Senát schválil nominace Bartoně a Smolka na ústavní soudce

Prezident Petr Pavel senátorům řekl, že nominace Bartoně a Smolka uzavírají jeho představu o celkové struktuře Ústavního soudu. Pavel připomněl, že už dříve ohlásil snahu o posílení ÚS o odbornosti ústavního, evropského a mezinárodního práva.

Senátní výbory doporučily horní parlamentní komoře schválit žádost prezidenta Pavla o přidělení obou kandidátů k Ústavnímu soudu. Smolek i Bartoň získali jednomyslnou podporu ve výboru pro lidská práva. V ústavně-právním výboru byl téměř všemi hlasy doporučen Bartoň, Smolek naopak v tomto výboru souhlas s nominací získal nejtěsnější většinou.

Pavel je přesvědčen o tom, že Bartoň a Smolek budou kvalitními ústavními soudci. Poděkoval senátorům i za to, že k obměně soudu přistoupili odpovědně. „A že se nám společně podařilo vystavět silný, kompetentní a nezávislý Ústavní soud,“ řekl. Pavel poukázal také na to, že soud je nyní generačně rozprostřený od čtyřicátníků po sedmdesátníky a třetinu sboru tvoří ženy. Ústavní soudnictví má být podle Pavla pojistkou proti zneužívání moci politickou většinou a má bránit jejím excesům. „Má chránit demokratický právní stát před jeho demontáží,“ zdůraznil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil ocenil postup hlavy státu při nominaci kandidátů na ústavní soudce, z nichž Senát nechválil jen jednu. Vyzdvihl schopnost dialogu mezi horní parlamentní komorou a prezidentem. Doufá, že bude zachována, i když Pavel do konce svého nynějšího funkčního období už žádného adepta na ústavního soudce navrhovat nebude. Pavel zatím se souhlasem Senátu jmenoval jedenáct z patnácti ústavních soudců.

Michal Bartoň se zaměřuje hlavně na ústavní a lidská práva. „Silným tématem, kterému se Bartoň věnoval mimo jiné i ve své knižní monografii, je svoboda slova,“ sdělila redaktorka Trnková. Podle Bartoně má být ústavní soudce rozhodčím, který bude postupovat podle pravidel, jimiž jsou ústava a Listina základních práv a svobod.

Nominace Bartoně jako odborníka na ústavní právo představuje podle hlavy státu naplnění hlavního smyslu Ústavního soudu. „Tedy k uvážlivé korekci excesů veřejné moci, k ochraně ústavnosti, demokratického řádu a k ochraně lidských práv,“ řekl Pavel.

Bartoně provází podle Pavla pověst vzdělaného a rozvážného právníka s respektem k dělbě mocí. „Rozhodně není hlasatelem nějaké soudcovské hegemonie, což považuji nejenom za důležité, ale také za správné,“ zdůraznil prezident.

Martin Smolek se podle ní věnuje především unijnímu právu, právu životního prostředí, zemědělskému právu a migrační politice. „Ústavní soud by se neměl vyjadřovat k účelnosti norem, měl by posoudit jejich soulad s ústavou,“ řekl Smolek. Smolkovo navržení podle Pavla vychází ze skutečnosti, že evropské právo stále více prostupuje českým právním řádem a Ústavní soud se s ním musí vypořádávat stále častěji.

Při představování Smolka prezident uvedl, že Ústavní soud by se neměl omezovat jen na akademiky, soudce a na advokáty. „Ústavním soudům totiž někdy hrozí jistý despekt k politice i částečná neschopnost porozumět praktickým obtížím, kterým politické instituce při svých rozhodnutích čelí,“ řekl Pavel. Odbornost daná tím, že Smolek většinu dosavadní kariéry spojil s ministerstvem zahraničí, je podle hlavy státu žádoucí a potřebná.

Tým ústavních soudců před schválením kandidátů nebyl kompletní. Minulý týden skončil mandát Jaromíra Jirsy. V polovině prosince skončí desetileté funkční období Josefu Fialovi.

Zpráva o státním zastupitelství

Senátoři se ve čtvrtek zabývali také dalšími tématy. Při projednávání výroční zprávy o činnosti státního zastupitelství za loňský rok v Senátu poukázala nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová na růst počtu trestných činů s těžkými následky, kterých se dopouští děti.

Promluvila také o trendu zvyšování počtu trestných činů na internetu. Stát by podle ní měl organizovat víc osvětových preventivních kampaní, podobně jako to dělají banky.

Senát nepřijal zakotvení práva platit v hotovosti

Senát také opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát návrh neschválil, ale ani nezamítl.

Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda. Mezi navrhovateli byla i již bývalá senátorka Jitka Chalánková. Navrhovatelé chtěli v ústavní rovině zakotvit, že „každý má právo znát svá práva a povinnosti a vykonávat je jemu dostupným a přístupným způsobem“. Obdobný návrh Senát nepřijal již v únoru 2023.

Prošlo snížení hranice pro přednostní získání obecního mandátu

Senátoři naopak schválili volební novelu, která z deseti na pět procent snižuje hranici pro přednostní získání mandátu v komunálních volbách. Stejně to už platí u krajských a sněmovních voleb. Opatření má zvýšit šance adeptů na místní zastupitele ze zadních pozic kandidátních listin.

Předlohu nyní dostane k projednání vláda a sněmovna, která by ji podle Senátu měla schvalovat zrychleně už v prvním kole, aby mohla být využita už pro komunální volby v příštím roce.

Předloha o kontrole hospodaření ČT a ČRo

Senát rovněž znovu zahájil projednávání návrhu ústavní novely, která by dala Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) právo prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Předlohu skupiny členů horní komory postoupil ve čtvrtečním prvním čtení k posouzení výborům. Do legislativního procesu by ji mohl Senát poslat na příští schůzi, která se uskuteční 26. listopadu.

Ústavní úpravu pravomocí NKÚ navrhli senátoři už letos v květnu, sněmovna ji ale do říjnových voleb nestihla projednat. Senát proto musí novelu předložit dolní parlamentní komoře znovu.