Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.

Za diskriminaci romských školáků a jejich odsouvání do zvláštních škol odsoudil Česko už v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva. Dlouhodobě za to Česko kritizují mezinárodní instituce a organizace včetně Evropské komise nebo Amnesty International.

„Problém segregace je komplexní, široký a její řešení politicky ne vždy populární. Hlavním důvodem je především absence jakékoliv podpory zřizovatelům a školám, které romské děti – především z chudých rodin – mohou přijmout, popřípadě je vzdělávají,“ vysvětluje autor studie PAQ Research Karel Gargulák.

Až dvanáct tisíc romských dětí – zhruba třetina všech – chodí do škol, kde Romové tvoří přes třetinu žactva. Po republice najdeme těchto základních škol přes 130. V 78 z nich tvoří Romové víc než polovinu žáků, uvedla organizace.

Školy s vysokým zastoupením romských dětí se nachází napříč Českem. Větší zastoupení mají na místech zasažených destabilizující chudobou, kde žije i víc Romů, jako jsou Ústecký a Moravskoslezský kraj. Školy, které lze označit za segregované, se ale nachází i ve Středočeském, Libereckém, Zlínském kraji či v Praze. Jde o běžné školy nebo bývalé zvláštní školy, ve kterých má největší zastoupení žactvo s upravenými výstupy či se sníženými nároky, nebo jsou tvořeny speciálními třídami, uvedla organizace.

Gargulák připomíná, že nyní v Poslanecké sněmovně leží novela školského zákona, která umožňuje potřebným školám cíleně poslat peníze na odměny učitelům, podpůrné pozice speciálních pedagogů, psychology či potřebné pomůcky, doučování či stravování dětí.

„Pozměňovací návrhy k novele zavádí i pozici sociálního pedagoga. Zároveň ani tohle nestačí,“ dodává s tím, že je potřeba podpora zaměřená přímo na obce a kraje, kde jsou segregované školy. „Je potřeba totiž zafinancovat i další věci – především podporu účasti dětí v předškolním vzdělávání, mimoškolní aktivity, sociální práci s rodinami s dětmi, včetně podpory bydlení a tak dále,“ podotýká.

Záměrně vytvořené segregované školy

Podle průzkumu také často existují i segregované školy, které jejich zřizovatelé vytvořili záměrně. Obce překreslují spádové obvody škol, běžné školy odmítají vzdělávat romské děti, poradny častěji doporučují vzdělávat romské děti ve speciálních školách. Roli podle studie můžou hrát i obavy romských rodičů z běžných škol, se kterými mohou mít sami špatnou zkušenost.

„S ohledem na to, že stát nemá žádné páky v tom desegregaci po zřizovatelích vymáhat, je situace v jednotlivých městech spíše výsledkem ochoty politiků a úředníků něco dělat. Někde se to daří více, někde méně,“ dodává Gargulák.

Hlavní odpovědnost za řešení vyčleňování romských žáků ve školách mají totiž obce a kraje. Jako zřizovatelé škol zajišťují kapacity, hodnotí ředitele, nastavují spádové obvody škol. Jejich úloha by měla být ale podle PAQ Research širší, týkat by se měla zajištění kvality a inkluze, podpory dětí mimo školy či propojení se sociálními službami. Obce a kraje zároveň podle nich potřebují větší podporu státu.

Existují i pozitivní příklady

Podle Garguláka existují příklady více či méně účinné dobré praxe z různých koutů Česka. „Ať již jde o Krnov, Ostravu-Porubu, Kutnou Horu, Prahu 3 a další města,“ podotýká.

Právě příběh Krnova, který je poměrně známý, může být inspirací pro ostatní. Město v minulosti změnilo školské obvody spádových škol, aby se děti ze sociálně znevýhodněného prostředí umisťovaly rovnoměrně do všech krnovských základních škol, aby se podpořila jejich integrace do majoritní společnosti. Na školách fungují doučovací kluby, učitelé společně plánují i reflektují vyučovací hodiny a žákům se díky opatřením daří dokončovat základní vzdělávání a pokračovat na střední školu.

„Nemůžeme říct, že bychom měli recept, který je univerzální a který by platil všude. (...) Nejsme ještě dokonalí. Ale snažíme se nějakým způsobem těm dětem pomáhat, snažíme se je nevyřazovat ze vzdělávacího procesu. Cítíme, že to, co zabírá, je právě heterogenita,“ uvedl v prosinci pro Seznam Zprávy ředitel Základní školy Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř.

Dodal, že děti tak nejsou izolované ve své sociální bublině, ve třídách jen s romskými dětmi. Právě ředitel Handlíř stál u změny přístupu od počátku a za svůj přínos dostal i ocenění od Učené společnosti České republiky.

Pilotní projekt s deseti městy

Ministerstvo školství, Národní pedagogický institut ČR a PAQ Research také v loňském roce vytvořily společný projekt, který má pomoci konkrétním zřizovatelům. Projekt tehdy vybral deset měst, která mají v některé ze svých škol vyšší zastoupení romských žáků než na ostatních školách. Jde o Cheb, Kladno, Moravskou Ostravu a Přívoz, Olomouc, Teplice, Valašské Meziříčí, Kadaň, Ostravu-Jih, Plzeň, Přerov. Stát a zřizovatelé by pak měli získat know-how, pomocí jakých nástrojů zlepšovat šance dětí.

„V rámci pilotáže se již objevují příklady dobrých praxí – například předškolní vzdělávání pro romské děti v ostravském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, podpora ředitelů ze strany zřizovatele v Chebu a další,“ dodává Gargulák. Příklady dobrého řešení situace lze nalézt na webu, který PAQ Research zaštiťuje.

Zmíněný příklad v Moravské Ostravě a Přívozu se týká Mateřské školy Špálova, která spolupracuje s rodiči, vyhledává děti pro předškolní docházku a překonává obavy rodičů z neznámého prostředí. Romské asistentky navštěvují rodiny, odkud děti s rodiči pokračují do rodičovského klubu, kde se seznamují s životem v mateřské škole.

„Hodně to pomáhá. Pro rodiny je zaměstnankyně motivací. Mezi všemi je známo, že aby tady mohla pracovat, musí mít nějaké vzdělání. Dokonce naše asistentka Sylva, když sem přišla před pěti lety, tak mi říkala, že pro své děti měla nastavené minimálně se vyučit, teď už to změnila minimálně na maturitu. Tím, jak žijí v jiném prostředí, tak je to formuje a získávají jiné obzory a ukazují se jim možnosti, co ty děti mohou dokázat,“ uvádí ředitelka MŠ Špálova Jarmila Kanovská na stránkách Dobré praxe.

Podle Garguláka musí pokračovat spolupráce státu a zřizovatelů, „zároveň jsou ale potřeba další opatření.“ Analytici z PAQ Research v této souvislosti už vytvořili obecná doporučení, která zahrnují například jasně ukotvený zákaz vyčleňování v zákonech, větší pravomoci ministerstva k vymáhání desegregace, případně cílenou podporu pro znevýhodněné školy a děti či pravidelné reporty pro kraje i obce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 3 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 4 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 10 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 16 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 17 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.