Mnoho politiků vnímá novelu o svazcích stejnopohlavních párů, která prošla ve středu Poslaneckou sněmovnou, jako dobrý kompromis mezi příznivci a odpůrci duhových manželství. Především členové LGBTQ+ komunity a lidskoprávní aktivisté ale přijatou verzi pokládají za velké zklamání. Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová za Piráty přislíbila, že se budou nadále snažit v Česku prosadit plnohodnotné manželství i pro homosexuální páry. „Politika nejde vždycky tak rychle, jako jde veřejnost,“ podotkla.
„Vím, že mnozí čekali, že by mohlo být manželství pro všechny. Já bych si to moc přála. My v tomto boji budeme pokračovat,“ prohlásila Richterová v pořadu Interview ČT24. Podotkla ale, že například v otázce adopcí dětí stejnopohlavními páry se dosáhlo pokroků.
„Ústy svých zástupců jsme zdůrazňovali, že i když se tento pozměňovací návrh tváří, že nedává možnost adopcí stejnopohlavním párům, tak ve skutečnosti reálně dává, pouze dvoukrokově,“ tvrdí. Proces je byrokraticky složitější, ale reálně prý s největší pravděpodobností dává lidem ve stejnopohlavních párech „všechna práva“.
„Zdůrazňuji, že právě co se týče práv dětí, tohle je mnohem více, než se čekalo, že bude možné,“ dodala. Vzhledem k tomu, jak velkým poměrem hlasů novela prošla sněmovnou, podle Richterové nebude mít přílišné problémy ani v Senátu.
Její slova potvrdila v pořadu 90' ČT24 i místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Klára Kocmanová. „My o to manželství budeme vždycky bojovat, budeme o něj vždy usilovat,“ řekla.
Podle poslance SPD Jana Síly, který vedl ve sněmovně ve středu dopoledne skoro hodinový odmítavý proslov k problematice svazků stejnopohlavních párů, je schválená novela „částečně rozumný kompromis“. SPD ale coby konzervativní strana preferuje rodinu v podobě muž, žena a děti, řekl. Podle něj mají děti vychovávané stejnopohlavními páry třeba horší výhledy do budoucnosti.
„Velmi mě mrzí, co musí LGBT lidé často slyšet od zákonodárců,“ dodala Kocmanová. Podle ní to může mít dopad i na duševní zdraví osob jiné než heterosexuální orientace, zejména mladistvých.
- Svazek stejnopohlavních párů se nově bude nazývat „partnerství“.
- Zákon nepovoluje stejnopohlavním párům adopce.
- Novela umožňuje přiosvojení dítěte druhého z partnerů.
- Po zesnulém partnerovi vznikne nárok na vdovský nebo vdovecký důchod.
- Uzavřením svazku vznikne společné jmění.
- Stávající registrovaná partnerství zůstanou zachována. Nebude ale možné vstoupit do nových registrovaných partnerství v dosavadní podobě.
- Pokud budou chtít stávající registrovaní partneři vstoupit do partnerství podle občanského zákoníku, nebudou muset registrované partnerství dopředu rušit, ale budou muset do nově zřízeného institutu partnerství znovu vstoupit.
Místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová v pořadu Události, komentáře pronesla, že v Poslanecké sněmovně hlasovala proti návrhu zákona jako celku, jelikož v něm bylo „práv pro stejnopohlavní páry ukrojeno až příliš mnoho“. „Určitě to není možné prezentovat jako výhru. Výhra by to byla, kdyby práva toho svazku byla stejná. My jsme jen přidali určitá práva a nejsem si jistá, jestli to je správně,“ uvedla poslankyně.
Člen ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Karel Haas (ODS) na věc má opačný názor, podle něho sněmovna nevyslala žádný signál, že by si lidé v Česku nebyli rovni v právech. „Je zrušen nedůstojný zákon o registrovaném partnerství. Jsou narovnána soukromá práva stejnopohlavních párů. Neexistuje žádné právo na děti ani na osvojení, alespoň v českém právu,“ pronesl zákonodárce.
Vládní zmocněnkyně: Nejde o nejlepší variantu
Novinář Deníku N Filip Titlbach označil výsledek jednání sněmovny za ohromné zklamání, které mnoho queer osob sdílí. „Cítím z nich naštvání, obrovskou frustraci a smutek z toho, že Česká republika není schopná se zařadit po bok států moderního západního světa, kde všichni mohou mít stejná práva a žít úplně normální, běžný život,“ řekl.
Podle dostupných průzkumů si přitom v Česku velká většina lidí myslí, že by páry stejného pohlaví měly mít právo uzavírat sňatky. Titlbach tento nepoměr mezi názory ve sněmovně a ve společnosti přičítá věkovému a genderovému složení sněmovny. Starší generace a muži bývají méně tolerantní, myslí si.
Nezbavuje se ale optimismu. „Jsem si jistý, že ta změna přijde,“ prohlásil. Podle něj se schválení manželství pro stejnopohlavní páry tímto jen pozdrží. „Tempo, jakým se v České republice zrovnoprávňuje, je příšerně pomalé,“ podotkl ale.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková také věří tomu, že Česko v budoucnu manželství pro všechny uzákoní. Je škoda, že se tak nestalo už teď, podotkla. „Návrh, který prošel sněmovnou, vnímám jako návrh, který přinese podstatná dílčí zlepšení, ale nejedná se o tu variantu, kterou bychom z hlediska lidských práv vnímali jako maximální, nejlepší,“ myslí si.
Původ slova manželství
Jedním z častých argumentů proti manželství pro všechny je to, že podle kritiků výraz „manželství“ označuje pouze sňatek muže a ženy, sňatek páru stejného pohlaví by se měl dle jejich názoru nazývat jinak. Ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Martin Prošek prohlásil, že slovo „manželství“ nemá zcela jasný původ. „Naši odborníci na vývoj slov a jejich významu to slovo spojují se staročeským ‚mal‘, ‚žena‘,“ prohlásil. Slovo pochází z poloviny z němčiny, kde komponent „mal“ odpovídá starohornoněmeckému „mahal“, tedy „smlouva“. „Ten původní význam by se dal asi vysvětlit tak, že to je žena, která je pojímaná za životní družku slavnostně, nějakou svatební smlouvou,“ řekl.
Význam se podle něho ale od původního smyslu posunul dále. Běžní uživatelé si ho s původním smyslem už nespojí, podotkl.
Oproti tomu slovo partnerství se do češtiny dostalo patrně v 19. století. Souvisí s latinským slovem „part“, které označuje člověka, který se něčeho účastní, má na něčem podíl.
„Nemůžeme je dát vedle sebe jako úplně rovnocenná synonyma,“ podotkl. Obě ale označují soužití nebo druh společenských vztahů. Podle Proška je ale velmi dobře možné, že se obě slova začnou brát časem za zaměnitelné výrazy.
