Zhruba dvě stě záchranářů z Evropy a Izraele debatovalo v Praze o tom, jak zvládnout krizové události, jako jsou teroristické útoky, střelba v budovách či dopady extrémního počasí. Připravenost na mimořádné události vyhodnocovali po zkušenostech z uplynulých let. Při práci jim výrazně pomáhají i unikátní velkokapacitní vozy, se kterými zasahovali třeba u požáru v Hřensku, po tornádu na Moravě nebo u střelby na filozofické fakultě v Praze.
Právě střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023 byla mimořádnou událostí, která v tuzemsku nemá obdoby. V prvních minutách ošetřovali desítky zraněných jen policisté. Před budovou fakulty už si je přebírali záchranáři. „V takovýchto situacích je potřeba reagovat i na to, co se děje kolem. Že se bezpečný prostor může velmi rychle změnit v nebezpečný,“ upozorňuje ředitel Zdravotnické záchranné služby (ZZS) hlavního města Prahy Petr Kolouch.
Právě to se na školeních záchranáři učí. Dostali i nové vybavení posádek. Spolu s neprůstřelnými vestami teď nově vozí také helmy. A novinkou jsou i transportní plachty místo nosítek. „Umožňují jednak pacienta komfortně odnést, ale protože jsou i velmi lehké a málo objemné, tak je lze dostat na místo ve velkém počtu,“ přibližuje náměstek ředitele sekce nelékařských zdravotnických pracovníků ZZS hlavního města Prahy Zdeněk Křivánek.
Speciální vozy Golem i Fénix tehdy dovolily ošetřit pacienty v nejkritičtějším stavu už na místě. Před padesáti lety byl přitom postup záchranářů opačný. Snažili se co nejrychleji dostat zraněné do nemocnic. V případě letecké katastrofy v pražském Suchdole v roce 1975 dokázali všechny odvézt za 35 minut.
„Dnes bychom pracovali úplně jinak. Poslali bychom tam velkou část našich sil a prostředků, ale oproti minulému stavu bychom měli dostatečnou zálohu pro zabezpečení hlavního města,“ říká náměstek ředitele sekce operačního řízení, krizové připravenosti a dopravy ZZS hlavního města Prahy Ilja Chocholouš.
Traumaplán vyhlašuje dispečer v operačním středisku
O rozdělení sil rozhoduje v metropoli operační středisko. Právě z něj vyhlašuje vedoucí dispečer takzvaný traumaplán. Podle vedoucí zdravotnického operačního střediska ZZS hlavního města Prahy Jany Poštové bere dispečer do rukou takzvané červené desky, v nichž je souhrn všech potřebných dokumentů. „Abychom si byli jisti, že se všechny důležité úkony stanou,“ popisuje s tím, že protokol aktivace obsahuje i nápovědní tabulku, kolik sil a prostředků z běžného provozu lze využít.
Operační středisko rozhoduje také o vyslání speciálních vozů. Golem je v Česku jediný. Na pomoc už vyjel třeba k požáru v Hřensku i k tornádu na Moravě. Do sedmi tamních postižených obcí se tehdy sjely stovky záchranářů včetně těch ze zahraničí.
S takovou operací se záchranáři setkali poprvé. Na místě byli tři týdny a ošetřili přes osm set zraněných. I tato zkušenost ale pomohla nastavit nové postupy. „Aktualizovali jsme takzvané checklisty, což je upřesnění postupu při mimořádné události, rozdělení jednotlivých rolí. A jsou nové třídicí a identifikační karty,“ přiblížila mluvčí ZZS Jihomoravského kraje Michaela Bothová. Karty urychlují předávání zdravotních informací při velkém počtu pacientů. Záchranáři od ledna postupně sjednocují jejich podobu, což usnadní spolupráci napříč kraji.
- Záchranná služba, podobně jako celý systém zdravotnictví, musí řešit stárnutí personálu. Zatímco průměrný věk záchranářů je 41 let, lékaři a sestry jsou ještě o osm let starší.
- Vůbec nejpalčivější problém je v oboru všeobecná sestra. Lidé z tohoto oboru pracují na dispečincích i na výjezdech a ve věku nad padesát let je jich víc než polovina. Ve Zlínském kraji to je dokonce přes sedmdesát procent.
Zdroje: Národní registr zdravotnických pracovníků
Liberečtí záchranáři mají nový vůz pro mimořádné události
V posledních letech se záchranné služby snaží také obnovovat vozový park. Nákup nových vozů hradí kraje, peníze jdou i od pojišťoven nebo z evropských dotací. Třeba v Liberci mají od čtvrtka speciální vůz pro mimořádné události. Vybavení je v něm stejné jako v běžné sanitce, avšak najednou zde záchranáři mohou ošetřit až čtrnáct pacientů. „Specifické je vozidlo svým rozměrem, váhou, výškou, šířkou,“ vyjmenovává vedoucí dopravy ZZS Libereckého kraje Aleš Smetana.
I proto budou muset řidiči projít proškolením. Stejně jako záchranáři. „Když přijedeme na nějaký zásah, tak bude hrozně moc úkonů, abychom to všechno připravili,“ očekává řidič-záchranář ZZS Libereckého kraje Lukáš Janda.
Vozidlo je jediné v republice. Jeho příprava trvala 27 měsíců a stálo šestnáct milionů korun. „Je uzpůsobeno našim zvyklostem, našim postupům a našemu systému poskytování přednemocniční neodkladné péče,“ podotýká ředitel ZZS Libereckého kraje Luděk Kramář. Podobné vozy mají v Česku ještě záchranáři v Praze, Brně nebo Ostravě.
Vozový park modernizují i záchranáři v Praze
Vozový park mění taky pražská záchranka. Od větších ambulancí s nástavbou se vrací k menším dodávkám, které jsou ve městě obratnější. Navíc měla výhrady ke kvalitě předchozích sanitek. Nových vozů teď má 25, jezdí hlavně v centru metropole. Dalších padesát ještě pořídí.
Nové sanitky typu Furgon nahrazují ty větší se skříňovou nástavbou, které se staly symbolem pražské záchranky po roce 2000. „Nemáme v tuto chvíli čas dělat nástavby a nechceme riskovat další prodlení, tak jako ve třech zakázkách předchozích. Ten počet oprav a reklamací, to nebyla úplně šťastná jednání,“ říká Kolouch.
Menší dodávky se ale podle záchranky také lépe propletou hustým městským provozem. „Díky svým kompaktnějším rozměrům (...) má menší sanitka obecně v celé Praze daleko lehčí práci a během jízdy dosáhnete na téměř vše potřebné, aniž by se zdravotnický záchranář musel odpoutávat,“ popisuje mluvčí ZZS hlavního města Prahy Karel Kirs.
Nové sanitky jezdí k pacientům v metropoli od loňska, letos jich ještě přibude. A Praha v tom není sama. Podobný typ – Furgon místo nástavby – teď pořizují také ve středních Čechách.
Do budoucna se ale pražská záchranka větších sanitek s nástavbou úplně nevzdává. „Vždycky vyvíjela něco nového, takže do budoucna se určitě budeme zabývat vývojem komfortních automobilů, třeba i většího rozměru,“ dodává Kolouch. Přes den slouží v Praze ve vozech typu Furgon 39 posádek a za 24 hodin vyřeší v průměru čtyři sta případů.
