „My dnes naprosto prokazatelně víme, že občanství získala na základě poskytnutí nepravdivých informací a podvodu,“ říká vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti ministerstva vnitra Jan Paďourek. Celý proces byl prý velmi nestandardní. „České státní občanství získala na základě intervence, nebo řekněme rozhodnutí tehdejšího ministra vnitra, pana (Stanislava) Grosse,“ dodává Paďourek. 

Podle Paďourka rodina v Česku fungovala „standardně“. „Jejich úkolem bylo, aby se tady etablovali, aby si našli ubytování, zaměstnání, přátele,“ popisuje. Podle právního zástupce Imex Group Šapošnikov do společnosti nastoupil v roce 2006. Pracoval tam jako obchodní zástupce ve vztahu k ruskojazyčným státům. Na kolegy působil přátelsky.

„V kontextu toho celého příběhu, o kterém mluvíme, jsem bytostně přesvědčen, že celá tato aktivita byla součást dlouhodobě připravované zpravodajské operace,“ tvrdí Paďourek.

Rekonstrukce: Nikoliv přátelská, ale služební komunikace

Podle policejních dokumentů Reportéři ČT zrekonstruovali, co před výbuchy Šapošnikovi dělali. S kým se potkávali a jakou vedli mailovou komunikaci s důstojníky elitní skupiny GRU. Když do výbuchu ve Vrběticích zbývaly zhruba tři týdny, Šapošnikovi přijíždějí z Řecka, kde žijí, zpátky do Česka. Policisté jejich cestu podrobně zmapovali. Ví, že jeli ze zdravotních důvodů autem, či kde tankovali. V té době také přichází Šapošnikové e-mail.

„Dobrý den, Eleno, zasílám žádost o návštěvu ve skladech (pokud je potřeba). V případě potřeby zašleme kopie pasů,“ píše se v něm. V mailu je v příloze žádost státní komise pro národní bezpečnost republiky Tádžikistán. Píše se v ní, že posílají dva pracovníky, kteří mají prohlédnout munici a zbraně uložené ve Vrběticích. Šapošniková na e-mail brzy odpovídá.

„Andrušo, ahoj. Blahopřejem k narozeninám! Chtěli bychom ti popřát osobně. Budeš na Skypu?“ píše žena. Dva pracovníci, které měl údajně Tádžikistán poslat, ale ve skutečnosti byli podle policie důstojníci GRU Čepiga s Miškinem. Šapošnikovi byli v kontaktu dokonce s šéfem jednotky 29155 ruské GRU Andrejem Averjanovem. 

„Je to člověk, který stál v čele speciální jednotky, která měla za cíl eliminaci nepohodlných osob, které jaksi působily proti zájmům Ruské federace v zahraničí, ale i (organizaci) dalších záškodnických a teroristických činů,“ vysvětluje Paďourek.

Na začátku října 2014 odjíždí manželé Šapošnikovi i s dcerou do Lisabonu. Zde se setkávají právě s generálem Averjanovem. Do výbuchu zbývá dvanáct dní. Po návratu z Lisabonu přichází Šapošnikové e-mail z adresy, kterou používala GRU: „Ahoj! Zašli, prosím, adresu firmy.“

Šapošniková tvrdí, že nevěděla, kdo Averjanov je, podle Paďourka to ale není pravda. „Je to lež i z toho důvodu, že máme k dispozici mailovou komunikaci mezi Averjanovem a Šapošnikovou, a tam je jednoznačně prokázáno, že to nebyla žádná přátelská komunikace, ale velmi, velmi služební komunikace,“ říká.

Agenti odlétají z Evropy v době výbuchu

Zpět v Česku Nikolaj komunikuje s tehdejším majitelem firmy Imex Petrem Bernatíkem mladším. O jejich komunikaci z policejních dokumentů vyplývá, že se šest dní před výbuchem Šapošnikov schází s Bernatíkem ve vinárně. Tráví zde odpoledne a večer. Během jejich schůzky přichází Bernatíkovi e-mail. 

„Zpráva neobsahuje žádný text, na nic nenavazuje, před ani po ní nikdy neproběhla komunikace mezi těmito adresami, a i veškerá starší komunikace s partnery z Tádžikistánu probíhala jiným způsobem. Zpráva obsahuje pouze předmět Pasport a přílohu, ve které se nachází dva soubory obsahující fotokopie tádžického pasu na jména Ruslan Chalimovič Tabarov a moldavského pasu na jméno Nicolai Popa. Z obou fotografií byla odstraněna metadata,“ píše policie.

Imex Group už dříve slovy svého právního zástupce reagovala, že pro to nemá vysvětlení a neví, jaké jsou „zpravodajské hry Ruské federace“.

Manželé Šapošnikovi 13. října odjíždějí do slovenských lázní Bešeňová, kde se setkávají s dalším členem GRU, Alexejem Kapinosem. Na stejném místě se v té době pohybuje i Andrej Averjanov. Do výbuchu ve Vrběticích zbývají pouhé tři dny. Právě v této době jsou už na území Česka důstojníci GRU Čepiga s Miškinem, přejíždí z Prahy do Ostravy, kde naposledy policie jejich pohyb zmapovala. Podle detektivů následně nastražili výbušninu ve vrbětickém skladu.

Policie zmapovala pohyb několika agentů GRU. Všichni odlétají ze střední Evropy zhruba v době, kdy vybuchl muniční sklad. Nedlouho poté dostala Šapošniková podle zahraničních investigativních novinářů vyznamenání Hrdinka Ruska. 

„To patří mezi opravdu jedno z nejvyšších ruských vyznamenání, které se samozřejmě nedávají emigrantům, kteří požádají o politický azyl v nějaké cizí zemi, ale dávají se lidem, kteří vykonali něco z hlediska ruských zájmů ve prospěch Ruské federace,“ vysvětluje Paďourek. Investigativní novináři navíc tvrdí, že Šapošniková měla také ruský pas.  

Policie a státní zástupce se neshodli

Ani pas, ani vyznamenání však vyšetřovatelé fyzicky neviděli, přestože jde o velmi důležité důkazy. Vyplývá to z policejních dokumentů. U Šapošnikových totiž nebyla provedená domovní prohlídka. O její realizaci policie státního zástupce žádala. Ten s ní ale nesouhlasil.

„Dozorový státní zástupce tyto podněty neakceptoval. V případě návrhu na provedení domovní prohlídky nebylo zjištěno žádné důvodné podezření, že by se v objektu, jehož prohlídka byla navrhována, mohla nacházet věc důležitá pro trestní řízení, tedy důkaz, který by mohl mít pro trestní řízení význam,“ sdělil krajský žalobce v Brně Jan Sladký.

Nebyl to ale jediný spor detektivů a státního zástupce. Policisté také chtěli, aby žalobce požádal o provedení pitvy Šapošnikova, který nedávno zemřel. Chtěli si být jistí, že lze vyloučit cizí zavinění.

„O provedení soudní pitvy těla zemřelého pana Šapošnikova státní zástupce nepožádal z toho důvodu, že české orgány činné v trestním řízení neprováděly úkony trestního řízení směřující k objasnění úmrtí pana Šapošnikova na území cizího státu,“ sdělil Sladký.

Policie a státní zástupce se ve finále neshodli ani na tom nejdůležitějším – zda Šapošnikovou obvinit z vyzvědačství. To policie navrhla. Šapošniková se ho měla dopustit i v jiných případech než jen v kauze Vrbětice. Podle žalobce však detektivové neprokázali, že by žena věděla, že je v kontaktu s agenty GRU. Odložení případu Šapošnikové pak potvrdilo i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. 

„Musela velmi dobře vědět, s kým má tu čest, o tom nemám pochyb,“ míní Mazánek. Policie to tak uvedla i ve svém usnesení.

„Osobně musím říci, že jsme to skutečně vážili na laboratorních vahách, protože ta věc byla hraniční, zda potvrdit názor státního zástupce, nebo jít v podstatě proti němu a potvrdit názor policejního orgánu,“ říká vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Zároveň ale vytýká žalobci, že jeho komunikace s policií nebyla v pořádku.

„Nebudu zastírat to, že došlo k určitým nevhodným komentářům a hodnocení práce policie ze strany státního zástupce,“ přiznal Dragoun. Státní zástupce z Krajského státního zastupitelství v Brně Martin Malůš se k tomu odmítl vyjádřit.

„Z mého pohledu jsou Vrbětice natolik závažná kauza, že tam určitě měly být napřeny velké kapacity tak, aby tam vše proběhlo bezproblémově,“ sděluje právník z Transparency International Petr Leyer. Případem se bude ještě zabývat nejvyšší státní zastupitelství. 

„Myslím, že nás může uklidnit alespoň konstatování, že prozrazený agent už není agent a že snad už paní Šapošniková nebude pokračovat v těchto aktivitách,“ uzavírá Paďourek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 3 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 11 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 12 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 23 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.