Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Josef Valihrach (SsČRNEZ)

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 36 kandiduje uskupení Strana soukromníků České republiky a NEZÁVISLÍ s podporou Občanské demokratické aliance a profesních společenstev, lídrem je Josef Valihrach. Rozhovor s ním vedla Tereza Kručinská.

Na úvod představte to hlavní, co budou Soukromníci, respektive vaši případní europoslanci prosazovat v Evropském parlamentu, pokud uspějete.

Zastřešující téma je „Živnostníci a sedláci do Evropy“. Jak bylo několikrát bohužel dokázáno, na velké strany se spolehnout nemůžeme. Rády na nás pamatují před volbami, ale pak zjistíme, že priority mají někde jinde, a musíme se o reprezentaci našeho stavu postarat sami. To je důvod, proč naše kandidátka vznikla trochu unikátně – jde o spolupráci deseti stran a profesních sdružení, kdy se snažíme propojit lidi z různých sektorů. Nejde jenom o sedláky a živnostníky, máme tam lidi z akademické sféry, starosty či zástupce místní samosprávy. Pro nás je důležité, abychom dokázali co nejlépe informovat tuto skupinu a reprezentovat svobodně smýšlející lidi. Když musím mluvit za sebe, tak obrovské téma je neobsazení zemědělského výboru a výboru pro rozvoj venkova. Deset let tam nikoho nemáme. Vzhledem k tomu, jak obrovské téma to je v Evropské unii, je to škoda.

Zároveň musím zůstat věrný tomu, odkud pocházím. Jsem z několikagenerační vinařské rodiny, bohužel přerušené minulým režimem. O České republice se pořád mluví jenom jako o zástupcích velkých, dá se říct průmyslových zemědělských podniků. Je potřeba nastolit i kontrapozici, mluvit o nás – že jsme tady jako sedláci, kteří jsou nereprezentovaní.

Pokud mluvíte o tom, že motivem má být, aby bylo slyšet živnostníky a sedláky – když to hrubě zjednodušíme, sám jste řekl, že je ta skupina podstatně širší – tak co budou konkrétní návrhy, které budete chtít prosazovat, abyste postavení těch, které reprezentujete, zlepšili?

Například jednotná zemědělská politika je obrovské téma, pro které sice máme už hrubé obrysy 2020 až 2027, nicméně signály jsou takové, že se všechno bude muset znovu přejednávat. Obrovským tématem je vystoupení Velké Británie, protože pokud bude výpadek financování, musí všechno vypadat jinak. A po dlouhé době má europarlament konečně docela velký vliv na společnou zemědělskou politiku, což je jeden z dalších cílů, kde musíme být víc slyšet.

A důležitá je informovanost, v tom si myslím, že jsme zatím selhávali obecně jako Česká republika i zástupci v europarlamentu. Například Asociace soukromého zemědělství či Vinařská asociace, které mě nominovaly na kandidátku, se snaží suplovat tuto funkci a svým členům a vlastně i nečlenům pomáhat připravovat se na to, co se na nás „chystá“, a snaží se případně i zmírnit některé dopady různých kontraproduktivních regulací. Bohužel často implementace unijního práva u nás vzniká na poslední chvíli, zmatečně, pod hrozbou sankcí, a potom dochází k příliš tvrdé implementaci.

Když zdůrazňujete zemědělskou politiku, nabízí se otázka, která – očekávám – bude od vás mít jasnou odpověď: Jak by se mělo změnit přerozdělování dotací na území Česka? Preferujete spíše, aby je dostávaly menší, střední, nebo velké firmy? Jak by se to mělo změnit?

Téma není a priori jenom o velikosti. U nás je pravda, že jsme nad unijním průměrem. Ze statistik jak unijních, tak OSN vychází, že světové zemědělství stojí spíše na menších rodinných podnicích, ale já znám mnoho velkých zemědělských podniků, které jsou pořád zástupci rodiny. Jde spíš o přístup k půdě. Je to o tom, kdo se snaží svoji půdu předat dalším generacím v zachovalém stavu. Bylo by fajn, kdyby se to povedlo sladit s Unií, protože například u nás, když chcete vyjmout z aktivní zemědělské půdy část svého pozemku a udělat tam remízek, rybník nebo něco na zadržování vody, jste spíše znevýhodněni. Je to obrovské téma. Pořád se u nás mluví, škatulkuje se a generalizuje jenom o těch průmyslových.

Ve které frakci byste to chtěli prosazovat? Ke kterým máte názorově nejblíže?

Není to jednoduchá otázka, protože frakce se budou dost měnit, budou vznikat i nové. Za sebe říkám, že než aby byl člověk pod tlakem shora, raději zůstat nezařazeni. Nicméně původní Pražská deklarace ECR (Evropských konzervativců a reformistů) zní relativně stejně jako naše názory. Ale je to otázka až na potom. Věřím, že po volbách se bude složení europarlamentu velmi měnit a lidé přijdou ukázat svůj názor.

Změny, o kterých mluvíte, zaznívají tak, že Evropskou unii berete jako fakt, nebo je to něco, co je možné a mělo by se do budoucna zpochybnit? Myslím tím členství Česka. Jaký je váš postoj k debatám o referendu o vystoupení Česka z Evropské unie?

Nechme prvně proběhnout brexit, ponaučme se z něj, a potom možná, pokud se nám nepovede s Evropskou unií něco udělat, je třeba otázka referenda. Nicméně to je až v daleké budoucnosti. Momentálně se hlavně referendum ani uspořádat nedá. Kvůli zákonu o obecném referendu by o takové otázce hlasovat nešlo, nemluvě o tom, že by to stálo podle různých odhadů kolem miliardy, která se dá využít jinde. Momentálně si myslím, že je možná jedna z posledních šancí, ale pojďme pracovat na tom, abychom vrátili Evropu tam, kde byla na začátku, možná trochu blíže k měkké síle, do které – jak si pamatuju – jsme chtěli všichni patřit, když jsme vstupovali. Teď kolem sebe vidím u zákazníků, kamarádů a podobně, že se eurooptimismus mění na euroskepticismus, ale pořád si myslím, že se to dá opravit.

Když vás zajímá zemědělská problematika, blízko k tomu má i často teď zmiňovaná problematika dvojí kvality potravin. Jak jste spokojen s tím, jak se Evropská unie k této agendě postavila, a jaké recepty byste nabídli vy?

Zaplaťpánbůh, že se to alespoň nějak řeší. Bohužel je to řešení polovičaté. Není to jenom otázka dvojí kvality potravin, jde o geoblocking, jde o otázky značení potravin, což je další směrnice. Je to komplexní téma. Co jsem zaslechl z kuloárů, v europarlamentu vůbec nevěřili, že něco takového existuje. Je fajn, že to tam je, náš postoj je v tomto implikovaný a jasný delší dobu a těší mě, že lidé to reflektují také a začínají se zajímat o adresné, lokální potraviny. Zároveň nejde jenom o dvojí kvalitu potravin, jde o prací prášky a všechno ostatní, je to obrovské téma. Ochrana spotřebitele je jedno ze silných témat, která může europarlament prosadit. Je důležité najít pro to většinu, ať s V4, nebo kýmkoli, kdo je ochotný.

Když jste mluvil o tom, že je v tuto chvíli podle vás možná jedna z posledních šancí Evropskou unii reformovat, nebo dokonce zachránit, jak byste si představoval, že by reforma měla vypadat? Kam by se měla Evropa ubírat? Dnes je v Rumunsku summit, který má řešit její budoucnost na pět let dopředu – tak v tomto časovém horizontu.

Musíme si uvědomit a nenalhávat si, že to bude něco překotného. Musí to být postupné věci. Jak před nedávnem zmiňoval návrh reformy Emmanuel Macron, tak to si myslím, že není směr. Zaplaťpánbůh byl univerzálně odmítnut. Návrhy dvourychlostní či snad trojrychlostní Evropy jsou možná cestou, pokud by bylo tvrdé jádro stále tlačící na větší integraci, které by nesouznělo s ostatními státy. Je to hodně o Evropské komisi, i osobní složení může výrazně změnit politiku a nemusí se možná ani sahat do základních smluv.

Jaký je váš postoj k euru?

Euro jsme momentálně zavázáni přijmout, ale odpůrci i příznivci se shodnou, že jde především o politický projekt. V dnešní době zpomalení ekonomiky a potenciálních problémů bank v Itálii, možná i Německu, si myslím, že je výhodné ještě chvilku počkat.

Několikrát jste zmiňoval brexit. V tuto chvíli je stanovené datum 31. října. Vzhledem k tomu, jak jednání probíhají, jak se daří i na britské politické scéně odchod definovat a spojit s konkrétním datem, jaký je váš názor na to, kdy by se to mělo stát? Měla Evropská unie tlačit na to, aby to bylo dříve, nebo by ještě teď měla tlačit?

Já si myslím, že je to naprosto nemožné. Úplně čerstvá informace je od Jeremyho Corbyna, že chce druhé referendum. V Británii jsme zjistili protestním hlasem v regionálních volbách, že zvítězily prounijní strany – Lib Dems, Greens. Naopak ve volbách do europarlamentu pravděpodobně vyhraje Nigel Farage s Brexit Party, který se hlavně chce zúčastnit dalších jednání o opuštění Evropské unie. Bude ještě několik změn. Je fascinující, že po takové době jsou všechny karty pořád na stole. Důležité je to také pro fungování EU. Pragmaticky by pro nás bylo skvělé, kdyby neodcházel nikdo, kvůli ekonomice, kvůli našim občanům v EU a zároveň kvůli spojencům v europarlamentu. Na druhou stranu někteří britští europoslanci řekli, že by mandát ani nepřijali, což teoreticky ani není možné, protože jim vznikne prvním zasedáním europarlamentu. Toto téma bude ještě přinejmenším velmi zajímavé sledovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 22 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 39 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 44 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...